Tvůrce Alfréd Radok, světoznámý divadelní režisér, exteriéry nadčasového příběhu umístil před dvaašedesáti lety do Prahy, do Horšovského Týna v západních Čechách a také do kraje odkud pocházel – Vltavotýnska, konkrétně do rodné vesnice Koloděje nad Lužnicí. Vandrovníci v ději míjejí kolodějskou kapličku pod mostem, zdejší rybník nebo kráčejí kolem zdi židovského hřbitova.
Častým momentem ve snímku jsou jízdy kočárů
a venkovských vozů. Panský kočár kupce Koliáše si to štráduje po klikaté silnici
z Dražíče do Hvožďan na Bechyňsku. Místní ji poznávají hlavně kvůli březové aleji. Kramářské povozy pak jedou po známém bechyňském mostě nad řekou Lužnicí.
V Kolodějích dodnes žijí pamětníci natáčení, kteří byli buď přímo u reálných záběrů nebo vše znají z vyprávění. Jednaosmdesátiletý kolodějský obyvatel Ladislav Žemlička se filmování nezúčastnil, ale film velmi dobře zná a umí o něm vykládat. „Vím, že filmařům pomáhali místní hasiči, kteří vytvářeli umělý déšť a bouřku. Většina
z nich už ale nežije. Ta scéna pochází od Bílinského potoka kousek od samoty Rosín," uvedl Ladislav Žemlička.
Samota Rosín leží severně od Kolodějí asi kilometr vzhůru proti proudu řeky Lužnice. Její název nemá prý nic společného s rosou. Původně se jí říkalo Rusín podle toho, že se tam přiženil Rus za napoleonských válek.
Ladislav Žemlička popsal
i scénu kočárem na silnici Dražíčí a Bechyní. Figuroval u ní místní kočí. „Byl to zdejší zemědělec, který kočár řídil," řekl pamětník. Film na vlastní oči dlouho neviděl, ale občas se na příběh rád koukne a znovu si vše vybaví.
Deník vypátral jednoho
z někdejších hasičů, kteří Alfrédu Radokovi při natáčení asistovali. Jmenuje si Jiří Buneš, prvního října mu bylo 81 let a žije v Domě s pečovatelskou službou v Týně nad Vltavou. „Tenkrát na Rosíně jsem u toho byl," přitakal.
V ději je dlouhá scéna, kdy studenti, vyobcovaní z Prahy, přicházejí s písničkou na rtu na venkov. Zvedne se však prudký vítr, spustí se liják. Po úvozové cestě pádí na voze sedlák s rodinou, aby rychle uklidili obilí. Studenti nelení a běží pomoci. Scénu bičuje
vítr a déšť.
Poryvy počasí byly umělé. Vodu nad vůz a herce namířili hasiči ze stříkačky, vichru zase pomáhal letecký motor. „Myslím, že mu filmaři říkali propyler nebo tak nějak. Ten motor měl pomoci, aby scéna působila dramaticky. Vodu do stříkačky jsme čerpali z Bílinského potoka, odkud jsme měli natažené hadice. Dodnes si pamatuji, že se během natáčení splašili koně," vypráví Jiří Buneš.
Natáčení v Rosíně podle něho mohlo trvat tři, čtyři dny. Jiří Buneš, kterému bylo devatenáct let, tehdy pracoval
v obchodě v Týně nad Vltavou a dostal od vedoucího volno. „Produkce si pro nás vždy přijela, odtáhla stříkačku. Mám to v živé paměti. Když byly nějaké prostoje nebo nás filmaři nepotřebovali, mastili jsme na louce karty," směje se se Jiří Buneš. Za práci při filmování dostali kolodějští hasiči honorář.
Ten zmínil, že rodinu Radoků znal, ale přímo s Alfrédem Radokem při filmování nemluvil. „To víte, já byl mladíček a on byl asi o dvacet let starší," řekl muž, který se do rodných Koloději vrací o víkendech.
Alfréd Radok se stal legendouV roce 1958 se Československo zaskvělo na výstavě na Expo v Bruselu. Představilo tu originální uměleckou disciplínu, která spojila jevištní akci s filmem a hudbou: vznikla tak Laterna magika. Ta ohromila laiky
i odborníky.
Autorem tohoto „zázraku" byl kolodějský rodák Alfréd Radok se svými spolupracovníky: o čtyři mladším bratrem Emilem, architektem Josefem Svobodou a absolventy FAMU Milošem Formanem, Jánem Roháčem, Vladimírem Svitáčkem a Ivanem Passerem.
Koloděje nad LužnicíObec se nachází asi 4 kilometry severně od Týna nad Vltavou. Leží na řece Lužnici nedaleko jejího soutoku
s řekou Vltavou v okrese České Budějovice v nadmořské výšce 355 m. Ještě v 16. století je připomínán na místě dnešních Koloděj pouze přívoz přes Vltavu. Později zde byl založen dvůr a u něj postavena renesanční tvrz. Ta byla kolem roku 1740 přebudována na barokní zámek. K němu byla o rok později přistavěna centrální zámecká kaple svaté Anny.
Za vsí směrem na Bernartice je židovský hřbitov s nejstaršími náhrobky z první poloviny 18. století. V okolí Koloděj se nacházejí jedna z nejbohatších ložisek tuhy v Evropě.
V Kolodějích se narodili bratři Radokové, Emil a Alfréd (režisér a tvůrce Laterny magiky). Připomíná je pamětní deska na jejich rodném domě. Část svého života tu strávil a také zde zemřel významný český loutkář Matěj Kopecký. Tuto známou osobnost českého loutkářství připomíná památník při silnici do Týna nad Vltavou.