Akce byla charitativní, ve prospěch Michaely Hinterbichlerové, maturantky akademie, která se loni těžce zranila při lyžování a je odkázána na vozíček. Rodiče museli přebudovat svůj dům na bezbariérový. Škola jim nyní na náklady přispěla 1500 eury výnosu závodu.
Příští rok chtějí závod opakovat, a to i pro učitelský sbor. „Plánováno to bylo už pro letošek, ale protože se přihlásilo tolik žáků, musela být soutěž kantorů vypuštěna z programu," uvádějí linecké OÖN.

Příjmy se vzdalují

Střední roční hrubý příjem rakouského dělníka sice za uplynulých 15 let stoupl ze 16 100 na 18 662 eura, ale při započítání inflace to znamená ztrátu čtrnácti procent, píše deník OÖN. Platy úředníků naopak za stejnou dobu vzrostly ze 30 993 na 51 408 eur, což je reálné plus 23 procent. Střední hrubý příjem zaměstnanců a smluvních pracovníků stoupl z 21 933 na 29 690 eur, ale reálně o jediné procento. Vysoké platy úředníků kontrolní dvůr vysvětluje vysokým procentem akademiků a menším podílem žen mezi nimi. Redukce personálu ve veřejném sektoru také zvýšila průměrné stáří pracovníků, od něhož se odvíjí výše platů.

„Ježíškům" je rok

Loni 24. prosince se v Bavorsku narodilo 108 děvčat a 99 chlapců. Zítra tedy oslaví první narozeniny. Je jich o pět víc než dětí o rok starších, ale daleko méně než narozených „na ježíška" roku 1996, kdy jich bylo rekordních 329!

O úspory nepřišli

Banka z okresu Deggendorf prohrála soudní spor o vyplacení úspor na staré vkladní knížce. Soud rozhodl, že peněžní ústav musí vyplatit žalobkyni 3935,36 eura plus úroky z původní úložky 3400 marek. K tomu banka ponese náklady soudního sporu a honorář znalce, který úroky vypočítal. „Spor byl veden o vkladní knížku, kterou založil tchán žalobkyně v březnu 1976," píše deník PNP. „Našla se až po desítkách let v pozůstalosti. Žalobkyně chtěla částku vyzvednout, ale banka to odmítla s tvrzením, že peníze už střadateli dávno vyplatila. Doklady o tom prý zničila povodeň." Soud to ale nepřesvědčilo, uzavírá PNP.

U doktorů přituhuje

Ve sporu o požadavek hornorakouských nemocničních lékařů na zvýšení základního měsíčního platu o 1280 eur pod hrozbou nesloužení přesčasů od nového roku (Deník informoval) přilil do ohně zemský hejtman Josef Pühringer plánem zveřejnit jejich příjmy. Chce tak poukazem na velké rozdíly prokázat oprávněnost jeho návrhu řešení – přerozdělit současné zdroje ve prospěch „chudších", začínajících doktorů. Příklad ilustruje deník OÖN – nejlépe vydělávající lékař linecké všeobecné nemocnice má ročně brát 900 000 eur, ale turnusoví lékaři včetně nočních a víkendových služeb měsíčně průměrně 4000 eur hrubého (mladý asistent bez nočních a služeb o svátcích nyní 3756 eur). Prezident lékařské komory Peter Niedermoser reagoval: „Něco takového jsem ještě nezažil. Když chce hejtman vést závistivou debatu, je to jeho věc. Já na tuto úroveň neklesnu." A dodává, že když rozdíly v odměnách lékařů hejtmanovi tak vadí, mohl to za dvacet let ve funkci dávno změnit.
Žádný lékař se podle něho nepotřebuje za svůj plat stydět, protože za něj odvádí špičkovou práci. Při veřejně vedené debatě o jejich odměnách prý ale bude nesrovnatelně těžší dostat do Horních Rakous špičkové odborníky, které bude potřebovat i nová univerzitní klinika. Současně by plány vedly k odchodu dalších lékařů ze země.
K pokrytí nových požadavků komory by země potřebovala 60 milionů eur.
Deník OÖN přibližuje konstrukci nejvyšších platů. Velkou část z nich tvoří přídavné honoráře za ošetřování „pacientů zvláštní třídy". Ti, případně jejich privátní pojišťovny, platí nemocnicím v Horních Rakousích kolem 70 milionů eur ročně. 35 procent zůstává klinikám, zbytek jde k rozdělení oddělením, na nichž byl pacient ošetřován. Kromě toho si lékaři rozdělují ročně 28 milionů eur ambulančních poplatků od pojišťoven. Zvláštní honoráře privátně pojištěných zakládají značnou nerovnost odměňování – špičkově vydělávají chirurgové a internisté, kde se „V. I. P." léčí nejvíc, naopak nejméně samozřejmě patologové, ale i psychiatři, jakkoliv se lékařská komora pokouší částečně jejich propad dorovnat ze solidárního fondu. V rámci oddělení se zvláštní platby dělí buď podle interního klíče, se kterým musí souhlasit všichni lékaři s výjimkou turnusových, nebo klíč stanoví komora. Podle něj je podíl primáře omezen na maximálně 35 procent.

Koncert „za tři obědy"

Zvláštní koncert s mottem "What about love" uvede mj. Upper Austrian Gospel Choir 27. prosince od 19.30 v Brucknerhausu. Zorganizoval jej Ludwig Eidenhammer s ideou financovat touto akcí 3000 jídel pro bezdomovce a jiné potřebné. „Podle aktuálního stavu by to mohlo být dokonce 3500 jídel a Eidenhammer mluví o senzaci," píše deník OÖN.
Iniciátor v listě vysvětluje, že nechtěli vstupenky prodávat, ale „měnit za jídlo". Jedna „porce" stojí pět eur a jedna vstupenka má vydat nejméně na tři. Projekt podporují linecké humanitární organizace. Distribuce probíhá tak, že zájemce zavolá pořadatelům, kteří na uvedenou adresu pošlou objednaný počet vstupenek, a to je prý všechno – podle Eidenhammera nekontrolují, jestli někdo zaplatil, a už vůbec ne kolik. Už je téměř „vyprodáno" a Eidenhammer naznačuje, že by v Brucknerhausu mohli při koncertu sedět v hledišti i příjemci této pomoci – v rámci „odbourávání" předpojatostí…

Vánoce zatočí hodinami

Vánoce a pečínka patří ve většině bavorských rodin nerozlučně k sobě, a tak spotřeba elektřiny v zemi v rozhodnou dobu přípravy oběda na první svátek vánoční rychle stoupá – sousedé mluví o „špičce pečených hus", píše PNP. Začíná kolem deváté hodiny a vrcholí asi v jedenáct, kdy zašoupávají své pekáče do trouby poslední hospodyně. Odběr elektřiny v jižním a východním Bavorsku pak vyskakuje zhruba o 500 megawattů na 6500, říká mluvčí Bayernwerk AG. To je podle něho rozdíl výkonu jedné střední elektrárny.
Časy, kdy „husí špička" skutečně vyháněla kapacitu elektráren na maximum, už jsou prý ale pryč, zvýšený odběr proudu o prvním svátku v posledních letech pokryly alternativní zdroje. 250 000 fotovoltaických zařízení v distribuční oblasti Bayernwerk AG má za slunečného dne celkový výkon 5300 megawattů. Na Boží hod 2012 teklo do sítě tolik „solárního" proudu, že konvenční elektrárny nemusely dodávat skoro nic navíc, tvrdí mluvčí.

Rodilý Kapličák vzpomíná.Vzpomínky na odsun

Josef Schicho z Kaplice, jehož rodina utekla při dobrodružné odysee po válce „před hrozbou studené války" do Rakouska, vydal knihu vzpomínek. Vedle až únavné a abstraktní „datové tsunami" kolem výročí pádu železné opony je jeho „přímá zpráva vytažená ze světového moře událostí" emočně bližší, píší OÖN.
Schicho vypráví o životě „tam na druhé straně", kdy porážka ve válce „uvolnila mstu a nenávist vůči Němcům v Čechách, která existovala i před nacistickým terorem vůči Čechům" (OÖN). Odplata prý nebyla o nic menší, prosté vyhnání bylo její nejmírnější formou. Autor o tom podává podle OÖN nejen střízlivá reálná fakta, ale líčí i velmi osobní prožitky událostí, reflexi nacistické propagandy obyvateli českého pohraničí atd. Nezamlčuje ale ani projevy lidskosti v obou táborech, píše linecký list.
Popisuje i krušné časy na druhé straně hranice, budování nové existence na venkově v regionu extrémně znevýhodňovaném oproti bohatému jihu, a jeho příběh autenticky dokresluje všeobecný vývoj Mühlviertlu. Kniha „Vlast: ztracená – nalezená" má 132 stran a stojí 18,50 eura.

Okradli u nás stařečka

„75letého občana z okresu Freistadt ošidili při reklamním zájezdu o 800 eur," píše linecký deník Volksblatt. Policie v Pregartenu se obává, že ke škodě mohli přijít i další účastníci cesty, a prosí, aby se jí přihlásili na telefon 059 133/ 4306.
„Zhruba 40 lidí se přihlásilo na nabídku zájezdu do Burgenlandska, ale místo toho byli bez vysvětlení a zeptání se dopraveni k prodejní akci do Čech," uvádí list. „Skupina zpozorovala až během cesty, že autobus nejede na východ, ale na sever. Lidé byli dopraveni do hotelu u lipenského jezera, kde jim nabídli ke koupi matrace. 75letý a další dva účastníci projevili zájem. Poté je naložili do separátního mikrobusu s německou poznávací značkou, který je odvezl zpátky domů. Tam jim muž vyplatil 800 eur a požadovaná matrace mu měla být dodána později. Nic písemného do ruky nedostal. Případ se stal už 30. dubna, ale důchodce jej oznámil až po dvou měsících, protože zaplacené zboží nedostal," píše Volksblatt.