VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starosta od sousedů a „jeho" Čechy

  25 let po pádu železné opony vzpomněl v lineckém deníku OÖN Josef Natschläger (72), tehdy starosta Ulrichsbergu, na své zkušenosti s hranicí.

28.11.2014
SDÍLEJ:

Starosta vzpomíná.Foto: Deník/repro

„Byla zkrátka mrtvá – vědělo se, že přes ni se nesmí. Byla tématem hlavně pro lidi, kteří žili dřív za ní a byli z domovů vyhnáni. To jsme viděli hlavně v roce 1957, když na Sulzbergu vichřice vyvrátila mnoho stromů. Ty už tak nezakrývaly výhled a do Čech zase bylo vidět. K nám pak přijíždělo mnoho vyhnanců i z Německa, aby se zkrátka pokoukali. Stromy ale zase vyrostly a znovu výhled uzavřely… Tehdy se taky narodila rozhledna ,vltavská vyhlídka´. Dopravili jsme do Ulrichsbergu starou naftovou těžební věž z Gänserndorfu a za pomoci armády ji v roce 1969 postavili.  Začaly k nám proudit davy lidí, ročně víc než padesát tisíc, jen aby nahlédli do zakázané zóny. Někteří tu kvůli ,moldaublicku´  trávili i dovolenou."

Vítán chlebem a solí.Josef Natschläger říká, že tehdy si neuměli představit, že by někdy hranice padla. „V roce 1989 jsme sousedy navštívili, ale s více než stokilometrovou objíždkou. Všechno mezi hranicí a lipenským jezerem bylo uzavřeným územím a nikdo si tam netroufl. Jezdili jsme tedy přes Studánky nebo Philippsreut. Navázali jsme kontakty a při návštěvě Horní Plané jsme vymysleli velkou společnou slavnost na hranici – na 26. duben 1990 v poledne na Sonnenwaldu. Češi tam přijeli na přívěsu za traktorem i s muzikou a pitím. K uvítání mi předali chléb a sůl. Pak jsme ,vtrhli´ do Čech, směrem na Zvonkovou. ,Vtrhli´ proto, že jsme věděli, že vlastně cestujeme nedovoleným způsobem. Narazili jsme na dva celníky a ti řekli: ,Dneska nevidíme nic.´ Bylo to dojemné, když se lidé ocitli po tolika letech zase v domovské obci! Navštívili rozpadlý kostel a dívali se po svých starých domech. Všechno bylo zarostlé, a tak se bývalí Glöckelbergerští hned rozhodli, že kostel postaví znovu."

Na žádost OÖN připomněl Josef Natschläger i proslulou historku o tom, jak hraniční závoru v Schönebenu poprvé „zdvihla" kráva.

„To nás dostalo do novin a dokonce do televize (informaci zveřejnil i náš list - pozn. red.). Na Šumavě se zatoulala kráva a vynořila se u mne na dvoře. Podle značky na uchu jsem poznal, že je z Čech. Oznámil jsem to četníkům. Syn krávu naložil na valník a jel k hranici. V novinách pak byly titulky: ,Co zemský hejtman nedokázal: Kráva otevřela hranice.´ Událost pak natočila bavorská televize do pořadu ,Ano nebo ne´ a lidé měli hádat, jaký příběh spojuje mne a představenstvo českého kolchozu. Diváci to neuhádli a my jsme vyhráli dva tisíce marek…"

Dodává, že velký boom je pryč a dnešní provoz na hranici je úplně normální. „V zimě jezdí hodně Čechů na běžky nebo na Hochficht, v létě zase mnoho občanů z Mühlviertlu k Lipnu. Normalizovalo se to," uzavírá.

Urazil na facebooku

Před soudem v Salcburku se zodpovídal 20letý mladík z násilí proti skupině obyvatelů. Vysvětloval, že dal v centru města dvěma žebrákům po jednom euru, ale jeden z nich minci hodil na zem a křičel, že je to málo a že ho zabije. Obviněný začal hledat na facebooku lidi s podobnými zkušenostmi, našel skupinu „Proti rumunským a bulharským žebráckým bandám v Rakousku" a napsal na její stránky, že tihle lidé jsou špína, vyvrhelé, že nemají cenu a že je třeba proti tomu něco dělat," píší OÖN. Státní zástupce mladíka poučil, že facebook je veřejné médium a takové výroky v něm zveřejněné mohou mít i trestněprávní důsledky. „Bylo to v afektu, nic proti žebrákům nemám," hájil se chlapec. Teprve následně si prý uvědomil, jak jeho vzkaz vyzněl. Obhájkyně navrhla odklon a se souhlasem žalobce soudkyně řízení s dosud bezúhonným občanem podmíněně zastavila na zkušební dobu dvou let.

Eidenhammerovi vlevo v azylovém domě.Pracuje pro druhé

Johann Eidenhammer z Burgkirchenu je pět let v důchodu. Předtím pracoval skoro 45 let v provozu VW v okrese Braunau. Už tehdy se rozhodl v penzi se silněji sociálně angažovat, píší OÖN. „V roce 2010 jsem zakoupil a opravil první ojeté auto. Pak jsem zavolal charitě a řekl jsem, že bych je někomu daroval," vypráví pan Eidenhammer. „Tahle práce pro mne není žádná zátěž, člověku se tolik vrací…" Myslí tím samozřejmě dojetí a vděk obdarovaných: „To se i mně tlačí slzy do očí…"

V jeho aktivitách ho podporuje manželka Christine. „Tahle dobrovolná práce nás extrémně baví," potvrzuje. Už věnovali čtyři opravená auta osamělým matkám. „Lionsklub se opakovaně nabídl, že převezme náklady přihlášení vozidel k provozu, podporují mne i automotoklub a sousedé. Taky sami nemáme moc peněz, ale i s omezenými prostředky je možné udělat hodně dobrého…," říká pan Eidenhammer.

Manželé jsou vítáni i v uprchlických ubytovnách v Innviertlu (na snímku vlevo). „Už azylantům rozdali přes třicet jízdních kol, vždycky jim taky přinesou něco k jídlu," popisuje deník. K původu bicyklů Eidenhammer říká: „Už se rozkřiklo, že se sociálně angažuji. Nedávno mi třeba starosta Altheimu  Franz Weinberger dal k dispozici několik kol." Zprovozňuje je v garáži nebo v zahradní chatce. Rozzářené oči lidí, kteří museli z domovů utéct před smrtí, jsou mu prý odměnou za každou minutu práce…

Na cizincích neprodělávají

Dvě třeiny Němců věří, že cizinci jen zatěžují německé sociální pojišťovny. Studie Bertelsmannovy nadace ale ukázala, že v Německu žijící cizinci odvádějí na daních celkově víc, než kolik pobírají na sociálních dávkách, píše PNP. 6,6 milionu lidí bez německého pasu se tak jen v roce 2012 postaralo v sociálních pokladnách o přebytek 22 miliard eur, uvádí studie.

Podle ní platí cizinec ročně průměrně o 3300 eur víc daní a sociálních odvodů, než kolik dostane od státu zpátky. „Jejich průměrný ,daňový´ přebytek stoupl  v posledních deseti letech o víc než polovinu," uvádí pasovský deník. Konkrétně je takto v plusu 67 procent v Německu žijících cizinců, zatím co z Němců jen 60 procent lidí.

Příspěvek cizinců do veřejných rozpočtů by podle nadace mohl být ještě výrazně větší, kdyby si zvýšili vzdělanostní a kvalifikační úroveň. „Kdyby dnes cizinci mladší třiceti let žijící v Německu dosáhli průměrně stejné úrovně jako Němci a mohli zastávat stejné zaměstnání, během života by tato skupina zaplatila na daních a dávkách průměrně o 118 400 eur na osobu víc," pokračuje PNP.

„Špioni" na svazích

Salcburské lyžařské školy se vyzbrojují proti ilegální konkurenci, napsal pasovský deník. Od letošní zimy budou v lyžařských centrech dva kontroloři pátrat po učitelích lyžování, kteří tu pracují ilegálně. Dosud střediska objížděl jen jeden „špion". Na přání profesionálních učitelů lyžování a snowboardingu Solnohradska teď přibude další.

Profesionálům jsou trnem v oku i pořadatelé lyžařských zájezdů, kteří své zákazníky deklarují jako členy spolků. Těm může výuku nabízet i nekvalifikovaný učitel. To se ale týká jen sportovních a alpských klubů. Cestovky prý tuto nekalou službu provozují stále ofenzivněji. Proto má být dodržování salcburského zákona o výuce  lyžování víc kontrolováno.

Autor: Vladimír Majer

28.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Deset finalistek Miss Face tráví týdenní soustředění v Táboře.
10

OBRAZEM: Missky v Táboře běhají kolem Jordánu

Povodně 2002: O víkendu uklízeli dobrovolníci z celé země

Jižní Čechy – Druhá povodňová vlna byla hodně krutá. Odehrávaly se velké tragédie, lidé museli opustit své domovy, přicházelio majetek, o jistoty…

V Pěčíně vymění konstrukci lávky

Velký Pěčín – V místní části Dačic Velkém Pěčíně by chtěli do konce listopadu opravit lávku pro pěší.

Hradečtí triatlonisté získali v Sokolově pět cenných kovů

Sokolov - Výborně si v pátém závodě Českého poháru vedli triatlonisté obou jindřichohradeckých klubů.

Zapomenuté klíče nahradil pár nožem a vidličkou

Dačice - Svérázný způsob na to, aby se dostali do svého hotelového pokoje v Dačicích, si zvolili dva z jeho návštěvníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení