VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedka se učí na kloboučnici

Linec - Šestnáctiletá Lea Schratteneckerová ze St. Johannu se rozhodla pro velmi neobvyklé povolání - chce být kloboučnicí, píší linecké OÖN.

10.6.2017
SDÍLEJ:

Sluší jí to!Foto: Deník/repro

Na internetu našla firmu Zapf ve Werfenu a jela se tam podívat. Okamžitě se jí tam zalíbilo. „Vlastně jsme žádného učně nepotřebovali, ale Lea nás přesvědčila, byla velmi motivovaná," říká Theresia Bertolotová, ředitelka rodinné firmy založené v roce 1893.
V lineckém listě učenka popisuje, jak práce vypadá: „Pomocí páry, dřevěných forem a šetrným sušením jsou klobouky nejprve zformovány. Pak jsou, na rozdíl od průmyslové výroby, ještě ručně vytaženy přes formu. V takové ruční manufaktuře se mění srst a vlněný filc z celé Evropy v patnácti výrobních krocích v klobouky. Ty jsou posléze zdobeny různými textiliemi, páskami a provázky."
Firma Zapf je vyrábí pro myslivce, krojované spolky, kapely a samozřejmě pro všechny milovníky této pokrývky hlavy. „Lea je obzvlášť hrdá na svůj první klobouk, který také sama ráda nosí. Našla své povolání snů, kamarádky shledávají ,cool´, že se rozhodla pro tak neobvyklé učební místo. Je jedinou kloboučnicí v učilišti dámských a pánských krejčových," dodává list.

200 let jízdního kola

Kolo-běžka.

„Zneuznaným géniem" nazval bádenského vynálezce Karla Draise (1785-1851, snímek dole) expert zemského technického muzea v Mannheimu Thomas Kosche. „S ,běžeckou mašinou´ udělal epochální objev, pro který ale tehdy nebyl trh a pro který nebyla ještě zralá doba," řekl.
V roce 1817 měli lidé jiné starosti. Měli za sebou dvacet let války, cena obilí masivně stoupla, mnoho lidí trpělo hlady, nemohli si tedy samozřejmě dovolit ani Draisův stroj. Nebyla žádná účinná patentová ochrana, vzniklo mnoho „ukradených" kopií úspěšného nápadu, zatím co Drais prodal jen několik málo licencovaných exemplářů.
Jubileum vynálezu, který připomíná muzeum v Mannheimu do 25. června, doprovodil linecký deník OÖN obsáhlým textem.
Uvádí, že Karl von Drais se narodil v roce 1785 jako syn dvorního rady v Karlsruhe, ale šlechtického titulu se jako přesvědčený demokrat brzy vzdal. Vynalezl kromě jiného psací stroj pro noty, „rychlopsací" stroj se šestnácti písmeny, čtyřkolový vůz na svalový pohon – a jako alternativu k drožce svou „běžeckou mašinu", později nazývanou „dresína" - Dreisine. Testoval šlapací kolejová vozidla, atd. „Jako stoupenec revoluce ztratil později úctu a zemřel zchudlý v roce 1851," píše list.
Byl „mistrem marketingu", usilovně předváděl výhody pohybování se na dvou kolech, vypočítával, o kolik nižší náklady má držení jeho stroje než koní. Veřejnými závody prokazoval, že „dvoukolový člověk" může být i na delších trasách rychlejší než kůň a kočár, už tehdy argumentoval také významem dopravy jeho prostředkem pro zdraví a zábavností takového pohybu.

Karl Drais.
Na svém vynálezu nezbohatl, ale vývoj šel dál a konstrukce v osmdesátých letech 19. století se dvěma stejně vysokými koly, pohonem toho zadního řetězem, s přehazovačkou a vzduchem plněnými gumovými dušemi vytvořily předpoklady k masovému užívání jízdních kol. Rozvoj byl prudký. „V roce 1887 spočítali ve Vídni asi 600 cyklistů, v roce 1900 už 70 000 a před první světovou válkou asi 150 000, v celém dnešním Rakousku snad půl milionu," uvádějí OÖN a připomínají, že nejbohatší člověk monarchie, Albert Rothschild, si jako už padesátiletý udělal v roce 1894 cyklistické zkoušky. Rok předtím byl ve Štýrském Hradci založen první dámský bicyklový klub Rakouska. Roku 1936 bylo v Rakousku přes milion jízdních kol. „Politici ale už milovali hlavně automobil, a ve všech spolkových zemích byly v třicátých letech zavedeny daně z bicyklů a sníženy daně z aut," pokračují OÖN.
Nový rozvoj zaznamenala kola až v osmdesátých letech – jako prostředek k trávení volného času, ke sportování a zdravému pohybu, neškodící životnímu prostředí. Kola se stala „lifestyle produktem". V současnosti se v Rakousku prodá kolem 400 000 kol ročně, z toho loni asi 86 500 elektrokol, a ministerstvo dopravy odhaduje počet kolařů na více než sedm milionů. Zvažuje se znovu zavést učební obor mechaniků jízdních kol, který byl v sedmdesátých letech zrušen.

U Dunaje bude i socha z písku

Deggendorf chystá druhý ročník slavností Dunaje. Bude 12.-16. července. Jeho atrakcí má být korunovace královny této řeky v sobotu 15. července. Korunku a žezlo jí předá starosta Christian Moser. „Poté rozdají královna a hlava města divákům 900 kousků dortu – tzv. Dunajských vlnek," uvádí PNP. Kdo bude onou královnou, nechtěl Moser říci, ale prozradil, že to bude pracovnice magistrátu. Příští prý už bude opravdu volena lidem…

Středem dění bude opět řeka. V programu nabídne firma Wurm & Köck například ohňostroj a výlet seniorů, bude show vodních lyžařů atd. Ke slavnosti samozřejmě patří velká pivní zahrada, četné stánky a řada pódií, na nichž bude uspořádáno zhruba 100 vystoupení a akcí. Deník PNP ještě dodává, že návštěvníci z partnerského města Písku budou přivítáni sochou vytvořenou z písku…

Nechávají promlčet přestupky?

Státní zastupitelství v Linci prověřuje, zda se magistrát města nedopouští zneužití úřední pravomoci, píší OÖN. Jeho úředníci totiž měli stovky přestupků nechávat nezpracované tak dlouho, až byly promlčeny.
Obvinění z toto vznesla finanční policie. Oznámení pro mzdový a sociální dumping, především na stavební firmy, odešly do ztracena, protože je magistrát nechával rok ležet. Ministerstvo financí případ 22. května předalo prokuratuře. Město se prý o tom dozvědělo až v tomto týdnu. Starosta Klaus Luger však prohlásil, že nemají co skrývat, a uložil kontrolnímu úřadu neprodleně prověřit dotčený sektor.
„Že oznámení o přestupcích v Linci leží tak dlouho, že už nemohou být uzavřena, je podle ministerstva systémové,"pokračuje list. „O problému se ví už dlouho. Rozhovory s úředníky magistrátu nic nepřinesly. Nakonec nezbylo finanční policii než podat oznámení o podezření z trestného činu. Jde zde o ,organizovaný mzdový a sociální dumping´."
Luger, kterému jako starostovi věc přísluší, výtky zatím nezná detailně, ale potvrdil, že „ve čtvrtém čtvrtletí 2016 byla v řízení určitá zpoždění". Šetření ukázalo, že personál musí být interně přerozdělen. K tomu bude přijat další právník. „Co mohu říci, je, že je otevřeno ještě 110 řízení pro porušení zákona o zaměstnávání cizinců, respektive pro porušení zákona o sociálním zabezpečení," řekl Luger listu. To, že finanční policie mluví o stovkách případů, by prý mohlo být odůvodněno tím, že četné věci už jsou promlčeny. Že jejich zpracování trvalo někdy tak dlouho, je také způsobeno tím, že často je třeba vést dlouhá a nákladná šetření proti pseudofirmám v zahraničí.
„To ale rozporuje ministerstvo financí," píše k tomu deník. „Přestupky jsou finanční policií už rozkryty, magistrát jen musel zahájit řízení. To se ale nestalo," pokračují OÖN.

Volí nejkrásnější májku

Smajlíci na májce - volili byste je?
Nejkrásnější májku Bavorska hledá výrobce nápojů (především minerálních vod) Kondrauer, napsala PNP. Vyzývá obce, národopisné spolky, hasiče, venkovské mládence, aby na adresu www.kondrauer.de/maibaum-aktion uložili fotografie svých májek k online-hlasování. Na stejné adrese je možné hlasovat do 30. června. Vítězi soutěže firma zasponzoruje oslavnou party plným náklaďákem nápojů, 300 litry piva zdarma a show živé muziky, píše PNP. Dalších deset v pořadí dostane po sommer-setu včetně "velkorysého" výběru nápojů od Kondrauerů.
O titul se tak například ucházejí Zwieselští, proslavení ukradením májky rádiem Antenne Bayern, či "Hittl-přátelé" z Frauenau s originálním "smajlíkovým" stromem. Jde o štamtyšovou partu existující od roku 1980, která v zahradní chatě organizuje prý nejdivočejší party s bavorskou muzikou. Jejich hospodský jim tvoří od roku 2012 individuální májku, která nemusí vždy odpovídat tradicím. Tak se letos zaměřil na smajlíky Whate App pod mottem Smát se neškodí… Do soboty pro ni ale ve zmíněné soutěži hlasovalo jen 150 lidí. Vedla májka od Aventinus Buam se 702 hlasy.

Zabavují ilegální automaty

Hornorakouská policie zabavila od ledna do konce května v akci "Ostře" 609 ilegálních automatů, píší OÖN. V celém Rakousku to bylo 1303 přístrojů.
V Horních Rakousích mají povolení k provozu automatů jen tři společnosti. Zemský rada pro bezpečnost Elmar Podgorschek odhaduje, že ilegální "bedny" jsou na více než 300 stanovištích v zemi, například v zadních místnostech lokálů a pump. Jeden přístroj stojí asi 5000 eur, ale na dobrém místě vynese za týden až 7000, říká Podgorschek v OÖN. Proto jsou také zabavené automaty zpravidla rychle nahrazeny. "V jednom případě to trvalo jen dvacet minut," říká rada. "S tresty branže zkrátka počítá…"

Bez pásů

Rakouský automotoklub pozoroval v březnu a v dubnu 64 000 lidí cestujících v osobních autech. Z nich 10,9 procenta nebylo připoutáno, uvedly OÖN. Mužů jelo bez bezpečnostních pásů 12,3 procenta, z žen 8,6 procenta. Nejvíc hříšníků bylo ve Vídni (16,1 procenta), nejméně ve Vorarlbersku (2,1 %).

Autor: Vladimír Majer

10.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Žíteči vypouštěli balónky jako připomínku 50 let od založení Českého svazu žen.
14

Ženy z Žíteče slavily výročí vypouštěním balónků

Ilustrační foto

Již nejsou mezi námi

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

OBRAZEM: Cykloběžci bojující proti drogám přijeli do Třeboně

Třeboň – Jednou ze zastávek největší protidrogové vzdělávací a zároveň sportovní akce v celé republice byla v pátek i Třeboň.

Lomnice ožije pouťovým veselím a folklorem

Lomnice nad Lužnicí - Lomničáci si v těchto dnech užívají pouťového veselí.

Do Jižních Čech přišly tropy, zvyšuje se nebezpečí požárů

Jižní Čechy - V pátek 23. června od 12 hodin platí pro Jihočeský kraj další výstražná informace ČHMÚ upozorňující na vysoké teploty. Vlna veder zasáhne celý kraj, teploty se budou pohybovat nad 30 °C. Ve stejný čas pak vstoupí v platnost další výstraha, a to na nebezpečí vzniku požárů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies