VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Šelma sedlák, který svou dceru vdává

Dobčice - Nedaleko od Holašovic leží malá ves Dobčice, která je snad ještě malebnější než Holašovice samotné. Možná právě proto si ji často vybírají režiséři a televizní štáby jako hlavní dějiště svých příběhů. Například před nedávnem udělal z Dobčic režisér Zdeněk Troška své Babovřesky. Už o mnoho let dříve si je ale jiný režisér, Ivan Kučera, vybral pro zfilmování Dvořákovy opery Šelma sedlák.

25.7.2015
SDÍLEJ:

Eva Jeníčková jako choť knížete, v podání Františka Husáka, složitou milostnou šarádu pořádně zkomplikovala.Foto: Archiv Vlasty Sládkové

V roce natáčení filmové adaptace uběhlo přesně 110 let od dokončení opery Antonínem Dvořákem. A právě její děj zachycující venkovský život zavedl v roce 1987 štáb Československé televize do Dobčic. Velké statky i návesní budovy ve stylu selského baroka z konce 19. století se na dva týdny staly kulisami rušného vesnického života.

Z natáčení inscenace Šelma sedlák.

Příběh bohatého sedláka, který brání lásce své dcery Bětušky k chudému chasníkovi, aby ji mohl provdat za majetného ženicha, přijely do Dobčic ztvárnit slavné tváře československého filmu. V hlavní roli Bětušky se objevila tehdy devětadvacetiletá Dana Batulková, která už za sebou měla například role v tehdy populární Sanitce nebo Malém pitavalovi z velkého města. Bohatým nápadníkem, jemuž však nebyla přána Bětuščina náklonnost, se stal Jan Hartl. I ten se už tehdy objevil v řadě úspěšných filmů. Každý si určitě vzpomene na jeho roli záletného zootechnika ve filmu Vesničko má středisková.

Režisér Ivan Kučera se kromě vystihnutí milostného příběhu snažil věrně zachytit folklórní život na jihočeských vesnicích. Na natáčení se proto podílely taneční soubory a mnoho komparzistů. „Účinkoval tam celý náš soubor, asi třicet lidí a ještě jsme si museli lidi půjčovat. Celkem v té největší scéně na návsi hrálo přes osmdesát komparzistů," vzpomíná na natáčení šéf Jihočeského souboru písní a tanců Úsvit Miroslav Stecher. Aby film byl co nejautentičtější, každý soubor měl své vlastní kostýmy. „Z televize jsme si nepůjčovali skoro nic, chtěli všechny už oblečné," dovysvětluje Miroslav Stecher.

V oficiálních archivech se z natáčení filmu dochovalo jen několik fotek, Vlasta Sládková má ale mnoho vlastních.

Na rok 1987, kdy vesnici zaplavila hudba, zpěv a kamery, vzpomíná i rodina Sládkových. „Na statek do Dobčic jsme se mohli vrátit pár let před natáčením, kdy nám jej vrátili. Nebyl sice ještě v úplně dobrém stavu, nicméně za námi tehdy v létě přijeli, jestli by si u nás v chalupě nemohl štáb udělat odpočívárnu," říká Vlasta Sládková, která ve filmovém statku žije dodnes.

Sládkovic stavení se tak na patnáct dní stalo útočištěm před žhavým sluncem nejen pro známé herce. Mimo to Vlasta Sládková zahrnovala štáb i svou pohostinností. „Požádali mě také, jestli bych pro ně nepřipravovala i nějaké drobné občerstvení. Po nocích jsem tak pekla buchty a přes den vařila kávu. Třeba Jan Hartl měl ale úplně jiné chutě. Nejradši měl chleba s domácím sádlem a cibulí."

Statek paní Sládkové se nakonec objevil i ve filmu. Z chalupy se stala hospoda U Sládků a natáčelo se s ní několik scén. Sama majitelka si ve filmu nezahrála. „Z vesnice nechtěli nikoho, šlo jim hlavně o ty prostory. Ale tehdá jsme chovali spoustu zvířat, takže ve filmu si zahrálo moje prasátko, slepice a kozy s kozlem Matějem," vypráví s nadšením Vlasta Sládková.

O poznání méně tehdy plný dům těšil jejího syna Václava Sládka, místního zemědělce. „Dokončoval jsem v té době vysokou školu a měl rád svůj klid. Když jsem zjistil, že si doma musím držet i kliku na záchodě, sbalil jsem se a před mumrajem utekl na vandr," směje se.

Kromě návsi se ale točilo především ve vedlejším dvoře. Na místě tehdejšího skladu hnojiv a svazu mládeže už ale dnes stojí renovované obydlí. Filmaři si propůjčili i dům na druhé straně návsi, kde Sládkům vystavěli konkurenční hospůdku.

Díky natáčení se Vlasta Sládková spřátelila i s mnoha herci. „Nejlepší byla Miriam Kantorková. Byla taková plná elánu, a to je i teď po spoustě let, když se natáčely Babovřesky. A musím říct, že když jsem zjistila, že je té energické dámě 80 let, tak mě to skutečně překvapilo. Hlavně taky to, že si nás ještě z filmu Šelma sedlák pamatovala. Zašla ke mně při natáčení Babovřesek, tak jsme se tu srdečně přivítaly a zavzpomínaly. Zajímavé bylo, že Lubomír Kostelka, který tu v osmdesátých letech také natáčel, už si nevzpomněl," říká Vlasta Sládková.

Hlavní dějiště televizní opery Šelma sedlák už rozhodně nepřipomíná ruinu, kterou bylo v době natáčení.

I přes kvalitní herecké obsazení a početný štáb mělo možnost film vidět jen velmi omezené množství diváků. Poprvé jej vysílala Československá televize rok po jeho vzniku. Na operní inscenaci se pak na dlouhou dobu zapomnělo. Znovu se na televizní obrazovky dostala až v roce 1999, kdy ji Česká televize zařadila do programu dva dny po sobě. Od té doby Šelma sedlák už filmový archiv neopustil.

Podle Vlasty Sládkové je to škoda. „Mám k filmu sice jisté výhrady, například se mi nelíbí loutky zakomponované do první části inscenace, ale jinak je moc pěkný. Nevím, proč ho nehrají, " zamýšlí se.

„Tenkrát se o natáčení ani příliš nepsalo. Místní nechtěli, aby se vesnice stala turistickou atrakcí," říká Miroslav Stecher. Věhlas si nicméně vesnička nakonec stejně získala. Díky natáčení Babovřesek se do Dobčic jezdí podívat i cyklisté běžně mířící spíše do nedalekých Holašovic.

Šelma sedlák (1987)DĚJ: Televizní inscenace opery vychází z libreta, které Antonínu Dvořákovi dodal tehdy mladý spisovatel Josef Otakar Veselý. Jde o spletitý příběh, v kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává obětí. Zámožný sedlák chce svou pohlednou dceru provdat za bohatého ženicha. Jak už to tak ale bývá, ona má srdce pro jiného. Její milý však naprosto nesplňuje sedlákovy představy. Do toho celá ves očekává příjezd knížepána. Krásná Bětuška doufá, že by jí mohl pomoci a domluvit jejímu otci. Kníže souhlasí, ale dívka jej natolik okouzlí, že výměnou za svou pomoc touží s Bětuškou strávit jednu noc, kromě toho se do ní zamiluje i knížecí sluha Jean. Do celé věci se vloží kněžna s Bětčinou kamarádkou Verunou a přichystají lest, aby každý ze zúčastněných dostal, co si zaslouží.
Režie a scénář: Ivan Kučera
Kamera: Jan Osten
Hudba: Antonín Dvořák
Hrají: Dana Batulková (Bětuška), Milan Sandhaus (Martin), Jan Hartl (Václav), František Husák (kníže), Eva Jeníčková (kněžna), Miriam Kantorková (Veruna), Petr Lepša (Jeník), Lubomír Kostelka (Jean), Jolana Maurerová (Berta), Pěvecký sbor Československého rozhlasu, Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit aj.

AUTOR: BARBORA SMUDKOVÁ, TOMÁŠ FIŠER

Autor: Redakce

25.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační snímek.

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Celkové náklady na zhotovení repliky byly 94 600 Kč a z toho příspěvek kraje (dotace) činil 50 000 Kč.
4

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

V úterý se můžete setkat s bájnými i reálnými postavami či s kováři

Jindřichohradecko - Kam za kulturou? V úterý si můžete vyrazit na zajímavé filmy nebo na Kovářské dny.

Tolik lodí vyhozených větrem na břeh, na Lipensku snad nikdo nepamatuje

Dolní Vltavice – Neuvěřitelnou sílu nabral vítr, který se hnal přes otevřenou hladinu lipenského jezera při noční bouřce z pátku na sobotu. Obrovské vlny spolu s větrem nejenomže utrhly několik ukotvených jachet, ale na břeh hodily i těžký prám převozníků v Dolní Vltavici. Zpátky na vodu ho převozníci dostávali heverem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení