„Musíme daňovým poplatníkům také odůvodnit, na co tyto peníze vydáváme," dodal.
„Počty azylantů dál rostou a převaděči nacházejí stále nové cesty, jak je do Německa dopravit. Bohužel rozdělování uprchlíků a zátěže s nimi v Evropě uspokojivě neklape. Francie uzavřela hranice, Rakousko se brání zpracovávat žádosti o azyl, Česko a Maďarsko nepřijímají skoro žádné běžence. Míří tedy do Německa, především do Bavorska. Jsme na hranici kolapsu a co do ubytování se nacházíme téměř ve výjimečném stavu. Úřady pracují na hranici sebezničení na katastrofálních scénářích. Pokud se brzy něco nezmění, nezvládneme to nejen finančně, ale ani společensky," pokračoval ministr v rozhovoru s PNP.
Je podle něho třeba něco změnit právně a politicky. „Bavorsko mění pod náporem běženců svou tvář. Proto se musíme postarat o to, aby se tento příliv oslabil – především tím, že země přestane být pro převaděče atraktivní. Potřebujeme konečná rozhodnutí, hlavně přezkoumání poskytovaného finančního standardu. Jsem velmi pro návrh, který učinil prezident spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky Manfred Schmidt – zrušit uprchlíkům dosavadní kapesné 140 eur měsíčně. To je tolik jako měsíční mzda v Srbsku nebo v Kosovu. Pro mnoho lidí na Balkáně je tato dávka motivem k cestě k nám. Měli bychom se vrátit k principu především materiální, věcné pomoci v nouzi. Kromě toho musí být jasné, že kdo k nám přicestuje z bezpečné třetí země, jakou je třeba Rakousko, nemá nárok na azyl. Evropská solidarita nemůže znamenat, že se Němci postarají o všechno sami… Musíme proto přezkoumat i naše současné azylové zákonodárství."
Konkrétně Söder mluví o nutnosti redukovat příliš četné důvody ke strpění běženců v zemi. „Je těžké občanům vysvětlit, že 35 procent všech uprchlíků v Německu zůstává, ačkoliv zhruba jen jednomu procentu je přiznáno právo na azyl. Je třeba zákon změnit tak, aby poskytoval víc důvodů k odsunutí."
Závěrem se Söder vrací k problému převaděčů: „Nemůže být trvalou úlohou pouze německého vojenského námořnictva naloďovat ve Středozemním moři uprchlíky a dopravovat je do Evropy. Je třeba spíš jeho nasazení podobného tomu u somálského poloostrova proti pirátům. Piráti a převaděči jsou stejné kvality," uzavírá.
Na jiném místě středeční PNP uvádí, že podle ministra vnitra Joachima Herrmanna (CSU) nebylo v Bavorsku koncem června skončeno 237 000 azylových řízení. Pro srovnání, začátkem dubna jich bylo „jen" 190 000.

Studenti učí azylanty německy

„Už týdny žije asi 200 azylantů ve stanech v policejním areálu v Linci. Zatím co politici stále diskutují o řešení azylového chaosu, začala hrstka studentů místní pedagogické fakulty běžencům aktivně pomáhat: učí je němčinu, dobrovolně a zdarma," píše deník OÖN. Kurzy inicioval student Daniel Dautovic, aby uprchlíkům nabídl smysluplné zaměstnání. „Jistě jsou rádi, že jsou mimo ohrožení života. Nelze ale od nich chtít, aby trávili celý den ve stanovém lágru," řekl.
Linečtí dobrovolníci sami koncipovali úvodní skript němčiny s překlady v angličtině, farsí, arabštině a ruštině, píše list a dodává, že projekt má význam nejen pro azylanty: budoucí učitelé mohou sbírat zkušenosti z výuky a „pohlédnout za okraj talíře".
Ohlas na informaci o této aktivitě na facebooku je enormní, lidé z celého Rakouska vyjadřují respekt a přejí si takové aktivity i mimo Linec, pokračují OÖN. Studenti chtějí vést kurzy celé prázdniny a hledají další dobrovolníky – nejen jako učitele, ale i takové, kteří by mohli běžence vést k volnočasovým aktivitám.

Vlci u české hranice?

Ve středu pozdě večer vyvolal tísňovým signálem z mobilu poplach 25letý muž z Pasovska. „Uvedl, že sedí na stromě ve výšce asi šesti metrů a je ohrožován smečkou vlků," napsala PNP. „Vysvětlil, že podcenil délku túry na Roklan, a proto si přes zákaz postavil k přenocování na Šachtách stan. Náhle pocítil dotyky do celty zvenčí, slyšel funění a zahlédl několik prchajících zvířat. Utekl tedy ze stanu a ,zachránil se´ na strom. V pološeru úplňkové noci viděl dole více párů očí a uzavřel, že jde o smečku hladových vlků."
Členové Červeného kříže, horské stráže ze Zwieselu a policisté tedy vyrazili do výšky 1000 metrů na pomoc vystrašenému poutníkovi a našli ho až na malý šok bez úhony. Informovali správu Národního parku Bavorský les, a ta druhý den zjistila v okolí onoho stromu stopy, které byly jednoznačně od jezevce… „Náklady nočního nasazení nemusí mladík podle policie hradit," končí PNP.

Nechte žáčky vyspat

Prezidentka Bavorského svazu učitelů a učitelek Simone Fleischmannová by chtěla v modelovém pokusu vyzkoušet pozdější začátek vyučování. Podle ní je představitelné, že by škola začínala až od devíti hodin.
Odkázala na studie, podle kterých by byl pozdější začátek výhodný pro biorytmus především mladistvých, píše PNP. „Myslím, že by bylo dobře to kriticky reflektovat a možná podle regionu, druhu školy a stáří žáků v některých zařízeních diskutovat o jiném čase začátku a konce vyučování," řekla. Pokus ovšem podle ní nesmí být nařízen shora a následně musí být vyhodnocen. Současně by bylo třeba vytvořit podmínky například pro zajištění ranního opatrování dětí zaměstnaných rodičů.

Hasiči v permanenci

Na letišti v Hirschbachu v Mühlviertlu bude o víkendu zemská soutěž hasičů. Sjede se k ní více než 12 000 účastníků. Závody organizuje společně šest hasičských sborů ze čtyř obcí dvou okresů. V kategorii mládeže budou o titul mimo jiné bojovat i tři účastníci mistrovství světa. Závody začnou v pátek ve 13 hodin. Start družstev bude v sobotu v 9.50, pro mládež v 11 hodin. (www.landesbewerb2015.at)

„Kadit" se bude smět

„Římskokatolická církev si může vydechnout. Kadidlo je vyloučeno ze zákazu kouření, který ve středu schválila Národní rada," napsaly OÖN. Mluvčí ministerstva zdravotnictví věřící uklidnila, že kadidlo není ani tabákový ani s tabákem spřízněný produkt. List zmiňuje, že tabákový zákon se jinak už dlouho vztahuje i na římskokatolickou církev jako subjekt veřejného práva. Problém kadidla otevřel s nadsázkou na facebooku poslanec za NEOS Niko Alm se zdůrazněním, že při církevních obřadech jsou přítomny děti a mladiství a jsou při nich konzumovány potraviny - hostie a mešní víno. „Ministerstvo zdravotnictví ale katolickou liturgii nevidí ohroženu. Je jasný předpis Evropské unie, co je třeba chápat jako tabáku příbuzné produkty. Spadají sem třeba vodní dýmky a e-cigarety, ale ne kadidlo, které je pryskyřicí," napsal deník a dodal, že podle arcidiecéze ve Vídni by takový zákaz porušil právo na svobodu výkonu víry…

Drahé doučování

Hornorakouským školákům začínají prázdniny až nadcházející sobotu. Mnozí podle OÖN je ale nemohou vychutnat, musí se učit na jednu nebo dvě opravné zkoušky. Ochrana spotřebitele při Zaměstnanecké komoře srovnala ceny 27 institucí, které v zemi nabízejí doučování, a zjistila velké rozdíly. „Hodina individuální přípravy stojí mezi 23,33 a 39,33 eura. Při doučování v malé skupině leží ceny mezi 12 a 20,14 eura," píše list.

Příhraniční slavnost za humny

Ve Zwieselu začnou v sobotu ve 13 hodin na radnici korunovací Královny skla příhraniční slavnosti, které potrvají do 19. července. Od prvního dne bude koncertovat řada kapel. Z dalšího programu zmiňme třeba přehlídku automobilových veteránů v neděli od 14 h a vystoupení folklorních „práskačů bičem" téhož dne v rámci „bavorského večera" ve festivalovém stanu od 19 h. Specialitou je zlevněné stolování vždy od 11 h, pohoštění starších spoluobčanů v úterý či občanů sousedních obcí s přehlídkou krojů ve středu, čtvrteční a sobotní dny rodin atd.