„Opakovaně jsme v našem secondhandu konfrontováni s poptávkou po možnostech levných oprav malých elektropřístrojů, jízdních kol nebo šatstva," říká ředitelka Lidové pomoci Barbara Trölsová v lineckém deníku Volksblatt. Lidé ubytovaní v „oáze" projevili o tuto myšlenku velký zájem a nabídli své řemeslné dovednosti, pokračuje list.
Každou druhou sobotu mezi 14. a 17. hodinou budou v kavárně k dispozici zatím čtyři dobrovolníci – dvě švadleny, jeden expert na opravy kávovarů a „kutil-všeuměl". Budou pomáhat zdarma, vítaný je nicméně případný příspěvek. „Hledáme další lidi, kteří by se u nás chtěli takto dobrovolně angažovat," říká Trölsová.

Čtvrtinu cest zdolávají pěšky

Podle studie Dopravního klubu Rakouska (VCÖ), vycházející z údajů statistických úřadů o mobilitě, je 25 procent přesunů ve všední den ve Steyru absolvováno pěšky. Jde o cesty k lékaři, za nákupy, do kaváren či do divadla apod., jejichž větší část občan absolvoval „po svých", vysvětluje deník OÖN. V Linci mají podle obdobného průzkumu „pěšáci" 22proentní podíl na cestování za záležitostmi všedního dne.

Nechtějí změny času

Stále víc lidí v Bavorsku by posouvání času nejraději odstranilo, píše deník PNP. 72 procent je považuje za nadbytečné, jak ukázal průzkum agentury Forsa pro nemocenskou pojišťovnu DAK. Loni na podzim zastávalo tento názor „jen" 69 procent občanů. Stále víc lidí sí stěžuje i na zdravotní dopady posunů času – 81 procent je unavených nebo malátných (loni 79), 40 procent se hůř soustřeďuje (35), 36 procent je podrážděných (27) a 15 procent už kvůli změnám mělo depresivní náladu (11). 27 procent už někdy zaspalo do práce (loni 16 %), popisuje list. Za smysluplné považuje změnu času 37 procent 18-29letých, ze starších 20-24 %. Zrušení posunů si přeje 76 procent žen a 67 procent mužů.
Bavorská ministryně hospodářství Ilse Aignerová (CSU) a předsedkyně poslaneckého klubu této strany v Evropském parlamentu Angelika Nieblerová odstartovaly v březnu kampaň ke zrušení těchto posunů, ale připustily, že by to mělo smysl jen při celoevropském přijetí. PNP poznamenávají, že podpisová akce hornobavorské CSU za jednotný čas loni nebyla žádným „hitem" – podepsalo ji jen 2200 občanů.

Studenti k běžencům

Studenti pedagogiky Univerzity ve Würzburgu vymění začátkem prosince tři týdny výuky v posluchárnách za praxi v uprchlických projektech, píše PNP. „Studium neutrpí, když posluchači budou tři týdny sbírat praktické zkušenosti mimo školu. Tím nikdo nezhloupne," říká Heinz Reinders z katedry výzkumu empirického vzdělávání. Jeho studenti budou „v terénu" sbírat důležité zkušenosti také pro případné budoucí povolání.
Projekt představil asi 170 posluchačům prvního semestru a většina jej přijala. Podle Reinderse se mohou připojit i studenti dalších ročníků, ale u prváků je výhoda, že na fakultě budou ještě čtyři roky a projekt ve spolupráci s městem, vládou Dolního Francka a humanitárními organizacemi by měl být dlouhodobý. „Nechceme nějakou jednorázovou akci, která bude rychle zapomenuta a nic nepřinese," říká Reinders.
Během praxe budou studenti s učiteli tři týdny o adventu vykonávat běžné práce v uprchlických domovech, spolupracovat na jejich nabídkách pro azylanty a nezletilé bez doprovodu. Zkušenostmi tak doplní svá studia pedagogiky.

Rozhlasové poplatky zůstanou?

Při Dnech médií v Mnichově vyslovil předseda komise pro zjišťování finančních potřeb rozhlasových stanic Heinz Fischer-Heidlberger prognózu, že rozhlasový poplatek v Německu zůstane pravděpodobně do roku 2020 nadále 17,50 eura měsíčně, napsala PNP. Pak se prý bude muset zvýšit, protože stanicím už dojdou rezervy. Doporučil jim zároveň restrukturalizaci s výrazným cílem „Méně je víc", uvedl list.
Předseda správní rady ARD Lutz Marmor odmítl výtku, že stanice vydává nepřiměřené peníze za sportovní přenosy. Mají prý své hranice. Například RTL nabídla za přenos kvalifikačních zápasů mistrovství Evropy víc a licenci získala. Veřejnoprávní ARD a ZDF podle Marmora nemohou rezignovat na všechno, co by „priváti" ještě mohli převzít. Mnoho diváků prý ruší množství reklam při přenosech RTL a přáli by si opět moci sledovat zápasy reprezentace na Erste nebo ZDF.
Právní expert Christian Waldhoff z Berlína na Dnech médií označil rozhlasový poplatek z hlediska poplatkového práva za katastrofu, protože jej platí všichni ve stejné výši, bez ohledu na rozsah užívání této služby a své finanční možnosti. Kritizoval, že veřejnoprávní stanice samy rozhodují o tom, co je „základní služba" a kolik peněz za ni požadují, skutečná kontrola podle něho není.

Televize pro běžence?

CSU vyzvala veřejnoprávní rozhlasové stanice ARD a ZDF, aby zřídily samostatný televizní kanál k podpoře integrace uprchlíků a přistěhovalců v Německu, zaznamenala PNP. Hlavním úkolem této „integrační TV" (DIF) by bylo „zprostředkovávání německých hodnot a německé dominantní kultury", uvádí pasovský list z citace dopisu generálního sekretáře CSU Andreasa Scheuera intendantům obou stanic. K financování DIF by podle Scheuera mohlo být uvolněno 1,6 miliardy eur ze „zamrznutých" rezerv veřejnoprávních stanic.
Podle informací Bildu by si Scheuer přál program s výukou ústavy, informačními pořady o životě v Německu a jazykovými kurzy. „Integrace je megaúlohou pro celou společnost, k níž musí přispět i televizní stanice," píše sekretář vedení ARD a ZDF.

Chybující lékaři

Všeobecná nemocniční pojištovna (AOK) v Bavorsku má za zjištěných kolem 4700 chyb, k nimž došlo při zdravotnickém ošetřování za uplynulých patnáct let. „Každé sedmé podezření se potvrdilo jako skutečné selhání," uvádí ze zprávy pasovský deník PNP a dodává, že statisticky nahlédnuto lékaři od roku 2000 chybovali jedenkrát denně. Předseda představenstva zemské AOK Helmut Platzer řekl, že cílem vyhodnocení je pro všechny zúčastněné poučit se, „etablovat neustrašenou kulturu chybování", a tím dlouhodobě takovým selháním bránit.
Podle Platzera AOK radila od roku 2000 více než 30 000 pacientů, kteří měli dojem, že při jejich léčení došlo k chybám.

Přendavali „čepice"

Gastronomický průvodce Gault Millau znovu vyhodnotil svá ocenění nejlepším podnikům počtem tradičních a vysoce ceněných „kuchařských čepic". „Horní Rakousy nemají moc důvodů k radosti," píší OÖN. Nejvyšší „čtyřčepicové" vyznamenání nezískal stejně jako loni nikdo, tři čepice za dosažení 17 z maxima 20 bodů hodnocení obhájily Mühltalhof v Neufeldenu (Helmut Rachinger) a Tanglberg ve Vorchdorfu (Rainer Stranzinger).
Pět restaurací o jednu z čepic přišlo, z toho o poslední i Anton v Divadle hudby v Linci. Do elitní skupiny, která „má pod čepicí", se nově zařadily Culinariat Thomase Hofera v Hellmonsödtu, restaurace Hotelu (Liebes)-Bergergut v Afieslu a Rahofer ve Steyru. Druhou čepici dostalo Aqarium v Geinbergu. Šest podniků svá ocenění obhájilo. Dva čepicové lokály v zemi letos zavřely.
V Horních Rakousích má „čepice" 41 podniků. Ze spolkových zemí je na tom hůř jen Burgenland, uzavírají OÖN.

Zneužívali děti

Před třemi roky začala rakouská Caritas vyšetřovat zneužívání dětí a mladistvých ve svých čtyřech domovech (žádný z nich nebyl v Horních Rakousích) v padesátých až osmdesátých letech. Podle nyní zveřejněné bilance se do letošního června přihlásilo 48 obětí. Prezident Caritas Michael Landau se za tuto černou kapitolu v dějinách organizace omluvil, uvedly OÖN.
48 poškozeným bylo přiznáno „symbolické odškodnění" 4000 až 25 000 eur. Caritas také hradí náklady terapie. Ze svých rezerv použila celkem 366 000 eur, přičemž žádné peníze z darů na tento účel nešly. V některých případech organizace podala trestní oznámení na osoby, které se měly na nepravostech podílet. Děti a mladiství byli podle zpracované studie v těchto zařízeních systematicky týráni a ponižováni, na denním pořádku byly facky a bití pravítkem, za trest byli provinilci sprchováni studenou vodou, zavíráni do temných komor nebo nuceni jíst své zvratky, píše list. Nejdéle tyto praktiky trvaly v domově Caritas s názvem „V nebi" – až do roku 2004. Celá zpráva je na www.caritas-wien.at.