Major Zeman se pětkrát natáčel na jihu Čech

Nedá se říct, že by legendární televizní seriál Třicet případů majora Zemana byl jižními Čechami prošpikován. V pěti epizodách přesto figuruje. Jistebnice na Táborsku se objevila ve větší míře v dílu Bestie a okrajově v dílu Vrah se skrývá v poli. Bestie se mj. odehrává v šumavském městečku Trnov a právě její „tvář hrála" Jistebnice. Možná proto, že její náměstí působí kopcovitě.

Najít tu přímého účastníka natáčení nebylo po 37 letech jednoduché. Místní lidé sice některé komparzisty v seriálu dodnes poznají, leč konstatují, že zemřeli. To je případ i pana Bárty s koštětem, jemuž režisér svěřil roli metaře na jistebnické návsi. Nežije řadu let.

Dalším lidem se vybavují útržky. „Vím, že se to tu natáčelo, ale už si to nepamatuji. Já chodila do práce, tak jsem u toho nebyla," zdůvodnila například Zdeňka Thotová. Ve zdejším kulturním domě ale schůzují členové místního Spolku emancipovaných kluků sympaťáků. K přímé účasti v komparzu se přihlásil Libor  Kratochvíl. Tehdy mu bylo 13 let a z prázdninového zážitku si pamatuje především to, že bylo strašné horko.

„Bylo zrovna asi pětatřicet stupňů, ale protože tenhle díl byl situován do podzimu, museli jsme na sobě mít kabáty a takové ty pepíkovské čepice," uvedl. Jeho úkolem bylo pouze sedět na bryčce a nechat se koňmi vozit po náměstí. „To si taky dobře pamatuji, protože po těch kostkách to strašně drncalo a režisérovi se pořád něco nezdálo, tak záběr nechal několikrát opakovat," řekl Libor Kratochvíl.

A jak se na bryčku dostal? Třináctiletý Libor Kratochvíl okukoval štáb a prst režiséra při výběru komparzu ukázal i na něj. „Natáčelo se jen jeden den, ale dostali jsme za něj šedesát korun, což tehdy bylo docela hodně," vzpomíná Libor Kratochvíl.

Sedmatřicet let ale už dokáže se vzpomínkami pěkně zatočit. Zatímco výdělek se v paměti uchoval, s identifikací sama sebe už to bylo horší.  Deník pustil Liboru Kratochvílovi na počítači jeho scénu, ale nedobral se k tomu, který z chlapců ve voze je on. Dohromady nedal ani jména jeho vrstevníků, kteří s ním jeli. Pocit hezkého zážitku v něm ale přetrvává.

V epizodě Vrah se skrývá v poli je role Jistebnice okrajová. Pochází odsud záběr na policejní stanici a příjezd černé tatry. Filmaři natáčeli především v obci Vojkov na nedalekém Voticku. Relativně nedaleko hranic Jihočeského kraje, konkrétně u Miličína na České Sibiři, vznikly záběry pro epizodu Pán ze Salcburku –   odpočívadlo a hlavně rybník s utopením Zemana.

Mimikry zavedly štáb do Písku

„Roháčova 40. Pěknej domek, kytičky na zahradě. Taky jsme takový mívali," říká major Zeman, než ve 29. díle Mimikry vystoupí z auta, aby si promluvil s matkou mrtvé Olgy Halámkové. Filmaři tehdy použili skutečný název ulice i stejné číslo popisné domu. V Roháčově 40 dnes bydlí pětapadesátiletý Václav Jára. Před třiačtyřiceti lety patřil dům jeho rodičům.

„Jak se tehdy filmaři dostali na náš barák, netuším. Když to byli dohodnout, tak jsem tady nebyl, na natáčení jsem ale přijel," vzpomíná Václav Jára. Stojíme stejně, jako když si v seriálu Zeman povídal s matkou Halámkovou, u plotu domu.

Filmaři byli v Písku hotovi poměrně rychle. „Točili u nás jen na ulici a před domem. Interiérové scény už se dělaly jinde. To u nás doma nebylo," vypráví Václav Jára. Jak sám říká, fanouškem seriálu rozhodně není. „V televizi to dávali v poslední době několikrát. Jednou jsem se koukl, ale že bych to musel vidět opakovaně, to ne," uzavírá Václav Jára. Jeho dům už od natáčení dostal novou fasádu, ale garáž, která je v seriálu také vidět, vypadá pořád stejně.

Zatímco ulici i číslo popisné určili v seriálu naprosto přesně, název města v dílu nepadne. Zeman pouze jednou řekne, že jel 75 kilometrů za Prahu. Nápovědu pak poskytne i Halámková, která se ho ptá, jestli není kamarád od táty ze strojíren z Milevska."

Sörensen mířil v Bystřici na špatnou stranu

V příběhu 14. epizody Konec velké šance se objevuje v ději někdejší celník z jihočeského hraničního přechodu Nová Bystřice – Grametten Jaroslav Šenkýř. Tento hraniční přechod byl otevřen pro veškerou dopravu v roce 1962. Nachází se dva kilometry jižně od města Nová Bystřice.

Když řidič kamionu Jorgen Sörensen v podání režiséra Jiří Adamce stojí v seriálu se svým vozem na „čáře", celníci mu prohlížejí vůz, kontrolují plomby a dokumenty. Uvnitř návěsu se skrývají továrník Arnold Hackl (Jiří Holý) a jeho milenka Hanka Bízová (Regina Rázová).

„Na několik vteřin jsem tam v záběru. Mám v ruce baterku," vzpomíná Jaroslav Šenkýř, který se narodil v roce 1942. V době natáčení mu bylo nějakých 32 let. V záběru dělá novobystřický celník vlastně jen svoji práci, na kterou byl zvyklý. „Pokud si vzpomínám, natočili jsme to napoprvé. Filmaři byli na přechodu jen několik hodin, maximálně jedno dopoledne," uvedl Jaroslav Šenkýř, podle něhož pohyb štábu na hraničním přechodu nijak neomezil provoz. 

V té době už fungoval provoz ve čtyřech pruzích a aut navíc jezdilo minimálně. „Štáb přechod nijak neupravoval, nic nepředělával," řekl bývalý celník, která se v epizodě vždy snadno pozná a poznávají ho i jeho známí.

Pozorní diváci si všimli, že Sörensen jede jakoby do Rakouska, přitom míří na opačnou stranu do Čech. Pro potřeby seriálu a význam scény to nehrálo žádnou roli.