VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé nechali svůj dům azylantům

Linec - Andrea a Martin Arlandovi a jejich dvě děti v St. Wolfgangu už mají sbaleno. Chystají se přestěhovat o dům dál, kde bydlí Andrejina matka. Důvod? „Rodina se rozhodla stěsnat se na pár let ve prospěch lidí v nouzi," uvádějí OÖN.

12.11.2015
SDÍLEJ:

Uvolňují dům pro běžence.Foto: Deník/repro

Do jejich domu se začátkem příštího týdne nastěhuje dvacet uprchlíků před válkou – dvě rodiny a deset mladíků ze Sýrie. „Tak se Arlandovi rozhodli. Ne proto, že by manželé akademici měli zájem o malé odškodnění, ale protože se k tomu cítí být zavázáni," píše list a cituje Martina Arlanda: „Opakovaně se ptám, jak by mi bylo, kdybych musel s rodinou utéct do neznámé země. Mohu si dobře představit, že tihle lidé jsou zoufalí…"
Zpočátku Arlandovi chtěli přijmout dvě rodiny a bydlet v domě spolu s nimi. Když se ukázalo, že by u nich mohlo najít přístřeší celkem dokonce dvacet lidí, dlouho nevázali. „Neposkytujeme dům na neomezenou dobu, ale dokud bude situace v Sýrii tak hrozná, dáváme jej k dispozici," říká Arland.
OÖN píší, že ne všichni lidé v St. Wolfgangu pohostinnost Arlandových vítají. Hlavně v místní části Radau mají obavy z 20 azylantů. Například Mathias Leitner říká: „V našem sídlišti je mnoho dětí a mladistvých, a tito lidé přicházejí z kultury, ve které život osob jiné víry nemá cenu…" Informační setkání k projektu bylo velmi rušné. Například se šířila fáma, že Arlandovi, kteří se přistěhovali do městečka teprve před několika roky, tak jako tak místo zase brzy opustí… To ale Martin Arland odmítá: „Jsme tady rádi a zůstaneme." Má ale také porozumění pro obavy sousedů – a sází na dialog, pokračují OÖN.
Obec už také založila iniciativu, která se chce o běžence starat. Bližší informace jsou na www.hoffnung-leben.at. „Jsme pro tento projekt a máme v tom konsensus napříč stranami, to je velmi důležité," říká starosta města Franz Eisl. „Samozřejmě jsme si ale vědomi i vlastní odpovědnosti. Chceme to zvládnout společně."

Rakušané věří nejvíc lékařům

Anketa institutu průzkumu trhu Makam mezi tisícovkou respondentů starších 15 let ukázala, že největší důvěře veřejnosti se v Rakousku těší lékaři. 85 procent lidí k nim má velkou nebo velmi velkou důvěru. Těsně za nimi jsou policisté (82 %), kteří s 33 procenty velmi vysoké důvěry obsadili dokonce první místo, uvádějí OÖN.
Nadprůměrně pozitivně hodnotí lidé také práci justice, zdravotnický systém celkově a alternativní medicínu. Málo důvěry je v obranu země (43 %) a k penzijnímu systému – 57 procent občanů ztratilo jistotu důchodů. „Na své pověsti také musí zapracovat katolická církev – šest z deseti jí nevěří," uvádí list.
Katastrofálně dopadla anketa pro politiky a Evropskou unii. EU věří jen 31 procent, domácím politikům jen 17 procent.

Erich Lang hledá předky v archivech.Našel si 48 000 příbuzných

Už 24 let pracuje Erich Lang (49) z Lince na „stromu života" své rodiny. „Vypátral a do excelu uložil už 48 000 příbuzných," píší OÖN. O všech ví, kdy a kde se narodili, koho si vzali, kdy zemřeli… Došel tak až do začátku 16. století.
Kromě jiného přišel i na to, že někdy kolem roku 1770 visel jeho život na vlásku. Ze 16 dětí jeho prapředka jenom on přežil hladomor…
Došel k názoru, že pátrat jen mezi mrtvými nedává smysl, a začal navštěvovat lidi, které vypátral jako vzdálené příbuzné. Našel je, zaklepal u nich, a vždycky ho pustili dál.
Po osudech rodu nepátral jen v matrikách v zemském archivu, ale i v pozemkových knihách, kde zjišťoval, zda a jaký měli jeho předkové majetek, a v soudních spisech, jestli se do něčeho „nezapletli".K takovému doplnění si vytypoval 1024 osob a brzy už „popíše" všechny. A co potom? ptá se linecký list, a Erich Lang říká: „Počítám, že nebudu moci přestat…"

„Vymóděný" Linec

V Linci bude víkend módy.Kolem 40 designérů z Rakouska a z ciziny předvede v muzeu umění Lentos Linci o víkendu nové kolekce, uvádějí OÖN. „Zóna módy" představí ošacení, šperky a doplňky „stranou hlavního proudu", od prostých přes elegantní k nápadným a „trendy", zdůrazňuje list. Společná vystavovatelům je prý ale odvaha k inovaci. Ta byla pro organizátorky přehlídky Inu Wiesnerovou a Astrid Windtnerovou s jejich týmem rozhodující pro výběr návrhů. Všechny předváděné modely prý budou „nositelné", pro mnoho šatů nicméně snad bude třeba trochu více „módní odvahy"…
Mezi pozvanými designéry z Rakouska, Německa, Maďarska, Česka a Chorvatska je mnoho „štamgastů", ale i mnoho slibných nováčků. Všichni navrhují ve vlastních ateliérech, což návštěvníci dovedou ocenit. „Vidíme už, že se zvýšil konzumně kritický postoj veřejnosti," říiá tisková mluvčí přehlídky Silvia Gschwantnerová.
Program zahájí v pátek od 19 hodin módní přehlídka. V sobotu bude program od 10 do 19 h, v neděli od 10 do 18 h. Permanentka je za deset eur, jednodenní vstup za tři.

Bez rakví nepohřbí

Přes neobvykle jednoznačný názor expertů zablokovala bavorská CSU zrušení povinnosti rakví u pohřbívání, píše PNP. Zemskému sněmu navrhli tuto změnu zákona Zelení, kteří tak chtěli vyjít vstříc muslimům v Bavorsku.
Důvodem bylo, že muslimové se zpravidla nenechávají pohřbívat v rakvích, ale zabaleni do textilií. To v Bavorsku na rozdíl od mnoha jiných spolkových zemí není dovoleno.
Při slyšení ve vnitropolitickém výboru sněmu byli pro zrušení povinnosti pohřbů v rakvích nejen zástupci muslimů, ale i katolické a evangelické církve a zástupci svazů obcí. Ani zemský úřad pro zdraví a bezpečnost potravin neměl námitky. Kritika přišla jen od svazu vypravovatelů pohřbů.

Čech kradl v Linci kola

52letý Čech opakovaně kradl na lineckém nádraží kola a vozil je vlakem do ČR, píše deník OÖN. Na jeho stopu přivedla policii upozornění českých a rakouských železničářů. „Ve středu hlídka kontrolovala muže s bicyklem a různým nářadím ve vlaku do Čech. Původ kola neobjasnil a vyšetřování ukázalo, že je odcizil," uvedl list. Policie má podezření, že do Horních Rakous jezdil vlakem pravidelně a vracel se s nakradenými věcmi. Muž se nedoznal, byl předběžně zadržen a dopraven na policejní stanici v Linci. Další vyšetřování pokračuje, končí OÖN.

Běženci bezdomovci

Protože už nejsou žádná místa v přerozdělovacích střediscích pro uprchlíky v Linci, je stále víc hledajících azyl bezprizorně v ulicích města, píší OÖN. Ujímají se jich pak soukromé osoby.
„Afghánec Semde Hedari (33) čeká. Na koho, neví, ale je si jistý, že ho a jeho 15letého syna také tento večer někdo vezme k sobě domů a nabídne mu lůžko," uvádí list a vysvětluje: „Hedari je jedním z už téměř 120 azylantů, kteří čekají každý den na Hlavním nádraží. Požádali o azyl, ale nedostali místo v žádném opatrovacím středisku ve správě spolkové vlády." Odpovědnost za to si přehazují federální a zemské vlády. „Kdyby si země splnily své kvóty, mohli jsme mít dokonce čtyři tisíce míst navíc," říká mluvčí ministerstva vnitra Karl-Heinz Grundböck.
Aby lidé v této situaci nemuseli přenocovat na ulicích, zřídila charita provizorní stanici péče na nádraží. „Původně jsme tu byli k zabezpečení lidí projíždějících ve zvláštních vlacích. Už týden k nám ale chodí stále víc azylantů, kteří nemají střechu nad hlavou," říká Michaela Haunoldová z charity. Přes facebook začala volat o pomoc – a s úspěchem. „Každý den přicházejí privátní osoby, které jsou připraveny ubytovat uprchlíky na jednu noc i déle, zcela bezplatně," cituje ji deník. „Vybíráme, kdo by se komu mohl hodit, tlumočníci je představí a vysvětlí podrobnosti. Jazyková bariéra je velký problém, ale jinak jsou zpětné informace z těchto noclehů veskrze pozitivní."
Tak k sobě berou už několik dnů každý večer afghánskou rodinu i Magdalena Dannerová s partnerem. „Uvaříme, oni se mohou osprchovat a vyprat si," popisuje společné večery. Pomáhají prý rádi, ale odpovědnost navíc a nejistota jsou pro ně také zátěží. O to víc se prý zlobí na politiky: „Kdyby takhle za ně nezaskakovalo tolik lidí, musely by rodiny spát v parku," říká v OÖN.
List se pak vrací k osudu Semde Hedariho. Nikdy prý do cizí země nechtěl odejít. Když ale Taliban zabil jeho matku a opakovaně mu ohrožoval syna, rozhodla se rodina k útěku. Na hranici s Makedonií je rozdělili převaděči. „Hedari neví, kde jeho žena a dvě dcery jsou. Jeho největším přáním je opět je najít," končí list.

Autor: Vladimír Majer

12.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Ilustrační foto.

Volali policii, ale nakonec nic řešit nechtěli

Lidem v Radouňce vadí odklad prací

Jindřichův Hradec – Již v úterý byly kvůli zahájení výstavby dešťové kanalizace zrušené zastávky MHD Radouňka Kopeček a Radouňka. Lidé tak musejí chodit od hlavní silnice i přes kilometr pěšky.

Bez řidičáku se vozem vydal do ulic

Dačice - Řidič bez bodů měl navíc řidičák odebraný i ze zdravotních důvodů.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení