„Měla jsem už silnější kontrakce, tak jsme vyrazili do porodnice a v autě se to rozjelo. Věděla jsem, že už rodím. Manžel jel docela divoce do serpentin, tak se to možná urychlilo. Když jsme dojeli na parkoviště, tak mi praskla voda,“ vzpomíná maminka Eva na cestu z Týna nad Vltavou do Písku.

Sotva vstoupili do areálu nemocnice, tak jí ale bylo jasné, že to už na sál nestihnou. „Tady u lípy jsem měla další kontrakce a ucítila jsem hlavičku mezi nohama a věděla jsem, že to dál už nepůjde. Manžel mi říkal, že to musíme dojít. Ale já se bála, abych malé neublížila. Manžel mě položil do trávy a řekl: Jdeme na to. Když jsem tlačila, tak tu běžel kolem pán v červeném tričku. Volala jsem na něj, že rodím, ať zavolá doktora. Zatlačila jsem jen dvakrát a manžel už držel Barborku v náručí, pak už nevím nic,“ usmívala se Eva.

Tatínek Miroslav se v úterý také šťastně usmíval. V pátek mu ale do smíchu rozhodně nebylo. „Barborka byla promodralá, tak jsem měl strach, aby byla v pořádku. Byl to hrozný zážitek, ulevilo se mi, až když zabrečela. Sestřičky byly skvělé, hned přiběhly, přestřihly pupeční šňůru a postaraly se o manželku i malou. Napřed to bylo děsivé a pak krásné,“ svěřil se Miroslav. Barborka se narodila zdravá a vážila 3,45 kilogramu a měřila 50 centimetrů.

Doma mu to prý nikdo nechtěl věřit, ale po odvyprávění celé situace mu uvěřili. „Říkali, že jsme komedianti,“ smáli se rodiče a společně nešetřili chválou nad zdejší porodnicí.

„Vše se odehrálo velmi rychle. Kolemjdoucí muž půjčil tatínkovi triko k zabalení miminka. Když pak pracovníci blízkého interního oddělení uslyšeli křik, přišli pomoci. To už zdravá holčička byla na světě,“ řekl primář gynekologicko-porodnického oddělení Michal Turek.