Podle listu PNP postihly 43letou řidičku náhlé problémy krevního oběhu. Při nehodě byla stejně jako spolujezdec (53) lehce zraněna. Po poskytnutí první pomoci Červeným křížem a záchrankou byli převezeni k ambulantnímu ošetření do nemocnice ve Vilshofenu. „S nimi cestující pes v přepravní schránce zůstal nezraněn a postarali se o něho hasiči," napsala PNP. „Ti také vyprošťovali osádku z vozidla, protože hustý porost jí ztěžoval vystoupení."

Těžkosti českého dopravce

LeoExpress má těžkosti.Zdroj: Deník/reproOd 15. srpna jezdí dálkový autobus českého provozovatele Leo Express ze Salcburku a Lince jednou denně do Prahy. V konkurenci s Westbusem a Hellö, patřícím státním drahám, se společnosti předhánějí v lukrativních nabídkách – Leo podle OÖN jezdí Linec-Praha od devíti eur, ostatní dva od 15 eur.

K české firmě linecký list uvádí, že jejím hlavním společníkem je Leoš Novotný „z rodiny průmyslníků, která v roce 2002 prodala největšího českého výrobce potravin Hamé". S podnikáním v dopravě má Novotný podle listu velké plány, už do něj investoval 50 milionů eur. Jezdí už do 60 měst v šesti středoevropských zemích. Působí i v železniční dopravě, rovněž v konkurenci s Westbahn a Hellö – jeho vlaky jezdí mezi Vídní a Prahou. Generální ředitel pro Evropu Peter Köhler za zajímavé cíle označuje i Štýrský Hradec, Klagenfurt a Innsbruck, dodává deník. Dále chce česká společnost soutěžit i o linková spojení.

„Na rozdíl od přímých konkurentů musí český dopravce nechat své cestující z Lince nastupovat v průmyslovém parku – k velké nevoli poskytovatele," napsaly OÖN v pátečním vydání. Cituje Köhlera, že ze strany zemské vlády není žádná vstřícnost, na zastávce autobusů u nádraží prý už není místo. „Pro nás je to neobhajitelné, je to diskriminace…," řekl Köhler.

List dodává, že Hellö odjíždí denně ve 3.35 z vlastního pozemku drah před starým areálem pošty. Westbus startuje čtyřikrát denně mezi 8.20 a 16.20 u Věže vědy. Leo Express odjíždí v 16.35. „Dopravní odbor zemské vlády výtku diskriminace odmítá, u nádraží jsou problémy s místem. Všichni další poskytovatelé dálkové autobusové přepravy budou muset odjíždět z průmyslové zóny od Intersparu," citují OÖN vedoucího oddělení Wernera Jünglinga. Odtud už jezdí busy ve směru na Srbsko a Chorvatsko. Možnost odjezdu od Věže vědy přenesl na Westbus partner – povolení pro mezinárodní dopravu v tomto případě udělováno nebylo, místo odsouhlasilo město Linec. V průmyslové zóně je pět nástupišť a také připojení na veřejnou hromadnou dopravu, vysvětluje Jüngling.

Rytíři brousí meče.Zdroj: Deník/reproRytíři táhnou do boje

Na Burg Clamu v obci Klam v Horních Rakousích zavládne o víkendu středověk. Dění začne rytířským turnajem na koních, přičemž poražený se nebude chtít s výsledkem smířit a rozzuřený se pokusí ruinu dobýt. To ovšem narazí na obranu, která vzbouřence zase zažene na útěk… Lepší je ale vidět, než o tom číst, a navíc v rámcovém programu bude mnoho muziky, vystoupení kejklířů, řada her pro děti, hodně jídla a pití, na závěr ohňová show atd. Sobotní program je od 11 do 21 h, nedělní od 10 do 19 h. Vstupné je 15,50 eura, děti do 15 let neplatí nic. (www.mittelalterevent.com)

To je úředníků!

Linecký magistrát zaměstnává 3605 lidí, z toho 47 procent žen (každou druhou ale na částečný úvazek), a 144 učňů. V základní městské správě je 2218 úředníků. Zájem o tato místa je pořád, ale podle místostarosty Christiana Forsterleitnera (SP) už to takhle nepůjde dál a i když v nadcházejících letech odejde kolem pětiny zaměstnanců do důchodu, bude každé nové obsazení funkce pečlivě váženo, napsaly OÖN.

„O stopstavu by ovšem nemohla být řeč, protože jen v oblasti péče o děti bude brzy třeba přijmout 50 až 100 nových spolupracovníků k pokrytí poptávky rostoucího počtu lidí, kteří se do města přistěhovávají," píše deník. Od roku 2008 v této oblasti stoupl počet personálu o 50 procent na 1328. Reformami správy chce úřad do roku 2019 uspořit deset milionů eur.

Odboráři žalují

„Odbory privátních zaměstnanců zase jednou zorganizovaly ,ostrou akci´ proti prodejní době o obchodně intenzivních svátcích," uvedl linecký Volksblatt. „Jako 8. prosince ,udeřily´ proti hornorakouským cestovkám, tentokrát namířily na 24 obchodů v centru Bad Ischlu, které měly otevřeno v pondělí, na svátek Nanebevzetí Panny Marie. Jejich majitele nyní odbory oznámily okresnímu úřadu, inspektorátu práce a finanční policii. Protože nebylo předloženo žádné povolení výjimky hornorakouské vlády, byla tato prodejní doba protiprávní," říká zástupce ředitele zemského odborového svazu Harald Voglsam.

Deník připomíná, že otevření obchodů 15. srpna není tématem sporů v Bad Ischlu poprvé. Zatím co dříve usilovala o zvláštní povolení výjimky hospodářská sdružení, letos to neudělala, protože podle předsedy Hospodářského fóra Bad Ischlu Marcuse Tulacha prý nešlo o koordinovanou akci, ale o rozhodnutí jednotlivých provozovatelů obchodů. Je přitom na jejich straně a upozorňuje, že trvalé povolení tohoto prodeje je bez ohledu na čilý turistický ruch Bad Ischlu nadále upíráno. Podle něho neprávem, protože situace v tomto městě není jiná než v St. Wolfgangu nebo Hallstattu, které tento status mají. „Také Bad Ischl je patnáctého srpna plný k prasknutí, je vrchol sezony a do města proudí tisíce lidí. My ale nemáme žádnou opravdovou možnost toho využít. Nechceme mít otevřeno vždycky, ale v důležitých datech by nám měl být takový nárok přiznán," apeluje.

73 mrtvých v horách

V rakouských Alpách od května do půlky srpna zahynulo 73 lidí při lezení, turistických túrách, paraglidingu, jízdě na horských kolech či při sjíždění řek. Je to o 33 méně než loni ve stejném období. Nehod s mrtvými nebo zraněnými bylo téměř 1200 (loni 1334).

Podle prezidenta Kuratoria alpské bezpečnosti Karla Gabla se nepochybně osvědčilo používání turistických holí, ale ani s nimi se nesmí opomenout soustředěnost na bezpečné šlápnutí a nadále je třeba cvičit rovnováhu, píše PNP. Gabl je mimo jiné pro to, aby stále oblíbenější lezecké cesty byly znovu upraveny na původní charakter prodloužení horských turistických chodníků.

Herečka a lékařka Kochová jubiluje.Zdroj: Deník/repro PNPLékařka a herečka jubiluje

„Už dvacet let by mohla být v důchodu, ale to pro Marianne Kochovou nepřichází v úvahu," píše deník PNP. „Její vášní je medicína…" Kvůli ní kdysi ukončila filmovou kariéru. Teď už patnáct let radí jednou týdně v kontaktním pořadu posluchačům Bavorského rozhlasu a „bokem" pracuje na nové knize o péči o zdraví. Být dál takto aktivní považuje za štěstí a privilegium, uvádí pasovský list. S pátečními 85. narozeninami nechce dělat žádný rozruch. „Oslavy narozenin jsou něco pro děti," míní.

V roce 1949 matturovala v Mnichově a začala studovat medicínu. Herecká kariéra se jí „přihodila" prý jaksi mimochodem, v semestrálních prázdninách brala první malé role. Po první státní zkoušce v roce 1952 studium přerušila a koncentrovala se na film. „Bez hereckého vzdělání se stala idolem mnoha milionů diváků," pokračuje PNP. „Stála před kamerami po boku Curda Jürgense, Heinze Rühmanna, Gregoryho Pecka a okouzlovala publikum úsměvem a šarmem. Do roku 1970 natočila asi 70 filmů. V klasice Sergio Leoneho Pro pár dolarů hrála s hollywoodskou legendou Clintem Eastwoodem."

Lesk filmového světa ji ale nenaplňoval. V roce 1973 se už jako matka dvou synů vrátila na univerzitu a dokončila studia k promoci. V roce 1985 si otevřela v Mnichově praxi interny. Herectví s odstupem času nahlíží jen jako víceletou epizodu v životě. Je pro ni nejen časově, ale i emočně jen poněkud vágní vzpomínkou…

Čtrnáct let zastávala funkci prezidentky Německé ligy proti bolesti a je s ní nadále spojena čestnou funkcí. Pořádá semináře pro pacienty, napsala více odborných knih a působí v rádiu. „Zdravotnické rozmluvy" Bavorského rozhlasu má za skvělé, „protože celou hodinu může věnovat výlučnému zdravotnickému tématu a mluvit o něm s posluchači".

Narozeniny chtěla oslavit s rodnou a přáteli „tak normálně, jak je to možné", uzavírá PNP.

Zašpásovali si

Arabové se bavili přečasně.Zdroj: Deník/repro PNPZačátkem srpna pořídila policie na radaru na A8 u Irschenbergu (okres Miesbach) tento snímek čtyř veselých cizinců v zapůjčeném autě. Projeli místem rychlostí 193 km/h, ačkoliv je tu maximálka stovka. „Jistě si mysleli, že jim to projde," říká v PNP mluvčí hornobavorského policejního prezídia Stefan Sonntag s poukazem na znamení Victory, které ukazuje oběma rukama spolujezdec na snímku.

Byl to ale drahý omyl. „Nenecháme se takhle provokovat," uvedl Sonntag. Jeho kolegy to aktivovalo a navíc mladíci ze Spojených arabských emirátů jim práci ulehčili. Mysleli si zřejmě, že cizince bavorská policie nebude honit. Jenže cestovali autem pronajatým na letišti v Mnichově. Příslušná dálniční policie z Holzkirchenu se zeptala půjčovny, kterou zjistila podle registračního čísla, kdy má zákazník Opla Astru vrátit, a v příslušný okamžik stáli za pultem půjčovny kolegové z letištní policie. Když mužům předložili fotografii z radaru, lhaní jim moc nepomohlo. „Špás je nakonec přišel draho – dvacetiletý řidič musel zaplatit 1263,50 eura. Protože tolik peněz u sebe neměl, vybrala je čtveřice z bakomatu," píše PNP.

„Normálně" by za to byla pokuta 600 eur, ale ta se zdvojnásila, protože podle policie delikventi překročili povolené maximum úmyslně – museli si prý být vědomi, že na dálnici u Irschenbergu je stacionární radar. Ke 1200 eur jim ještě připočítali poplatek za zpracování případu. Teprve po zaplacení mohli provinilci z Bavorska odletět.

„Kdyby si mladíci ,zašpásovali´s vozidlem se značkou své rodné země, nestalo by se jim nic, protože s Emiráty není dvojstranná dohoda o vymáhání. Pro Bavorsko by byli nedosažitelní," končí PNP.