VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé sčítali čápy v trojzemí

Linec – Mladí ochránci přírody z Haslachu letos opět sčítali čápy v regionu tří zemí. „Mezi Breitenbergem v Bavorském lese a Rychnovem nad Malší napočítali v devíti hnízdech jedenáct mladých," píše deník OÖN. „Obzvlášť úspěšní v potomstvu byli opět jako už léta jihočeští čápi. V šesti hnízdech se objevilo devět mláďat."

11.8.2016
SDÍLEJ:

Bratři Vierlingerovi sčítají čápy v Česku.Foto: Deník/repro

„Tento potěšující výsledek znovu ukazuje, jak je základní populace v jižních Čechách důležitá pro celou Šumavu," říká Karl Zimmerhackl z ochrany přírody Horních Rakous. „Na rozlehlých lukách, polích a hospodářsky nevyužívaných plochách tam nacházejí čápi pro své mladé pestrou potravu a v tamních obcích dobré možnosti hnízdění."

Ve sledovaném území přibylo letos dále po jednom mladém čápu v Bad Leonfeldenu a v Niederwaldkirchenu. V Breitenbergu tamní čáp uhynul v květnu po kontaktu s vysokým napětím, dva čápi z Haslachu letos přiletěli poněkud později a jejich hnízdění bylo opět neúspěšné, vypočítává list.

Bramborníček vymírá

Bramboříček hnědý.Bramborníček hnědý byl ještě nedávno parádním obyvatelem hornorakouských luk, ale teď je na vymření, píší OÖN. Při sčítání lučních ptáků ochrannou organizací BirdLife bylo letos zahlédnuto už jen 35 párů. "Před 40 lety jich bylo tisíc až tři tisíce," říká Hans Uhl, který sčítání vedl. Poslední bramborníčci byli zjištěni v Mühlviertelu - v Sandlu, Liebenau, Bad Leonfeldenu a Klafferu.

Obecně počet polních ptáků v Evropě na rozdíl od lesních a vodních za posledních 30 let poklesl o 300 milionů, tvrdí BirdLife. Příčinou je intenzivní zemědělství, které znemožňuje hnízdění ptáků na obhospodařovaných plochách. „Dříve byla tráva sečena jednou až dvakrát, dnes až pětkrát," uvádí Uhl.
Požaduje, aby hornorakouská vláda výrazně zvýšila ochranná opatření. „Nyní je osmdesát hektarů, které jsou sečeny tak pozdě, že na nich bramborníčci mohou nerušeně hnízdit. Potřebovali bychom takových 400 hektarů." Zemědělcům by za ně vláda měla nabídnout atraktivnější podmínky. „V solnohradském Lungau se společně se stovkou zemědělců podařilo stav ohrožených druhů opět zvýšit," argumentuje.

Luční ptáci jsou v Horních Rakousích od roku 1992 sčítáni každé čtyři roky. Letos je hledalo 25 spolupracovníků ve 102 územích. Zjistili mimo jiné také pokles stavu skřivanů lesních, dříve v Mühlviertlu rozšířených – nyní je tam jen 30 párů. Břehouši černoocasí už spatřeni nebyli, počet strnadů rákosních je stabilní. Radost ochranářům udělala čejka chocholatá, která už například v Korutanech vyhynula. V Horních Rakousích napočítali kolem 2000 hnízdících párů. Proč se jim tady tak daří, experti neví. Udržuje se také stav kolih. Před čtyřmi roky bylo zjištěno rekordních 50 párů a letos se tento stav potvrdil přes vlhké jaro, které zahnízdění škodilo.

Korupce u třídních fotek?

Více než tři roky vyšetřovalo hospodářské a korupční státní zastupitelství v Rakousku řadu ředitelů škol a fotografů kvůli údajné korupci při pořizování hromadných snímků školních tříd, píše linecký list OÖN. Šetření bylo nyní zastaveno rozhodnutím nejvyššího soudu.

Jen v Horních Rakousích byly vyšetřovány více než dva tucty pedagogů a provozovatel jednoho fotostudia. „Už léta klepal podezíraný fotograf na dveře škol a školek, aby mohl pořídit snímky k prodeji rodičům dětí. Ke sjednání termínů potřeboval podporu ředitelů. Ti od něho měli dostávat jako náhradu až patnáct procent výtěžku z prodeje," uvedly OÖN.

Pokračují, že například ředitel jedné vyšší základní školy byl obviněn z přijetí 1787 eur. „Jak šetření ale ukázalo, nedostal žádný z ředitelů peníze pro sebe, ale každý převedl obnos do školního rozpočtu k financování projektů nebo infrastruktury školy," sděluje list. Úřad přesto řešil, zda nejde o poskytování výhod ve smyslu korupčních paragrafů – tedy mimo jiné zda sjednání termínu, poskytnutí třídy a dohled nad žáky při fotografování je „výsostným" úředním jednáním, nebo je „privátně hospodářskou" správou školy.

„Školní fotografování není žádnou korupcí," říká ředitel hornorakouské školní rady Peter Sonnberger. „Plníme jím přání dětí a rodičů."

V zájmu vyjasnění právních otázek bylo dohodnuto, že v budoucnu budou moci školy vybírat jako odškodné za fotografování až 1,50 eura za žáka, uzavírá list.

Pouliční baštění ve Welsu

Florian Schmalnauer.O víkendu bude ve Welsu na náměstí European Street Food Festival (sobota 11-22, neděle 11-20 hodin). Ve stánku tam bude připravovat wrapy a steak-burgry podle přání návštěvníků také renomovaný kuchař Florian Schmalnauer (34, na snímku). „Rád vyhledává fascinaci tohoto ,přímého drátu k lidem´ - možnost předat hotový burgr a vidět, jak jeho vlastní kreace zákazníkům chutná," píší OÖN, které jsou jedním z partnerů festivalu. Ve Welsu chce Schmalnauer mimo jiné nabídnout svou specialitu – v celku opečené šťavnaté maso, až následně rozříznuté. „Už při přihlížení se lidem sbíhají sliny v ústech," tvrdí. Kromě burgrů chtějí u jeho stánku podávat také třeba sladké „cup cakes" nebo exotické curry-variace z krokodýlího masa.

Lásku k vaření prý u sebe odhalil v dětství. „Už v deseti letech jsem při něm pomáhal doma a ukázalo se, že mám nadání," prohlásil s úsměvem. Vyučil se v restauraci „Zum Pfandl", momentálně je angažován u renomovaného cateringového řetězce. Při turné po Evropě obsluhoval i hvězdy jako Andrease Gabaliera, Metalliku či Robbieho Williamse. Přesto má rád i akce jako ve Welsu. Týden po ní bude „burgrovat" v Bad Ischlu, v jeho domácím prostředí. O to je prý napjatější…

Ve Freistadtu špatně počítali

Po zrušení výsledků přímých voleb rakouského prezidenta ústavním soudem kvůli špatnému postupu při sčítání korespondenčních hlasů ve 20 okrscích 22. května šetří protikorupční státní zastupitelství také práci volební komise ve Freistadtu.

OÖN připomínají, že rozhodnutí soudu napadlo formální chyby při sčítání ve 14 ze 117 volebních okrsků. Hlasy tam byly sečteny částečně v nepřítomnosti zástupců stran, což bylo jasné porušení volebního zákona. Z iniciativy ministerstva vnitra šetří žalobci věc jako podezření ze zneužití úřední moci a stvrzení falešné skutečnosti. To druhé se týká každého člena volební komise, který takto spočítaný výsledek volby podepsal.

Podle člena komise ve Freistadtu za FPÖ byly volební hlasy „předzpracovány" už o volebním večeru, takže pondělní hodnotící zasedání mohlo být ukončeno už v 9.30, píše deník. V protokolu o výsledku ale bylo uvedeno, že se tak stalo až ve 12 hodin. Vedoucím komise byl šéf volebního odboru okresního úřadu Bernhard Klein.

Volby se budou v celém Rakousku opakovat v neděli 2. října.

Zkrátí prázdniny?

„Patří to k letním prázdninám jako plovárny a zmrzlina," píší OÖN k debatám o zkrácení devítitýdenního letního volna školáků v Rakousku.

Letos je zahájila ministryně rodin Sophie Karmasinová (VP). „Potřebujeme letní prázdniny o dva týdny kratší a o ně delší prázdniny podzimní," řekla a oznámila, že o tom bude jednat s ministryní školství Sonjou Hammerschmidovou (SP). Ta se zatím k návrhu nechtěla vyjadřovat, chce o něm diskutovat „s otevřeným koncem". Důležité pro ni bude také zapojení školních partnerů.

Zástupci rodičů a učitelů měli v minulosti na problém vždy rozdílné názory. I to byl důvod, proč dosud ke změně kalendáře nedošlo. Rodiče jsou spíše nakloněni kratším letním prázdninám. Zaměstnanecká komora, katolické hnutí žen a platforma samoživitelek byly pro s ohledem na celkových čtrnáct týdnů školního volna za rok.

Šéfa odborů učitelů základních škol Paula Kimbergera návrh ministryně ale rozčílil - prý ani neví, kolikrát tyhle debaty už poslouchal. Změny jsou podle něho představitelné, jen kdyby pedagogická věda potvrdila, že by měly nějakou vzdělávací „přidanou hodnotu".

Předzahrádky lákají

Ještě nikdy nebylo v Linci tolik restauračních posezení ve veřejném prostoru, například tzv. předzahrádek především na chodnících. V roce 1980 jich ve městě bylo jen pět, v roce 1991 už 58. „Velký boom nastal v roce 1998, kdy jich na veřejných prostranstvích bylo 149. Letos jich je 270," uvedly OÖN.

Kamery v ulicích

V Horních Rakousích natáčí dění ve veřejném prostoru 33 policejních kamer. Lidovci, Svobodní a police chtějí sledování rozšířit, sociální demokraté a Zelení jsou proti, píší OÖN.

Připomínají, že od roku 2005 jsou v akci čtyři kamery v lineckém Starém městě a čtyři na rušném náměstí Hinsenkamp na Urfahru. Podle zemského ředitelství policie se osvědčily. K jejich rozšíření do všech tramvají a autobusů hromadné dopravy se zatím nenašla shoda. V Riedu mají městská stráž a policie od roku 2009 dokonce 21 infračervených kamer po celém vnitřním městě, které i v noci dodávají ostré záběry. Jsou uchovávány 48 hodin, pak musejí být podle zákona o videostřežení smazány. Loni spustili čtyři kamery ve Welsu.

Tato zařízení jsou předmětem sváru, uvádí list. Někteří v nich vidí všelék proti drobné kriminalitě a pomocníka v objasňování těžkých deliktů až po terorismus. Pro ostatní jsou zase dalším krokem ke „skleněnému", hlídanému občanovi. Přitom 33 kamer policie je jen špičkou ledovce, znalci odhadují, že v Horních Rakousích natáčí veřejný prostor kolem pěti tisíc videozařízení. „Jen zlomek z nich je povolen," říká expert ochrany dat Paul Oberndorfer.

Od té doby, kdy v Evropě stoupá nebezpečí terorismu, roste počet přímluvců kamer. Ve Gmundenu už se zřejmě prosadí, i když před dvěma roky návrh Svobodných nenašel většinu. V Schärdingu má kamera v Zámeckém parku zkušebně na půl roku „tlumit" vandalismus.

Přistěhovalci podnikají

Přistěhovalci a jejich děti dohánějí při zakládání firem v Bavorsku domácí obyvatelstvo. Podle studie Bertelsmannovy nadace své podniky v roce 2014 založilo na 119 000 nových občanů země. Většina byla samostatně pracujících, ale 48 000 z nich mělo zaměstnance – celkem 284 000 pracujících, uvádí PNP. Ve srovnání s rokem 2005 se tak počet přistěhovalci vytvořených pracovních příležitostí v zemi zvýšil o dvě třetiny. Ještě silnější nárůst byl jen v Berlíně a v Bádensku-Württembersku, kde se tato čísla zečtyřnásobila. Nejde ale o celospolkový trend – v Hamburku, Dolním Sasku, Porýní-Falcku a ve všech bývalých východoněmeckých zemích s výjimkou Berlína zaměstnávali podnikající přistěhovalci předloni dokonce méně lidí než v uplynulém desetiletí. Také celkový počet přistěhovalců byl v roce 2014 ve východních zemích nižší než v roce 2005.

Lulu alias Bonnie… Lulu musí vrátit

Okresní soud v Postupimi rozhodl dlouholetý právní spor o to, komu patří drsnosrstá jezevčice, kterou v roce 2012 našli na nájezdu na dálnici u Kleistowa západně od Berlína bez obojku a známky občané z Mnichova na dovolené a vzali si ji domů. Když si chtěli pořídit dalšího psa, požádali o nové doklady pro "Lulu", jak svou nalezenou chráněnkyni nazvali, a při tom bylo zjištěno, komu se "Bonny von Beelitz", jak se původně jmenovala, ztratila. Zaběhla se tenkrát jako štěně myslivci, který ji dostal darem od manželky k sedmdesátinám.

Jak náš list informoval, staří ani noví páníčkové se jezevčice nechtěli vzdát, a tak rozhodl soud. Po čtyřech a půl roce pobytu u nové rodiny v Bavorsku se musí vrátit do Brandenburska. Před zákonem už sice zvířata nejsou věcí jako dřív, ale podle občanského zákoníku platí pro všechny nálezy jednotně, komu patří. Bonny podle něj jasně patří myslivci, který se jejího vlastnictví nikdy nevzdal. Bavorský pár pak podle rozsudku jednal protiprávně, když o nálezu nevyrozuměl správní orgán.

Manželům jako „pěstounům" fenky ale soud přiznal nárok na opatrovné – 3271,16 eura náhrady za stravování, platby u zvěrolékaře a další výdaje. Pokud tyto peníze obdrží, musí „Lulu" vrátit, jinak jim ji sebere exekutor.

„Mušketýr" ze Šumavy

Pasovský deník PNP přibližuje čtenářům v obsáhlém článku Pavla Hubeného (53), dva roky ve funkci šéfa Národní parku Šumava.

Ředitel Národního parku Pavel Hubený vpravo.„Rudá košile, šedé kalhoty rangera, vlasy a vousy jako Gaskonec d'Artagnan – a kvality mušketýra také potřebuje," píše list.

Připomíná, že jeho devět předchůdců vydrželo na tomto postu v průměru dva a půl roku. „Tato funkce je v Česku obsazována politicky," píše PNP. „Při každé změně vlády v Praze je vyměněno mnoho personálu, na rozdíl od bavorské strany, kde za 46 let sedí dr. Franz Leibl v křesle ředitele parku jako teprve čtvrtý."

„Vystudovaný geograf Hubený si ale umí vyhrnout rukávy k práci a kordy nepotřebuje. Sází na sílu dobrých argumentů. Má vizi, kterou důsledně sleduje. Je ekologem a míní to vážně s předtím často jen prázdnými slovy o ochraně přírody. Jeho hlavním poselstvím je rozšíření přírodních zón. S tím si ovšem ve své vlasti získává málo přátel," pokračuje PNP.

Bilancuje, že největšímu českému národnímu parku o 68 064 hektarech bude letos pětadvacet let a Hubený hodnotí jako úspěch, že za toto čtvrtstoletí mohly být bezzásahové zóny rozšířeny ze 13 na 24 procent. „Mým cílem je, abychom je měli v deseti, patnácti letech na polovině plochy," cituje list Hubeného. „Ideálních by bylo 70 až 75 procent."

„Hubený ví, že je to velmi smělý cíl, a říká opatrně, že společnost ještě není úplně otevřeně pro," uvádí pasovský deník. Odpor proti bezzásahovým zónám přichází v první řadě z okresů. Území je velmi řídce osídleno, v národním parku žije pouze 2000 lidí, tři na čtvereční kilometr. „Mnoho domácích lidí nemá žádné porozumění pro to, aby tady byla příroda a nikdo nezasahoval, když bouře vyvrátí desítky tisíc stromů, kůrovec zničí zbývají smrky a holiny přirozeně zarostou teprve po letech," popisuje PNP. V Praze prý jsou souhlas a odmítání Hubeného plánu v rovnováze.

Momentálně se čeká na novelizaci zákona o ochraně přírody, říká v listě šumavský ředitel. Téma rozšíření přírodních zón také ještě není tématem krajských voleb na podzim, je snaha udržet klid.

„Hubený je přesvědčen, že rozšíření by zvýšilo atraktivitu parku. Tady podle něho vzniká něco jedinečného v Evropě, ba ve světě. Je mnoho krásných míst, ale my máme něco, co nemá jinde rovného, říká. Lidé prý ale ještě nechtějí věřit, že by návštěvnost stoupla kvůli přírodě, a přičítali by to jiným faktorům.

Podle něho je jejich les v excelentním stavu i po kůrovcových kalamitách. Mnoho stoletých stromů, také malé skupiny asi 200letých a jednotlivé stromy 300 let staré přežily a množí se dál," říká. Podlé dřevo vytváří dobrý substrát pro nové generace lesa. „Je fascinující, jak heterogenní pestrost vzniká a jaké vzácné a chráněné druhy se vracejí," říká.

Podle listu prý dospěl k závěru, že nemá smysl usilovat o smíšený les. Vysázeno bylo osm milionů smrků, ty ale představují jen čtyři procenta mladého porostu. To podle něho není správná cesta. Ze studií dokumentů z 19. století vědí, že tady bylo vždycky 70 až 80 procent smrků. V bezzásahových zónách je vidět, že po omlazení tam mají znovu stejný podíl.

List pak zmiňuje, že ředitel Hubený není žádným odpůrcem turistiky. „Chce mít lidi v parku, park má být přístupný. Chce rozšířit síť cest. Jen některé zóny klidu nemají být přístupné," uzavírá PNP. 

Autor: Vladimír Majer

11.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Polné na Šumavě se natáčel film Jerzyho Kosińského - Nabarvené ptáče.

Každý z nás se může stát nabarveným ptáčetem, říká režisér Václav

Ilustrační foto.

Volali policii, ale nakonec nic řešit nechtěli

Lidem v Radouňce vadí odklad prací

Jindřichův Hradec – Již v úterý byly kvůli zahájení výstavby dešťové kanalizace zrušené zastávky MHD Radouňka Kopeček a Radouňka. Lidé tak musejí chodit od hlavní silnice i přes kilometr pěšky.

Bez řidičáku se vozem vydal do ulic

Dačice - Řidič bez bodů měl navíc řidičák odebraný i ze zdravotních důvodů.

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Český Krumlov – Lešení nyní stojí ve velkém výběhu medvědária na českokrumlovském zámku. Medvědice Marie Terezie ve vedlejším betonovém výběhu si moc klidu neužije.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení