VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studenti od sousedů odhalili tajemství stradivárek?

Linec – Umění stavby hudebních nástrojů Antonia Giacomo Stradivariho (1644–1737) je dodnes označováno za nepřekonatelné. Vědci se po staletí zabývají tím, proč jeho housle tak jedinečně zní, rozepisují se OÖN. Před deseti lety se tak třeba objevila teorie, že „malá doba ledová" mezi 16. a 18. stoletím zpomalila růst stromů, což zúžilo letokruhy a redukovalo přírůstky letního dřeva. To mohlo vést k lepšímu znění nástrojů.

16.1.2015
SDÍLEJ:

Zvídaví studenti z Hallstattu v Cremoně.Foto: Deník/repro

Otázka zaujala také žáky vyšší odborné školy v Hallstattu, která mimo jiné vychovává i houslaře. „Těm se podařilo odhalit dosud neznámé konstrukční tajemství stradivárek," píše deník. „Objevili, že se všechny proporce těchto houslí odvozují od jediné měřicí jednotky, kterou našli na pravítku z dědictví Stradivariho. Je 18,66 milimetru dlouhá a nebyla objevem tohoto mistra – on a jeho současníci ji převzali od Andrea Amatiho z Cremony (1505–1577). Dosud se ale nevěděly souvislosti. „Moji žáci zjistili, že všechny radiály a odstupy na starých violách vycházejí z přesného čtyřnásobku této míry," říká v listě učitelka stavby houslí Simone Zopfová. „Všechny relevantní obvodové míry jsou dělitelné tzv. amati-coulem. Tento princip proporcí dosud nebyl znám."
Prý se tak ukázalo, že návrh stradivárek byl překvapivě jednoduchý. „Jejich stavitelé potřebovali jen pravítko s amati-coulem a kružítko. Míra pak byla přenášena na dřevo. I tato perfektní proporce byla významným předpokladem jedinečného zvuku těchto nástrojů," cituje list Zopfovou.
Objev jejích žáků se prý rychle rozšířil v odborných kruzích a studenti začali být zváni na odborné kongresy, aby na nich základní princip konstrukce stradivárek přednesli.

Komora pracujícím

Hornorakouská Zaměstnanecká komora loni vysoudila pro lidi v pracovních a sociálních sporech a v insolvenčních řízeních 120 milionů eur, pochlubil se její prezident Johann Kalliauer v deníku OÖN. Došlo jí více než 200 000 podnětů a stížností, 53 000 občanů se přišlo poradit. Před soudy komora zastupovala jejich zájmy v 18 300 případech.

Investují do silnic

Do hornorakouské silniční sítě letos zemská vláda zainvestuje 135 milionů eur, 218 milionů přidá dálniční společnost Asfinag. Zástupce zemského hejtmana Franz Hiesl tvrdí, že zakázky zajistí nebo zabezpečí 3700 pracovních míst, píší OÖN. V Linci má například začít stavba čtvrtého mostu přes Dunaj za 155 milionů eur. V prosinci má být uveden do provozu 22 kilometrů dlouhý úsek rychlostní silnice S10 od dálnice A7 v Unterweitersdorfu do Freistadtu. Rekonstruovány budou mj. státní silnice ve Freistadtu, Sandlu a jinde.

Lustig s Maislingerem v Braunau.Rušno kolem Hitlerova domu

Hitlerův rodný dům v Braunau, městečku na rakousko-bavorské hranici, má pronajat Rakouská republika a řadu let platí měsíčně skoro 5000 eur nájemného, tedy ve výši v místě obvyklé, majitelce nemovitosti Gerlinde Pommerové. Tři roky je přitom dům prázdný a chátrá. Poslední „podnájemník", organizace postižených, se kvůli stavebním nedostatkům vystěhoval. Ministerstvo vnitra v prosinci nabídlo odkoupení domu, ale paní Pommerová nereagovala. Pokud se neozve do konce ledna, chce ministerstvo nasadit poslední možnost, využívanou jen velmi vzácně – vyvlastnění, píše pasovský deník PNP. Podle Süddeutsche Zeitung zvažuje Vídeň dokonce přijetí nového zákona, který by umožnil tzv. „problematický kulturní statek" vyvlastnit v případě, že by bylo nabídnuto jeho smysluplné využití „ve veřejném zájmu".
Mluvčí ministerstva Karl-Heinz Grundböck prý pořád doufá v dohodu, chtěli by získat dům za férovou cenu, ale bez ohledu na to přezkoumává možnost vyvlastnění ústavní služba kancléřství.
Jedním z návrhů takového využití domu „ve veřejném zájmu" je idea politologa Andrease Maislingera (na snímku vpravo) jako Domu odpovědnosti. Jeho myšlenku podporuje i filmový producent Branko Lustig, který jako dítě přežil holocaust a v roce 1994 dostal Oscara za Schindlerův seznam. Na fotografii jsou u pamětního kamene před historickým objektem.

Vzácný lýkožrout u sousedů.Vzácný brouk v Bavorském lese

V Národním parku Bavorský les objevil 28letý student Sebastian Seibold z Mnichova při výzkumu pro doktorskou práci opakovaně vzácného lýkožrouta Synchita separanda, který je na německé listině akutně ohrožených druhů. V Bavorském lese byl ještě v roce 1998 pokládán za vyhynulý. V uplynulých letech byl v Německu znovu několikrát nalezen. „Pro nás lesní ekology je nález malou senzací," říká v PNP vedoucí výzkumu národního parku Jörg Müller. „Nejen proto, že je tak supervzácný, ale protože nám umožňuje cenné závěry o životním prostoru, ve kterém byl nalezen." S nyní již šestnácti prokázanými vzácnými druhy brouků je Národní park Bavorský les podle vlastních údajů ekologicky nejcennějším lesním územím v Bavorsku, dodává list.

Zopakují si volby

Komunální volby ve Philippsreutu na české hranici byly neplatné. V platnosti zůstává jen volba Helmuta Knause starostou. Pokud zrušení výsledků voleb nenapadnou jednotliví zastupitelé žalobou, volby budou opakovány. Do té doby obec povede starosta sám.
Okresní úřad zrušení odůvodnil tím, že jedna osoba zfalšovala podpisy na volebních lístcích dalších dvou voličů a hlasovala za ně. Každý volič mohl hlas přidělit 16 kandidátům, jednotlivcům až tři, přičemž výsledky ve Philippsreutu byly tak těsné, že rozhodovaly o pořadí až druhé či třetí hlasy.

Rozmyslel si azyl

35letý Rus požádal po příletu do Mnichova o azyl s tím, že je ve vlasti kvůli své bisexualitě pronásledován a ponižován. Úředníci vyřídili formality a poslali muže do přijímacího střediska. Večer téhož dne se ale objevil znovu u policie na letišti a požadoval vrácení pasu – chtěl co nejrychleji zpátky do Moskvy. Spolková policie k tomu uvedla, že ve středisku mu nebylo dost čisto, píše PNP.

V Orlím hnízdě se vylíhla ekologická zátěž…Nacistické rakovinotvorné dědictví

Také Německo má své skandály s ekologickou zátěží minulosti. Státní zastupitelství v Pasově se už měsíce zabývá zjištěním, že v okrese v roce 2010 skončilo 1300 tun rakovinotvorného dehtového materiálu z likvidace vedlejších asfaltových vozovek vedoucích na Obersalzberg v Berchtesgadenu, který byl od roku 1923 prázdninovým domicilem Adolfa Hitlera, píše PNP. Od roku 1933 nacisté místo uzavřené veřejnosti budovali jako reprezentativní druhou „fýrerovu" rezidenci. Proti recyklingové firmě z Hutthurnu, která navezenou suť rozmístila při úpravách podloží do možná až patnácti objektů v okrese, je vedeno vyšetřování. Není jasné, do kterých z míst složila právě dědictví z Berchtesgadenu, píše list. Po prohlídce nebytových prostor ve firmě žalobci nyní zkoumají všechny možné nemovitosti, kam mohl materiál obsahující polymorfní uhlovodíkové sloučeniny jít. „0,2 mikrogramu na litr jsou pokládány za nevýznamné, dva mikrogramy už jsou jeden," uvádí PNP. Vyšetřovaná firma odmítá spolupracovat.
Svaz ochrany přírody protestoval proti haldám nepředpisově uloženého granulátu a dehtových sutí v okrese už od roku 2010. Upozorňoval, že ze silnic stržený materiál musí být technicky zpracován, než bude užit k pokládání dalších podloží a základů. V okrese Pasov a v Bavorském lese ho ale byly tisíce tun jednoduše „zahrabány".
Jisté je, že jedovatý nacistický asfalt skončil v Dolním Bavorsku. Zástupce ředitele lesní správy v Berchtesgadenu Peter Renoth potvrdil, že dostal oficiální doklad o likvidaci tohoto odpadu, na niž bylo vypsáno výběrové řízení. Firma z Hutthurmu materiál z Obersalzbergu přijala, v létě 2010 jej odvezla 1300 tun, ale co se s ním dále stalo, potvrzení neříká.

Stará zátěž dolehla i na Berchtesgaden. Odpovědná místa oblasti jsou tlačena k tomu, aby prověřila složení dalších obdobných cest z doby nacismu, závadný povrch odstranila a komunikace obnovila. Likvidace jedné tuny kontaminovaného mateŕiálu stojí 70 až 100 eur, jeden kubík váží 1,6 až dvě tuny. „Podezřelých" je několik kilometrů cest…

Víc učit islám?!

Po teroristických útocích v Paříži obnovil předseda bavorského svazu učitelek a učitelů Klaus Wenzel požadavek většího počtu lépe vzdělaných učitelů pro výuku islámu na bavorských školách, píše PNP. „Potřebujeme víc takových, kteří budou schopni nabídnout výuku islámu v němčině," říká. Kromě jiného je třeba zvýšit počet vzdělávacích ústavů, které by takové studium nabízely. Kromě Erlangenu-Norimberka by bylo nutné poskytnout možnost studia na ještě dvou až třech místech.
Ministr kultury Ludwig Spaenle (CSU) řekl, že Bavorsko je ve výuce islámu ve spolkové republice vzorem. Výuka je podle něho důležitá pro kulturní identitu žáků. V uplanulém školním roce navštěvovalo v Bavorsku hodiny islámu 11 500 žáků na 260 školách. „Je důležité, aby se výuka odehrávala na ústavním základě a ne v zadních dvorech možných islámských uskupení," uvedl mluvčí ministerstva. „Na státní škole se ví, kdo na ní učí." V Bavorsku podle něho nabízí výuku islámu 177 základních ško,lm, 78 středních, čtyři reálky a dvě gymnázia. Většina je ve velkoměstech.
Žáci v hodinách získávají v němčině základní znalosti o islámu a učí se správnému zacházení s jeho stěžejními texty, jak řekl Amin Rochdi z interdisciplinárního centra pro islámské náboženské učení na univerzitě v Erlangenu-Norimberku. Tématizovány by měly být i další světové víry a stejně tak etika a otázky a problémy žáků v současné společnosti. Učební plán tzv. erlangenského modelu běžícího od roku 2009 vytvořili společně odborní zástupci univerzity, mešit a rodiče muslimských žáků.
Asi 90 procent pedagogů přišlo z dřívějších tří modelů výuky islámu před erlangenským projektem. Ti vycházeli například z podkladů v turečtině a pro výuku se museli učit německy a pravidelně se doškolovat. Zbytek jsou učitelé němčiny a historie, kteří absolvovali stejně jako Rochdi rozšiřovací studium islámského náboženského učení.

Na jídlo do kostela

Na tři týdny se od neděle vnitřní prostor evangelického kostela sv. Jana ve Schweinfurtu promění v křesťanské pohostinství pro každého, píše PNP. Za symbolický příspěvek 1,50 eura tu příchozí dostanou oběd a kávu se zákuskem. „Diakon Norbert Holzheid doufá, že nabídky nevyužijí jen potřební," píše list. Ke společným stolům mají přijít všichni, společně pojíst a pohovořit. Jde o pionýrský projekt Diakonického dobročinného spolku Bavorska a evangelické církve. Náklady jsou asi 90 000 eur, zbytek rozpočtu musí být získán dary.

Autor: Vladimír Majer

16.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Deset finalistek Miss Face tráví týdenní soustředění v Táboře.
10

OBRAZEM: Missky v Táboře běhají kolem Jordánu

Povodně 2002: O víkendu uklízeli dobrovolníci z celé země

Jižní Čechy – Druhá povodňová vlna byla hodně krutá. Odehrávaly se velké tragédie, lidé museli opustit své domovy, přicházelio majetek, o jistoty…

V Pěčíně vymění konstrukci lávky

Velký Pěčín – V místní části Dačic Velkém Pěčíně by chtěli do konce listopadu opravit lávku pro pěší.

Hradečtí triatlonisté získali v Sokolově pět cenných kovů

Sokolov - Výborně si v pátém závodě Českého poháru vedli triatlonisté obou jindřichohradeckých klubů.

Zapomenuté klíče nahradil pár nožem a vidličkou

Dačice - Svérázný způsob na to, aby se dostali do svého hotelového pokoje v Dačicích, si zvolili dva z jeho návštěvníků.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení