VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příliv uprchlíků k sousedům trvá

Pasov - Od minulého pátku zachytila policie v oblasti Pasova dalších 1300 běženců. „V červnu jich je už přes 3000 a tedy víc než za květen," říká v PNP mluvčí příslušného ředitelství spolkové policie ve Freyungu Thomas Schweikl. Většina je z Afghanistánu, Sýrie a Iráku, při každém zásahu byly děti. Jeho kolegyně Yvonne Oppermannová uvádí za Rosenheim podobná čísla: Jen v červnu zaznamenali 2400 nedovoleně přicestovaných. Za celý květen jich byly 2000.

18.6.2015
SDÍLEJ:

Pasovskou halu plní běženci.Foto: Deník/repro PNP

Prakticky všechny azylanty dovážejí do Německa pašeráci lidí po skupinách. Vysadí je na motorestech nebo parkovištích na A3 na zmizí. K pátrání po nich nezbývá policii čas – je prý zcela vytížena vyzvedáváním a přepravou běženců. Také před halou X-Point v Pasově, kde se obvykle konají koncerty a jiné akce, stojí v těchto dnech desítky autobusů. Uprchlíky tu ošetřuje Červený kříž (na snímku), dostávají teplé jídlo, spolková policie dokladuje každý jednotlivý případ. V jejich vlastních prostorách na nádraží už k tomu není místo. Po zdokumentování jsou uprchlíci dopravováni autobusy nebo taxi do záchytných středisek, většinou do Deggendorfu, popisuje deník. Tam už jsou ale kapacity rovněž vyčerpány, ve dvou posledních dnech sem směřovalo celkem 580 lidí. Červený kříž tam postavil ve středu stany pro 40 lidí k přenocování před přemístěním do jiných přijímacích středisek v celém Německu. Od pátku by k návrhu starosty Mosera mohlo být 200 azylantů přechodně umístěno do zimního stadionu; bude k tomu potřeba položit podlahu a postavit lůžka, sprchové kontejnery, atd.
Deggendorfský hejtman Christian Bernreiter v PNP připomněl, že v roce 2013 bylo v Bavorsku 10 000 míst pro ubytování azylantů. Loni jich bylo už 34 000 a pro letošek je jich oficiálně předpokládáno 75 000. Odhady ale mluví už o sto tisících běženců.

Zase přeshraniční krádež

V St. Stefanu u Rohrbachu zastavil ve středu kolem 18. hodiny řidič zásilkové služby auto a odnel balíček do deset metrů vzdáleného domu. Zatím co se s adresátkou bavil, nasedl mu do neuzamčeného vozidla s přívěsem kdosi neznámý a ujel směrem na Guglwald, píše linecký deník OÖN. Okamžitě zahájené pátrání bylo rozšířeno i na Českou republiku a policie našla poblíž Lipna přívěs. Po osobním autě a pachateli není ani stopy.

Města jako značka?

Studie německého poradenského institutu Brandmeyer srovnala značkové hodnoty velkých rakouských měst. Autoři se dotazovali reprezentativně vybraných 2000 Rakušanů starších 18 let mj. na atraktivitu sídla pro mladé lidi nebo rodiny a na kvalitu života ve městě. Jako nejhodnotnější vyšel Salcburk před Vídní, Štýrským Hradcem, Innsbruckem, Křemží, Kufsteinem, Bregenzem, Badenem, Klagenfurtem, Steyrem, Villachem a Lincem. Z Horních Rakous jsou dále 18. Leonding a 23. Wels.
„Ředitel linecké turistiky Georg Steiner studii ,rozerval´ na kousky," píší OÖN. Je prý metodicky pochybná a směšná. Nemá také žádného oficiálního zadavatele. „Pro to, že je Linec za městy jako Villachem, Klagenfurtem a Steyrem, není žádné vysvětlení," říká. Myslí si, že firma žebříčkem sleduje nějaké vlastní cíle, mezi nimi diskreditaci Lince. Bernhard Klein, jeden z partnerů Brandmeyerů, oponuje, že jejich firma toho času neradí žádnému rakouskému městu a nepracuje na žádné přímé zakázce.
Podle starosty Steyru Geralda Hackla je třeba brát takové žebříčky vždycky opatrně. Ani on nezná zadavatele práce, ale že jeho město je první v Horních Rakousích, ho těší. Dotazované osoby přesvědčily především historická podoba města, jeho sympatický vzhled a hospodářská síla. „Lidé se u nás cítí dobře, mnoho jich nás chválí za čistotu města," říká. Nespokojený není ani starosta Leondingu Walter Brunner: „Nikdy jsme se nechápali jako turistická obec, v tom si s velkými městy nemůžeme konkurovat," uvedl.

Mladé dechovka baví.Mládí drží kapely

V hornorakouských dechovkách hraje kolem 26 000 aktivních muzikantů – a tři ze čtyř, 18 700, jsou mladší 30 let. Je to mimo jiné výsledkem dobré práce sítě hudebních škol. Tzv. přestupové zkoušky v nich ročně absolvuje kolem 2400 mladých hráčů. Po juniorském „vysvědčení" získává asi 1250 talentů „bronzovou" kvalifikaci, která je většinou spojena s přijetím do kapely. „Jsou to děti zpravidla od jedenácti do třinácti let, kteří se učí na nějaký nástroj zhruba tři roky," říká v OÖN Günther Reisegger (41), referent pro práci s dorostem v zemském svazu dechovek. Asi 500 žáků ročně po získání „stříbrného" odznaku školy končí, asi 120 nejtalentovanějších skládá zkoušky na „zlato", které jsou podle Reiseggera srovnatelné s přijímačkami na Brucknerovu univerzitu.
Na rozdíl od minulosti se dnes začínají mladí v Horních Rakousích učit hrát o asi dva roky dřív, už v sedmi, osmi letech. Soutěží se účastní pravidelně kolem 200 mládežnických orchestrů.

Kardinál dostal svou poštu.Pošta pro biskupa

Po 43 letech dostal předseda Německé biskupské konference kardinál Reinhard Marx zpátky „láhvovou poštu", kterou sám kdysi zahrabal. Objevily ji na podzim při stavebních pracích ve školním dvoře žákyně gymnázia ve vestfálském Geseke a ve středu večer ji třída přinesla někdejšímu absolventovi této školy Marxovi do Mnichova, píše pasovská PNP. Budoucí biskup zahrabal se svými spolužáky láhev s listinou v květnu 1972 jako „maturitní žert". Text v latině v záhlaví uvádí, že jde o podpisy maturantů tohoto ročníku. Marx je uložil do skleněné láhve ze sklepa svých rodičů.
Mnichovský arcibiskup měl z návštěvy radost, pokračuje list. Studentkám řekl, že po poště v místě marně pátral při srazu abiturientů po dvaceti letech. Rozpovídal se, že jeho třída tehdy po maturitě projížděla na dvou vozech tažených traktory městečkem a navstěvovala místní honoraci jako starostu a pastora. „Vždycky jsme něco zazpívali a popili piva nebo šnapsu," říká. S tehdejšími spolužáky je stále v kontaktu.
„Tehdejší poštu si ale nesmí nechat. Společně s dopisem dnešních šesťaček a články o nálezu má být láhev znovu zahrabána na školním dvoře gymnázia," končí PNP.

Ilustrační foto.Rekordně čápů

V Bavorsku letos žije rekordní množství čápů bílých – 370 párů. Dosavadním maximem za 115 let pozorování bylo loňských 360, řekla expertka zemského svazu ochrany ptactva na tento druh Oda Wiedingová. Přitom ještě do stavu nejsou započítána teprve nedávno zjištěná nová usídlení například ve Švábsku. Některé dvojice mají v hnízdech i pět mláďat.
Rostoucí počet čápů u našich sousedů je ovlivněn mimo jiné tím, že vzhledem k oteplování mnozí neodlétají až do Afriky, ale přezimují ve Španělsku. Na kratší cestě jsou pak vystaveni méně nebezpečím.

Přibude jim svátek?

Předseda Svobodných voličů Hubert Aiwanger chce udržet památku na lidové povstání v NDR 17. června 1953. „Lidé tehdy v boji za víc svobody vyšli do ulic a mnoho jich to zaplatilo životy," řekl ve středu v Mnichově. „Tito lidé si zaslouží opět víc politické pozornosti, protože demokracie a lidská práva ani dnes bohužel nejsou samozřejmostí." Míní, že jestliže se nepodaří vzpomínku na 17. červen udržet v povědomí veřejnosti, muselo by se uvažovat o znovuzavedení tohoto dne jako státního svátku. Ten byl jako den německé jednoty v SRN svátkem až do roku 1990. Po skutečném sjednocení Německa je jím 30. říjen.

Nepovinné rakve?

Po jednoznačném slyšení expertů se také v Bavorsku blíží zrušení povinnosti ukládání nebožtíků do rakví při pohřbech – v případech, kdy je přání podloženo náboženskými důvody, píše PNP. Vedle opozice projevila v zemském sněmu ve středu také CSU ochotu korigovat dosavadní normu. Tím by Bavorsko vyšlo vstříc muslimům v zemi, uvádí list. Ti své mrtvé obvykle nenechávají ukládat do rakví, ale zabalují je do textilie, což v Bavorsku na rozdíl od řady dalších spolkových zemí není dovoleno.
Na slyšení vnitropolitického výboru sněmu se pro zrušení povinnosti rakví vyslovili nejen zástupci muslimů, ale i katolické a evangelické církve a svazů obcí. Bettina Nickelová z bavorského katolického úřadu řekla, že křesťanská víra tím nebude dotčena. Námitky nemá ani zemský úřad pro zdravotnickou a potravinářskou bezpečnost, nicméně s tím, že pro transport mrtvých je rakev nadále nezbytná z hygienických a pracovně-lékařských důvodů.
Výhrady proti zrušení povinnosti rakví má jen svaz pohřebnictví. Jeho předseda Ralf Michal upozorňuje na „dlouhý proces organického rozpadu" mrtvého těla, který by prý byl bez rakve zajištěn jen nedostatečně. V praxi by to mohlo vést k potřebě prodloužení doby tlení ve hřbitovních řádech, přičemž muslimové ostatně trvají na právu na věčný klid, uvádí PNP.

Autor: Vladimír Majer

18.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SRPEN 2002. Předmíř po opadu vody navštívil  prezident Václav Havel s manželkou.

Povodně 2002: O víkendu uklízeli dobrovolníci z celé země

Lávku ve Velkém Pěčíně čeká rekonstrukce.

V Pěčíně vymění konstrukci lávky

Hradečtí triatlonisté získali v Sokolově pět cenných kovů

Sokolov - Výborně si v pátém závodě Českého poháru vedli triatlonisté obou jindřichohradeckých klubů.

Zapomenuté klíče nahradil pár nožem a vidličkou

Dačice - Svérázný způsob na to, aby se dostali do svého hotelového pokoje v Dačicích, si zvolili dva z jeho návštěvníků.

V podhradí chystají slavnosti

Staré Město pod Landštejnem – V malé obci pod Landštejnem obvykle žije kolem pětistovky lidí. O víkendu jich tady ale bude několikanásobně víc.

Krabička cigaret vyšla ženu draho

Jindřichův Hradec - K neobvyklé krádeži vyjížděli jindřichohradečtí strážníci v neděli v odpoledních hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení