VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muslimové u sousedů v bavorském klášteře

Pasov - V cisterciáckém klášteře Thyrnau v pasovském okrese mají prvního novorozence. „Za touto neobvyklou zprávou se neskrývá žádný církevní skandál, ale rodinná událost s předběžně šťastným koncem," píše PNP. Vysvětluje, že řádové sestry opatství Sv. Josefa přijaly před několika týdny pětičlennou rodinu z Ázerbájdžánu, která čeká na azyl. Poskytly jí dva pokoje ve víkendovém domku v areálu kláštera, který nebyl jinak využíván. 30. června sem přibyla šestá spolubydlící, když matka Aynur přivedla na svět dceru Nuray. Ta se podle abatyše Mechthild Bernartové hned stala pro klášterní sestry hvězdou.

18.7.2014
SDÍLEJ:

Muslimská rodina v bavorském klášteře.Foto: Deník/repro PNP

K okolnosti pobytu muslimů v klášteře abatyše říká: „Jsou sice muslimy, ale matka a babička otce byly ještě křesťankami, takže pro rodiče nejde o nic cizího a nejsou ultrakonzervativně založeni. Děti ovšem vědí, že jsou jiné víry, a samy například řekly, že nejí vepřové maso." S tím si ovšem klášterní kuchyně nemusí dělat starost, svůj denní život si organizuje rodina zcela nezávisle od života v klášteře, píše PNP. Mezikulturní výměna ale klape i v oblasti kulinářství: „Matka vaří a peče opravdu velice dobře, už jsme mohly vyzkoušet i typicky ázerbajdžánskou kuchyni," říká sestra Mechthild. Naopak zase rodina ráda ochutná, co nabízí bavorská kuchyně. Osmileté Zarnishan tak mimořádně zachutnaly například koblihy

Přece jen dětsky „řádící" hosté jsou pro patnáct řádových sester spíš neobvyklými spoluobyvateli, ale jsou vítáni. „Jsou to ostatně zvlášť dobře vychované děti," chválí je abatyše.

Zkušenosti z kláštera Thyrnau označuje deník za pionýrskou práci – podle okresního úřadu nikde jinde v okrese nejsou uchazeči o azyl ubytováni v klášteře.

Rodina přišla z Baku asi před deseti měsíci. Otec Teyyub vysvětluje, že nejsou uprchlíky v pravém slova smyslu. Zbytek jeho rodiny vycestoval do Německa už v roce 2000 jako vracející se někdejší vysídlenci. On s ostatními nejel, protože stejně jako jeho manželka ještě studovali univerzitu. Poté nastoupil na vojnu a měl nehodu, po níž rok ležel v nemocnici. S protézou paže nenašel v Ázerbájdžánu práci, aby mohl uživit rodinu. Mladý pár chtěl proto následovat do Německa už vycestovaný zbytek rodiny, ale protože program vracejících se vysídlenců už mezitím skončil, jsou odkázáni na azylové řízení.

Protože babička a matka s otcem mluvily německy, docela dobře se Teyyub v této řeči orientuje. Dobře německy mluví také jejich dvě nejstarší dcery. Co bude dál, záleží ovšem na úřadech…

Na snímku jsou zleva abatyše sestry Mechthild,  Sevgi (7), matka Aynur (32) s malou Nuray, Zarnishan (8), otec Teyyub (32) a syn Zubail (4).

Zlí otcové od škol!

Novela zákona o policii účinná od loňského září umožnila v Rakousku zakázat otcům, kteří se dopustili domácího násilí vůči svým dětem do 14 let, vstup do školek, škol a jeslí včetně okruhu 50 metrů od těchto zařízení. Policie v posledním kvartále toho v praxi využila 291krát, píše deník OÖN. Připomíná, že změnu inicioval případ z května 2012, kdy otec zastřelil v národní škole v St. Pöltenu syna a sám sebe. „Měl zákaz vstupu do obydlí, ale mohl volně vejít do školy," uvádí list.

Ředitelka zemského centra ochrany proti násilí Maria Schwarz-Schlöglmannová aktivitu policie vítá, ale má za nadále potřebná doprovodná opatření pro zvýšení vnímavosti personálu školek a jeslí pro problém. Centrum volá po organizovaných školeních pedagogů případně i s právníky jako lektory, ale ředitel zemské školní rady Fritz Enzenhofer to odmítá. „Chráněná zóna škola je jasně definovaná a učitelé pravidla znají," říká.

Kromě toho by se podle Schlöglmannové měla zlepšit práce s pachateli. Centrum loni zasahovalo ve 2008 případech domácího násilí, násilí v sociálním okolí a stalkingu. V asi polovině činila opatření policie, centrum pak kontaktovalo ženy a nabízelo jim pomoc. (www.gewaltschutzzentrum.at/ooe)

Buvoli u české hranice.Buvoli za humny!

Od května „bydlí" čtyři buvoli na zhruba desetihektarové ploše evropsky chráněného území Malše v katastrech Leopoldschlagu, Windhaagu a Sandlu při české hranici, píše linecký deník Volksblatt. „Cílem společného projektu obce Leopoldschlagu, zoo v Schönbrunnu, spolku pro údržbu krajiny Freiwald/Malše a infocentra Natura 2000 je udržení volných lučních ploch chráněného území, v němž žijí nejen vzácné perlorodky říční, ale i chráněné ptactvo jako chřástal polní, bramborníček hnědý nebo čáp bílý, a také žáby, plazi a netopýři," uvádí.

„Ošetřování a kosení luk v chráněném území je velmi obtížné, proto jsme přišli na myšlenku nasazení soběstačných a přizpůsobivých buvolů vodních," říká předseda spolku pro údržbu krajiny Johann Weinzinger. Na podzim získali dva kusy, dva další poskytlo zoo. Zimu zvířata strávila v předsedově stáji a od května jsou atrakcí v Leopoldschlagu.

„Stala se cílem výletů," potvrzuje starosta Hubert Koller a chce „zhodnocení" projektu pro turistiku dále rozvinout. Plánuje provádění přírodou, zřízení můstku přes Malši a synergické propojení s turistickou „hrnčířskou stezkou". V pěti až sedmi letech, až se stádo čtyřnohých „údržbářů" krajiny rozroste, by si prý mohli přijít na své i milovníci buvolího masa…

Učitelé bez místa

„Startovní šance mladých učitelů reálných škol a gymnázií v Bavorsku jsou letos vysloveně špatné," píše deník PNP.  Z 2500 uchazečů začátečníků dostalo na reálkách místo jen 230, z 2700 žadatelů na gymnáziích bylo odmítnuto na 80 procent. Na zvláštních a podporovaných školách je naopak 470 volných míst. Z celkového počtu 8550 uchazečů o státní službu ve školství nenašlo letos místo 5220, tedy 61 procent.

Ministerstvo  vysvětluje, že počet nových jmenování závisí především na tom, kolik seniorů učitelů odejde do důchodu. Rozhodně ale nedojde ke zhoršení poměru počtu žáků a pedagogů. Učitelská místa nebudou škrtána, přestože počet žáků klesá.

Sociální demokraté se s tím nespokojují a kritizují, že na mnoha reálkách je ve třídách stále přes 30 dětí, tedy příliš mnoho, a že odpadá řada hodin, ačkoliv kvalifikovaných učitelů je k dispozici dost.

Z výstavy 200 let bavorského porcelánu.200 let porcelánu

Před 200 lety zahájila provoz první porcelánka v Bavorsku. Toto jubileum připomene Muzeum porcelánu v Horním Francku zvláštní výstavou v prostorech Porzellanikonu v Hohenbergu. Ukazuje vývoj porcelánového průmyslu v zemi od roku 1814 do roku 1989.

Druhá část výstavy je k vidění v Porzellanikonu Selb, kde je prezentováno posledních 25 let branže. Deník PNP k tomu cituje slova ředitele muzea Wilhelma Siemena: „Ať papeži ve Vatikánu,  perský šáh nebo pasažéři vzducholodi Zeppelin - známé osobnosti z celého světa jedly z porcelánu z bavorských fabrik…"

PNP dodávají, že ještě dnes je Bavorsko nejvýznamnějším porcelánovým regionem Evropy.  Na výstavě, která potrvá do konce listopadu, je k vidění kolem 2000 exponátů. Na snímku je zoborožec podle návrhu Augusta Billmanna ze školy uměleckých řemesel v Norimberku z roku 1918.

Chřestu je dost

Bavorští pěstitelé chřestu se letos po loňských ztrátách „zahojili". „Optimální povětrnostní podmínky jim umožnily podle prvních odhadů sklidit špičkových 15 000 tun," uvedl statistický úřad. To je o 5,6 procenta víc než loni. Chřestová sezóna tradičně skončila na sv. Jana 24. června. Pokračuje ale sklizeň jahod z volných ploch, kde se v Bavorsku očekává úroda kolem 11 500 tun, proti loňsku o pět procent víc.

Nejbohatší obce

Finančně nejsilnějšími obcemi Rakouska jsou Reith u Kitzbühelu a St. Johann v Pongau. Na špici jsou především obce Burgenlandska, které profitují z nízkých odvodů do zemského rozpočtu a z nízkých rozpočtových výdajů, a Solnohradska, kde jim prospěly obecní daně a zemské reformy.  Na 16. místě je první hornorakouská obec St. Florian. Mezi 200 nejbohatšími je pak už jen pět obcí z této spolkové země:  39. Eggelsberg, 52. Reichersberg, 126. Dietach, 183. Aurolzmünster, 193. Sattledt. Hodnoceno bylo 2354 rakouských obcí.

Autor: Vladimír Majer

18.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Závod v kategorii dívek - elévů 2008 na Hané vyhrála Adéla Hrůšová (uprostřed) před svou oddílovou kolegyní z VK Vajgar Lucií Šoršovou (vlevo). Třetí skončila Jana Ráčková z Mělníka.

Mladé hradecké veslařky Hrůšová a Staňková ovládly Zimní pohár mládeže

Lenka Votavová z jindřichohradecké vinotéky Dionýsův nektar.

Prodej vín v trafikách či na benzínkách končí

Veleničtí školáci si zatrénovali s mistryní světa

České Velenice - Děti ze základní školy v Českých Velenicích za sebou mají netradiční zážitek. Jako odměnu za aktivitu v projektu Sazka Olympijský víceboj získala škola trénink se známým sportovcem.

Radovala se z teplých řízků a pak rozdováděla publikum

Jižní Čechy – Jak Jihočeši vzpomínají na Věru Špinarovou.

Přinášíme tipy na zajímavé úterní akce

Jindřichohradecko - Nevíte, kam se vydat v úterý za zábavou? Vyberte si z našich tipů.

Zanechala za sebou truchlící fanoušky

České Budějovice – Byla to neuvěřitelná zpěvačka, myslí si Jihočeši, které zasáhl odchod Věry Špinarové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies