Vyzdvihuje „nejblyštivější německý export do USA", zpěvačku Ute Lemperovou, s „Posledním tangem v Berlíně" 1. srpna v Burghausenu, Ninu Hagenovou s programem gospelů "Personal Jesus" (26. června taméž), vystoupení herce Klause Maria Brandauera 23. července v Tittlingu, sopranistku Editu Gruberovou 28. června v Pasově atd. Program zahrnuje na 80 vystoupení v jihovýchodním Bavorsku, Čechách a v Horních Rakousích. K zahájení týdnů 19. června v Pasově uvedou členové klubu trabantistů „koncert troubení" mnichovského skladatele Moritze Eggerta na pasovském Residenčním náměstí. (www.ew-passau.de)

Budou týden měřit

Ve čtvrtek 16. dubna v šest hodin začne i v Bavorsku celoněmecká zvýšená kontrola dodržování rychlosti na silnicích. Potrvá do půlnoci 23. dubna. Ministerstvo vnitra zveřejnilo místa, kde budou radary umístěmy. V okrese Regen například v Bavorské Železné Rudě, v Bischofsmaisu, Bodenmaisu, Frauenau, Zwieselu, na Pasovsku v Aiše, Aldersbachu, Bad Füssingu, v okrese Freyung také v Neureichenau, Mauthu, Neuschönau, v Perlesreutu, Waldkirchenu, měřit se bude v Deggendorfu i jinde. Přehled je například na www.sichermobil.bayern.de.

Rakušan na Temži!

Alexander Leichter je třetí zleva.Alexander Leichter (25, 194 cm, 99 kg) z Lince je prvním Rakušanem, který startoval v legendárním Boat Race, veslařském závodě univerzitních osem Oxford proti Cambridgi na Temži v Londýně. V sobotním 161. ročníku  vesloval za Cambridge, a to dokonce jako „prezident", tedy kapitán týmu, píše deník OÖN. Tvrdí, že na školu před třemi roky rozhodně nebyl přijat kvůli vynikajícím výsledkům ve sportu – naopak, zdůrazňováním této stránky při zkouškách a pohovorech se prý uchazeč jeví „podezřelým" a ocitá se v nevýhodě.
Závod mezi mosty Putney a Chiswick měří 6779 metrů a poprvé se jel 10. června 1829. Závod sledovalo 250 000 diváků a přenášela jej přímo televize BBC do 200 zemí.  Vyhrál Oxford časem 17:34 o 19 sekund. V bilanci vítězstvíteď  vede Cambridge 81:79 při jedné remíze. Letos poprvé jely na originální trati i ženy, i když „meziškolsky" veslují už od roku 1927. Dlouho byly vysmívány, až teď je prosadila jako vážnou záležitost generální finanční ředitelka významného sponzora Helena Morrisseyová, matka devíti dětí, která spravuje majetek za více než 50 miliard eur, píší OÖN.
Alexander Leichter z Lince je na snímku třetí zleva.

Fotografická senzace

Hermann Buhl.Před 15 lety koupil bolivijský obchodník se starožitnostmi Javier Nunez de Arco starou krabici od bot s fotonegativy. „Až teď se ukázalo, že pocházejí od známého německého horolezce a kameramana Hanse Ertla. Zachycují expedici, která si v roce 1953 dala za cíl první zdolání Nanga Parbat. Jejím členem byl i Rakušan Hermann Buhl. Ertl ho doprovázel až do posledního tábora ve výšce 6900 metrů, odkud pak Buhl 3. června sám bez pomoci kyslíku došel na vrchol," píší OÖN. „Známým se stala Ertlova fotografie Buhla, zdánlivě o roky zestárnutého, při návratu do tábora." K osudu Hermanna Buhla list dodává, že 27. června 1957 spadl se sněhovým převisem ze severní stěny Chogolisy (7654 m) a jeho tělo se nenašlo.

Byl Den sourozenců

V pátek oslavili sourozenci na celém světě svůj den. Iniciovala jej v roce 1997 Američanka Claudia Evartová ke vzpomínce na své sourozence Alana a Lisettu, kteří zahynuli při různých autonehodách – Lisette se narodila 10. dubna.
Deník PNP k této příležitosti připomíná některé mýty kolem sourozenců. Je prý pravdou, že prvorození jsou inteligentnější – potvrdila to dlouhodobá norská studie, v níž bylo testu podrobeno čtvrt milionu odvedenců. Vědci se domnívají, že rodiče se svým prvním dětem obzvlášť věnují. Američtí psychologové zase z různých studií zjistili, že mladší sourozenci častěji provozují extrémní sporty – jsou odvážnější a dobrodružněji založení než starší. Experti z Harvardu objevili, že prvorození si často berou za partnery zase prvorozené, jedináčci zase jedináčky atd. Sourozenci „uprostřed", tzv. sendvičové děti, obvykle bývají rodiči zanedbáváni – přicházejí o maximum pozornosti věnované jedináčkům-prvorozencům, kterého se zase dostává až těm nejmladším, když jsou nejstarší z domu, nebo nepotřebují tolik pozornosti. „Sendvičovým" se tohoto bonusu logicky nedostává nikdy.

Jak plašit vydry

V Horních Rakousích je odhadem asi 500 vyder. Ochránce přírody to těší, rybáře zase zlobí. „Mnoho revírů je už nepronajímatelných, protože v nich nejsou žádné ryby," říká v deníku Volksblatt zemský mistr rybolovu Siegfried Pilgerstorfer.
Protože vydry se nesmí lovit, jinak usmrcovat či chytat, požadují držitelé rybářského práva a provozovatelé akvakultur jinou regulaci jejich výskytu. V zájmu obou stran nyní agrární komora, myslivci, rybáři, ochránci přírody a příslušný referát zemské vlády vypracovali směrnici „mírové koexistence" s těmito dravci. Vydry mají z území, kde jsou nežádoucí, vytlačovat především ploty, hluk nebo nasazení pachů, alternativně zakládání klamavých nádrží či vypouštění rybníků přes zimu. Pilotní projekty jsou připraveny pro Steyr, Aist a Steinernen Mühl v Mühlviertlu. „Jen pokud preventivní opatření, průběžně upravovaná, nebudou účinná, lze uvažovat o regulaci počtu vyder," říká ve Volksblattu zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger.

Vrátí cenný rukopis

Bavorsko vrátí polské katolické církvi Płocký pontifikál, cenný rukopis z 12. století, který nacisté uloupili z knihovny kněžského semináře diecéze v Płocku, uvádí PNP. Podle bavorského ministerstva kultury jde o nejstarší polský spis obsahující rituály vyhrazené výlučně biskupům. Vznikl ve 12. století v arcidioecézi v Hnězdnu, odkud se dostal do Płocku. Začátkem sedmdesátých let byl pod falešnými údaji o původu nabídnut při aukci v Bavorsku a zakoupen bavorskou státní knihovnou. Vědecké zkoumání odhalilo pravý původ pontifikálu. Ministr kultury Ludwig Spaenle jej chce 15. dubna předat ve Varšavě v přítomnosti polského ministra zahraničí Grzegorze Schetyny biskupovi Płocku Piotru Liberovi.

Vězni se vzdělávají

V bavorských věznicích loni dokončilo vzdělávání 4825 vězňů, o 300 víc než předloni, píše PNP. Asi polovina se vyučila na pekaře, kuchaře, nábytkáře, uklízeče budov, svářeče a podobně, téměř 2500 se připravovalo na závěrečné školní zkoušky.

Strauß do Wallhally?

„Každým rokem vystupují masy turistů na pahorek v údolí Dunaje poblíž Řezna, aby ve sloupovém chrámu Wallhalla shlédli 195 údajně nejdůležitějších osobností německých dějin, které tam za 170 let nominovala Akademie věd v Mnichově." píše PNP s tím, že volných míst je v tomto domě slávy už jen pomálu. Z CSU nyní znovu přišel návrh na doplnění sestavy – ministr financí Markus Söder by tam chtěl vidět bystu „praotce" strany, bývalého předsedy CSU a premiéra Franze Josefa Strauße († 3. října 1988).
„Söderův návrh je druhým z CSU – v roce 2010 podnikl první pokus se Straußem tehdejší spolkový ministr dopravy Peter Ramsauer, ale ,závod´ vyhrál básník Heinrich Heine (1797-1856)," poznamenává PNP. Podle Södera je Strauß nejvýznamnějším Bavorem poválečných dějin a velkým Němcem. Jako vhodný termín uvedení do Wallhally navrhuje 6. září, kdy by Straußovi bylo sto let.
Bavorská SPD návrh odmítla s poukazem na četné Straußovy skandály. Šéf její frakce v zemské sněmu Markus Rinderspacher by v síni raději viděl Wilhelma Hoegnera (1887-1980), otce bavorské poválečné ústavy. Zelený politik Sepp Dürr označil Södera za velkého franckého humoristu, který by do Wallhally raději měl navrhnout sám sebe.
Mezi vyznamenanými jsou podle PNP například Arminius, přemožitel Římanů v 9. stoleí v bitvě u Varusu, v roce 1542 zesnulý vynálezce kapesních hodinek Peter Henlein, objevitel amalgamové zubní výplně hygienik Max Pettenkofer (1818-1901), více pruských generálů a další.