VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soused má přes 100 000 pivních tácků

Linec - Franz Huemer (63) ze Steinhausu u Welsu začal v roce 1962 sbírat pivní tácky. Tehdy ministroval a z poutní cesty do Adlwangu si přinesl první. To byl základ sbírky uložené ve sklepě, ve které dnes má kolem 107 000 exponátů ze 187 zemí, píší OÖN.

1.7.2016
SDÍLEJ:

Že by neměl žádný tácek dvakrát?!Foto: Deník/repro

Jsou utříděny v bedičkách podle zemí. V každé jsou seřazeny podle abecedy míst, odkud je má. Jen z Rakouska jich je 8700…

Zastoupeny jsou nejspíš všechny obce od Absamu po Zwettl. „Musíš k tomu hodně nacestovat a zaklepat u mnoha hospod," přitakává. V uplynulých desetiletích zaslal nesčetné prosby o exempláře tácků do pivovarů a restaurací. „Posílám vždycky ofrankovanou zpáteční obálku a prosím o pár kousků. V 90 procentech nějaké dostanu," říká. Každoročně mu přibývá asi 3000 kusů. Několik let sbírá také půllitry, „pokud peníze stačí". V regálech sklepa už jich má tisíc, ale dál tuto sbírku rozšiřovat nemůže – kvůli místu…

S nadšením mluví o tom, že byl oceněn Zlatým pivním táckem, nejvyšším vyznamenáním sběratelů, které Mezinárodní svaz pivovarnické kultury uděluje jen jediné v roce. Komu se dostane, o tom hlasují členové svazu. A Franze Huemera, zámečníka v důchodu, volili kolegové z celého světa, dodává linecký list.

Zadlužené Rakousko

Rakouský státní dluh dosáhl v prvním čtvrtletí 2016 rekordní výšky 295,5 miliardy eur. Bylo to 86,9 procenta hrubého domácího produktu, tedy ročního výkonu celé ekonomiky země. Z toho 261,6 miliardy „utratil" spolkový rozpočet, zatím co devět spolkových zemí má závazky celkově za 20,2 miliardy. 2100 rakouských obcí má dluh 13,3 miliardy. Za první kvartál se debet celostátní kasy prohloubil o 6,6 miliardy.

Vývozy rostou

Deficit rakouského zahraničního obchodu loni opět lehce stoupl, z 1,74 na 1,99 miliardy eur. Export ale vzrostl o 2,7 procenta na 131,54 miliardy a byl pátým rokem za sebou rekordní, píše linecký Volksblatt. Dovozů přibylo zhruba ve stejném objemu, 2,8 procenta.
Nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska bylo opět Německo, do kterého míří na 37 procent vývozu a odkud jde 30 procent importu.

Jak je kde draho

Volksblatt porovnal před dovolenými kupní sílu „rakouského" eura a uzavřel, že v cizině je často výrazně silnější než doma. Obzvlášť výhodná je z tohoto pohledu pro Rakušany dovolená v Maďarsku, Turecku a Chorvatsku, kde za svých 100 eur dostanou zboží a služby v protihodnotě 172, 162 a 142 eur. „Vydělají" ale i v Řecku (121), Portugalsku (119), Španělsku (113), v Německu (107) a ve Francii (104). Ve výrazně nejoblíbenějším cíli našich sousedů, v Itálii, jsou to 103 eura. Po referendu k „brexitu" Rakušanům zlevnila Británie – za 100 eur tu dostanou zboží a služby v hodnotě 105 eur. Před rokem to bylo jen 91 eur.

Draze jim naopak přijde dovolená ve Švýcarsku, kde si za stovku užijí jen 62 eur (loni 59). Ve Švédsku je sto „rakouských" jen 86. Zhruba na svém budou v USA (101) a v Kanadě (98). S odstupem nejlevnější jsou pro Rakušany Polsko, Rumunsko (vždy 168), Bulharsko (163), Česko (138), Slovensko (134) a Slovinsko (126).

Dálkové autobusy „frčí"

Trh autobusové dopravy v Evropě je v pohybu. V Rakousku například 14. července zahájí provoz dálkové autobusy Hello rakouských státních drah (ÖBB). Společnost chce do pěti let přepravovat ročně milion cestujících, píší OÖN. Podle expertů dnes v této zemi busy jezdí zhruba kolem dvou milionů lidí.

Většinu přepravuje rodinná firma Blauguss, činná v branži už desítky let a podle lineckého deníku nyní profitující z toho, že „dálkové autobusy s dříve ,umouněnou´ pověstí profilovaly k jedné z moderních a cenově výhodných forem cestování". Firma kooperuje s evropskou jedničkou na trhu německým Flixbusem a nabízí jeho dynamický model cen – kdo se dřív „zabukuje", platí méně. Má 430 vozidel a roční obrat 120 milionů. V Rakousku provozuje jako společník ještě Westbus.

Flixbus sám od července převzal od krachujícího britského Megabusu („dojel" loni na jízdné paušálně za 1,50 eura) kontinentální přepravou Evropou. Sám nemá autobusy, ale koordinuje 200 partnerů v 19 zemích se 100 000 spoji denně. Počet jeho cestujících se ročně zvyšuje o sedm až deset procent.

Hello startují s pevnými cenami 15 eur za cesty z Vídně například do Benátek a Berlína.

V Německu po liberalizaci v branži v roce 2013 počet přepravených osob explodoval ze tří na dvacet milionů ročně.

Přeshraniční kontakty škol

Škola ve Windhaagu zorganizovala návštěvu 25 žáků a učitelů z Nových Hradů. Výpravu přijal místostarosta Martin Kapeller. Škola českým hostům předvedla mimo jiné pokusy v sále výuky fyziky, aktivity u počítačů a ukázky vaření, na programu bylo i společné muzicírování a sportovní a volnočasové aktivity. Odborný referent Národního parku Šumava Boris Hůlka pak provedl Novohradské Green Belt Centrem a nyní chráněným, dříve dělícím hraničním pásem. „Musíme spolupráci zintenzivnit malými krůčky, odbourávat předsudky společnými aktivitami a navázat osobní kontakty k jižním Čechám," říká v OÖN starosta Windhaagu Erich Traxler, který toto setkání podpořil společně se svým novohradským kolegou Vladimírem Hokrem. Návštěvu si školy oplatí.

Jak si Němci polepší

Od července se v nových spolkových zemích zvyšují důchody o 5,95 procenta, ve starých zemích o 4,25 procenta. O tolik nestouply už 23 let, konstatuje PNP.

O 20 eur se málo vydělávajícím zvyšuje příplatek na dítě, na maximálně 160 eur měsíčně. O 4,25 procenta stoupne tzv. zaopatřovací příspěvek 161 000 oprávněným, například postiženým vysloužilcům, obětem násilných činů či poškozeným z očkování z NDR v letech 1978-79 (u těch může odškodnění podle výše postižení dosáhnout až 1261 eur měsíčně).

Platy poslanců Bundestagu se zvyšují o 245 eur na 9327 eur.

Něco ale přinese nevýhody. Porodní asistentky musí nově platit roční pojistné 6843 eura místo dosavadních 6274. Část uhradí zdravotní pojišťovny, ale asi 2000 eur ponesou „báby".

Plastikové tašky na zboží v obchodech, dosud zdarma, budou zpoplatněny až dvaceti centy za kus, nebo je prodejci vůbec přestanou poskytovat.

Od 1. července do konce srpna budou moci po německých dálnicích jezdit nákladní auta přes 7,5 tuny v sobotu jen výjimečně.

Ubylo mrtvých

Za první pololetí zahynulo v Rakousku při dopravních nehodách 184 lidí. Je to nejméně od zavedení statistiky, informoval Dopravní klub (VCÖ). Ve srovnání s první půlkou roku 2015, kdy jich bylo 215, to je 14 procent méně. Dosud zatím nejméně mrtvých za pololetí bylo 191 v roce 2013. V roce 2005 zemřelo ještě 333 osob.
Nejvíc obětí bylo letos v Dolních Rakousích (45), následovaly Horní Rakousy (42). Hlavní příčinou byla nepřiměřená rychlost a odvedení pozornosti řidičů. VCÖ varuje, že druhé pololetí bývá zpravidla na smrtelné nehody bohatší – loni ke 215 do konce června přibylo 264.

Tisíce bez práce

Koncem června hledalo v Rakousku práci 319 969 lidí, o desetinu procenta méně než loni. O 8,2 procenta stoupl počet účastníků rekvalifikačních kurzů. S nimi celkově bylo nezaměstnaných 386 772 osob, o 1,3 procenta víc než loni. Výrazně se zvýšil počet hlášených volných míst – o 48 procent na 44 209, píší OÖN.

Autor: Vladimír Majer

1.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kabelky, bižuterii a knížky přinesla do Pravdovy knihovny v Jarošově nad Nežárkou Alena Ondřejová.
28

Kabelkový veletrh pokračuje

Bouřka škodila i na letišti v Jindřichově Hradci. Poryv větru vytrhl z betonu kotvení letadla, které pak nacouvalo do několik desítek metrů vzdálené čerpací stanice.

Na letišti bouřka utrhla letadlo

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení