Na konci tísňové linky 155 čeká odborník

Na včerejšek připadl v kalendáři symbolicky Den linky 155. Snahou je připomenout náročnou práci operátorek a záchranářů. Každých patnáct minut totiž zazvoní v Čechách tísňová linka 155, každých třicet minut pak vyjíždí k pacientovi vozidlo záchranné služby. Více jsme si o tom povídali s Markem Slabým, ředitelem Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.

Zdroj: DENÍK/Hana SvítilováNa území Jihočeského kraje je aktuálně 32 výjezdových základen. Je tohle číslo podle vás dostačující?
Z pohledu zákona o záchranné službě a plánu plošného pokrytí kraje výjezdovými základkami záchranné služby je to v této chvíli dostačující. Jsme si jisti, že oka sítě pokrytí jsou dvacetiminutová, a toi v méně obydlených oblastech. Samozřejmě že někde jsou dojezdy opravdu hraniční, ale je to v těch oblastech, kde je jedna síť na nekonečné množství prostoru – jako je třeba Lipensko, Šumava či některé oblasti Novohradských hor.
Zákonné podmínky, si myslím, plníme, není ale vyloučeno, že v budoucnosti nějaká výjezdová základna v souvislosti s dálnicí nebo turistickým ruchem přibude. Ale už to nebude z toho důvodu, že bychom věděli, že někam do 20 minut nedojedeme. Spíš to bude zvýšení komfortu a služeb obyvatelstvu.

Šest zraněných v autobuse, viník nehody ujel

Proč volat raději 155 a ne 112?
Stane-li se někde bouračka, tak volám klidně 112. Pokud jde o ohrožení života, tak volám rovnou na linku 155, protože se dovoláte přímo člověku, který je zdravotně vzdělán. Když přijedete k dopravní nehodě, kde je třeba poskytnout první pomoc, a vy zavoláte na linku 155, tak už v tom bodě nula vám proškolený pracovník rovnou radí a poskytuje tak zvanou telefonickou asistovanou neodkladnou resuscitaci nebo telefonicky asistovanou první pomoc. To je jednoznačně dobře, protože výsledky v terénu, naše i celorepublikové, jsou vysoké.

Je obrovský rozdíl, když sanitka jede čtvrt hodiny k pacientovi, který je fakticky už čtvrt hodiny mrtvý, protože má zástavu oběhu a nedýchá, nebo jestli tu čtvrt hodinu, než tam sanitka dojede, někdo smysluplně stlačuje hrudník a provádí nepřímou masáž.

Vyjíždíte někdy i zbytečně?
Takových výjezdů je za rok opravdu hodně a je pravda, že celá řada lidí toho zneužívá nebo nadužívá. Zákon říká, že bychom měli jezdit k případům, kde dojde k ohrožení života nebo životních funkcí. Zcela běžně jsme ale vyžadováni u výjezdu například ke tři neděle trvajícím bolestem zad, k vyndávání klíštěte a podobně. A pokud se operátoři snaží takový výjezd neuskutečnit a tomu pacientovi říct, aby si ráno došel k praktickému lékaři, tak se zpravidla setkají s výhrůžkami a velmi brzo mi přijde stížnost na jejich chování.

Takové vyndávání klíštěte ale velmi často znamená odvolání jediného lékaře nebo jediné posádky z regionu. A pak najednou ten člověk nebo posádka chybí. Může se stát, že místo toho, abych jel k akutnímu selhání srdce tři minuty, jedu tam dvacet minut, protože tam musím jet ze vzdálenější základny.

Zažít hrůzu drog v bezpečí vlaku