VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Narušily volby u sousedů krucifixy?

POKUS. Mladá učitelka Claudia Brandlová z Kirchschlagu učí vskutku minitřídu – s devíti dětmi od sedmi do dvanácti let. Jde o experiment tzv. volného učení, v němž je nejvyšším zákonem „učení s nadšením". Žáci si prý úlohy vyhledávají sami podle zájmů a zvědavosti a písemně je vypracovávají. Starší pomáhají mladším, čímž se naplňuje druhá zásada takové výuky – práce ve skupině. Učební cíle jsou ovšem kontrolovány a při potřebě něco zlepšit dostávají děti doplňkové úkoly. Claudia Brandlová připouští, že jejich učební plán je výrazně tenčí než v národní a základní škole. „Mnoho lidí si proto myslí, že se naše dětí naučí méně. Cíle výuky ale musíme splnit stejně, jen cesta k nim je zkrátka jiná," říká. Je přesvědčena, že s individuálními výzvami a jejich rovněž individuální podporou zároveň  je to v malé třídě mnohem snazší. V Kirchschlagu se jim to prý určitě povede.

20.9.2013
SDÍLEJ:

Učí se všechny pohromadě.Foto: Deník/repro

Zápletka

Diplomovaný inženýr (48), který v neděli volil v Unterhachingu u Mnichova, napadl výsledek voleb do zemského sněmu. „Chce nechat anulovat výsledky ze všech volebních okrsků, v nichž ve volebních místnostech visely krucifixy," napsala PNP. Je prý přesvědčen, že kříž na zdi voliče iritoval a ovlivnil jejich rozhodnutí.

Stěžovatel měl být členem volební komise okrsku v katolické faře Sankt Alto v Unterhachingu, ale kvůli „jedovatým komentářům" byl úřadu zproštěn.  Kromě napadení výsledku voleb požaduje odstranění všech krucifixů z místností, kde budou probíhat nadcházející volby do bundestagu. Dovolává se zákona, podle něhož je zakázáno „jakékoliv ovlivňování voličů slovem, zvukem, písmem, obrazem nebo jiným způsobem".  Pokud nebude jeho požadavku vyhověno, hrozí právními kroky.

Vozil pervitin z Čech

Ke třem rokům odnětí svobody, z toho jednomu nepodmíněně, byl pravomocně odsouzen 20letý Linečan za to, že během jednoho roku propašoval z Čech celkem 845 gramů pervitinu a velkou část s velkým ziskem rozprodal.

„Udělal jsem si loni v květnu s přítelkyní výlet do Čech," vyprávěl u soudu. V Kaplici si slečna nechala dělat nehty a mladík se zatím rozhlížel po vietnamských stáncích. „Najednou mne jeden prodejce oslovil, jestli nechci koupit ,tiko´," pokračoval vyučený zedník. Nevěděl prý, o jakou drogu se jedná, ale ze zvědavosti si gram koupil. Připustil, že ovšem věděl, že jde o něco nelegálního. Jeho přátelé se o drogy taky zajímali, tak se rozhodl „crystal" autem do Lince pašovat. Vozil jej až po 50 gramech. Jak zdůraznil státní zástupce, s pořádným ziskem -  k nákupní ceně v Kaplici 50 eur za gram si přidával marži 20 až 30 eur. „Což je čistý zisk až 25 000 eur," připomněl žalobce.

V květnu ho jeden z odběratelů „napráskal". Zrovna rukoval k bundesheeru, když si pro něho Cobra přišla, uvedl deník OÖN. On pak uvedl jména svých klientů. Od té doby byl ve vazbě.

Nestačí střílet

Hornorakouští myslivci se radí se zemědělci, jak společně postupovat proti divočákům, kteří se přemnožili a způsobují na polích obrovské škody hlavně v Innviertlu a v Mühlviertlu. „Kolik jich skutečně je, to se neví," uvádějí OÖN. Jak přibývají, ukazují ale počty odstřelených kusů. V roce 1980 jich bylo složeno 89, loni 2250. Podle dohody nyní mají být divočáci loveni spojenými silami „napříč revíry", především mladé kusy a bachyně, ale je to těžké, prasata jsou extrémně inteligentní, přizpůsobivá a učenlivá zvířata. „Vyžaduje to psy, hodně myslivců a dobré střelce," říká zemský mistr lovu. K tomu je třeba dbát na bezpečnost lovu a lovecká práva…

Exprezident svědčil

Guatemalský exprezident svědčil v Riedu.V procesu s bývalým vysokým policejním funkcionářem Javierem Figueroou (42) z Guatemaly v Riedu, obžalovaným z vraždy (měl se ve své vlasti podílet na účelovém a nelegálním zastřelení sedmi „důležitých" vězňů při vzpouře ve věznici – Deník informoval), vypovídal jako svědek i Oscar Berger, prezident středoamerické republiky v době, kdy ke krvavému „zpětdobytí" (uvozovky OÖN) věznice Pavón na podzim 2006 došlo. Vězení se předtím zcela vymklo kontrole veřejné moci a bylo „státem ve státě". Guatemala pak zasáhla. Figueroa byl následně obviněn, že se podílel na nezákonném postupu jednotek.

Dřívější tělesný strážce Figueroy jako důležitý svědek uvedl, že před útokem byl vypracován tajný plán na likvidaci jmenovitě vybraných odsouzených, při jehož projednávání prý byl krátce přítomen také prezident Berger. Ten ale v Riedu řekl, že je to absolutní nepravda, v tu dobu prý vůbec nebyl v Guatemale, ale v New Yorku. Jako důkaz předložil soudu svůj pas se vstupními a výstupními razítky. Osočil dokonce zvláštní komisi OSN, která spustila vyšetřování a stíhání aktérů potlačení vzpoury, že nepracovala čistě – jsou prý informace, že vyvíjela na svědky nátlak a nabízela jim za výpovědi azyl v Kanadě.

V Riedu vypovídal také bývalý ředitel guatemalských věznic. Pavón prý správa zařízení dávno vzdala, osazenstvo vykonávalo vlastní soudy a vraždilo. Jeho „šéf" bydlel ve vlastním „Bílém domě" mimo věznici a od odsouzených dostával měsíčně 20 000 dolarů. Drogoví bossové tam přicházeli a odcházeli, vězňové sázeli na kohoutí zápasy, které se v zařízení pořádaly…

Rozsudek v Riedu se očekává 8. října.

Na „leninský" motiv

Atomový ledoborec šíří umění.Když byl 5. prosince 1957 spuštěn na vodu první atomový ledoborec Lenin se 44 000 koňskými silami, dlouhý 134 metrů, s rychlostí 18 uzlů a 243 muži posádky, byl ve „hře svalů" supermocností pýchou Sovětského svazu, symbolem technické převahy, špičkou oštěpu dobývání Arktidy, napsal deník OÖN.

Nyní je uvázán těžkými lany v přístavu v Murmansku za polárním kruhem a slouží jako muzeum. Aktuálně je v něm výstava současného umění. „Pro speciální projekt 5. moskevského bienále pozvali Simon Mraz, rakouský kulturní atašé v Moskvě, a Stella Rollingová, ředitelka lineckého muzea umění Lentos, 23 ruských a rakouských umělců, aby ve svých dílech zachytili kdysi prestižní objekt a jeho historii," píší OÖN.

Vernisáž výstavy doprovodilo video Sonii Leimerové „Nová země", z archivů vydolovaný materiál, heroické černobílé obrazy chladu, ledu a vody kombinované záběry z reaktorů a vizí přistání na Měsíci i s aktuálními dokumenty propagandisticky instalovaného života na palubě ledoborce.

Tvůrci se tématu výstavy chopili vskutku s invencí. Tak Taisia Korotková vytvořila cyklus Sever s prvky známých krajinných obrazů, ale nově interpretovaných: před horizontem polární záře se tak pohybují lední medvědi mezi rezivějícími zbytky vraků ponorek a sudů kerosinu – příroda dobývá svou říši zpět.

Film Isy Rosenbergerové zachycuje 83letého Vladimira, kapitána sovětské obchodní lodi, kterého autorka potkala v americkém Brighton Beach. „Jeho vzpomínky jsou průsečíky politických systémů a ideologií," říká filmařka. Osobní příběh „mořského vlka" konfrontuje s debatou, kterou vedli v roce 1959 naživo před kamerami tehdejší viceprezident Nixon a Nikita Chruščov o výhodách a nevýhodách svých systémů. „Ve filmu Vladimírova cesta se vynořují jako duchové, kteří pronásledují i nás, dokud nebudou ledy mezi lidmi a národy konečně prolomeny," píše linecký list. Což je úkol, který už Lenin nemůže splnit; zaskakuje ale za něj umění…

Výstava bude v pozměněné formě uvedena v Linci 28. února až 25. března příštího roku.

Teplá voda táhla

Hornorakouské termální „euro"lázně Bad Ischl, Bad Hall a Bad Schallerbach zaznamenaly letos zvýšený zájem hostů, které přitáhla i vylepšení po značných investicích ve všech těchto střediscích. Přes vysoké teploty v červenci a v srpnu byly počty koupajících se rekordní. Letošním miliontým návštěvníkem byla rodina Maurerových z dolnorakouského Groß Gerungs. Zemský hejtman Josef  Pühringer a šéf eurolázní Markus Achleitner jubilejním hostům předali kytici a hotelovou poukázku na pobyt.

Solární ofenzíva

Do hornorakouských škol proniká čistá sluneční elektřina, napsaly OÖN. Díky podpůrnému balíčku za ní vyšlo už 286 škol v zemi. 163 už má panely na střechách, mezi nimi třetina všech hornorakouských národních škol. Země dotuje tato solární  zařízení příspěvkem ve výši 75 procent nákladů. „Podle zemského rady pro energetiku Rudiho Anschobera tak školy ušetří průměrně 500 eur za elektřinu ročně," píše list. Podle Anschobera se instalace zaplatí během čtyř let. Na zařízení je přitom 20letá záruka. Cílem je podle něho také získání žáků pro tuto techniku. 220 pedagogů se už nechalo vyškolit na solární specialisty a mohou dětem předvést, jak tento proud vzniká, uvedl v deníku pověřenec pro energetiku zemské vlády Gerhard Dell. Na základě velké poptávky odstartovali v Horních Rakousích druhý podpůrný projekt, který by mohl „oslunit" dalších 180 škol. (www.pv-schule.at)

Vykázány z obchodů

Dvanáctiletou dívku přistihli v drogerii v pasáži v Traunu  při krádeži. Se stejně mladou kamarádkou si vybraly maskary a oční linky. Jedna zboží regulérně zaplatila, druhá stejné produkty v ceně 18 eur pokladnou pronesla. Jedna z pozorných prodavaček je pozorovala, dívky zadržela a vyrozuměla policii. Malá zlodějka se k činu přiznala. „Dostala celoživotní zákaz vstupu do obchodů v celé pasáži," napsal deník OÖN. Ačkoliv je vzhledem ke svému věku beztrestná, případem se zabývá státní zastupitelství a událost byla oznámena také úřadu péče o mládež.

Poznán po zadnici

Před dvěma týdny natankovalo osobní auto se srbskou poznávací značkou u Landsbergu, ale zaplatit 75 eur řidič „zapomněl", napsal deník PNP. Místní policie vozidlo vypsala k pátrání a zajistila záznam videozařízení na pumpě. V pondělí pátrači z Rosenheimu zjistili pohyb hledaného auta na dálnici u Rohrdorfu a zastavili je. Řidič měl okamžitě vysvětlení – při oné cestě prý zastavil  neznámému stopaři, který pak řídil, zatím co on spal a o ničem neví. Policisté ho poté porovnali s videozáznamem  z Landsbergu. Zatím co záběry tváře pachatele nebyly dost zřetelné, umožnilo jeho „pozadí" jasné ztotožnění osoby, pokračuje list a cituje z policejní zprávy, že „v oblasti zadní části kalhot pachatele byl patrný stejný vzorek jako u zadrženého". Ten pak musel zaplatit nejen účet u benzinky, ale i jeho mnohonásobek jako kauci před očekávaným trestem…

Prostojený čas

Pendleři za prací do Mnichova prostojí podle vyhodnocení dat navigace TomTom ročně průměrně 71 hodin v kolonách. Jejich cesta se tak prodlužuje průměrně o 24 procent. Ve Stuttgartu, který z testu vyšel nejhůř, je to 33 procent, v Hamburku 32 procenta. Nejlépe na tom byli pendleři v Brémách, kteří v městských zácpách prostojí průměrně 50 hodin za rok. Ve Stuttgartu je to 89 hodin.

Autor: Vladimír Majer

20.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V třeboňském městském úřadu diskutovali studenti místních středních škol.

Anketa ukáže, zda studenti půjdou volit

Loučení s létem v zooparku Na Hrádečku.

V neděli můžete vyrazit za zdravým pohybem i do kina

OBRAZEM: Policistu roku 2016 provázel smutek nad smrtí policisty

Praha - Jaroslav Humeš a tatínek Václava Haase převzali na Pražském hradě z rukou první dámy Ivany Zemanové ocenění za nasazení životů ve službě.

OBRAZEM: Běželi za nový úsměv

České Budějovice - Běžci pomohli v českobudějovickém parku Stromovka dobré věci.

Drzí zloději při bleskové akci v Igy ukradli dvanáct mobilů

České Budějovice - Do obchodu vtrhli za provozu tři zloději a ukradli mobilní telefony za více jak 200 tisíc korun.

Motor zabral v pravý čas, po dvou porážkách venku doma porazil Prostějov

České Budějovice – Dobrý tým neprohraje třikrát za sebou. Tuhle starou pravdu potvrdili hokejisté ČEZ Motoru a po dvou nezdarech na ledě soupeřů v pátém kole první WSM ligy zvítězili nad Prostějovem 5:3. Další zápas sehrají v pondělí v Kadani (18).  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení