Starosti s hernami

Hornorakouský správní soud prohlásil zemský monopol na hrací automaty za nekonformní s právem Evropské unie. Podle jeho směrnice není zajišťování příjmu státu dostatečným důvodem pro omezení volného poskytování služeb, napsal deník OÖN. Jde o povolování tzv. malých her s maximálním vsazem deset eur. Ty smějí být provozovány jen s licencí zemské vlády, a tedy i „účetně" pod kontrolou. V každé spolkové zemi byly uděleny třem společnostem. Čtyři uchazeči v Horních Rakousích vyšli  naprázdno, navíc jim automaty zabavila finanční policie a ještě dostali pokuty. „Ty nyní soud zrušil a rozhodl, že se přístroje vlastníkům vrátí," uvádí list.

Finanční úřad chce proti rozhodnutí podat kasační stížnost. Pokud by neuspěl, situaci prý bude řešit nový zákon.

Starosti s „bujením" automatů mají i v Bavorsku. Tam je aktuálně na tisíc heren, o třetinu víc než v roce 2006. „Také bistra a lokály jsou vybaveny výherními automaty, kterých je už více než dvacet tisíc, dvakrát víc než v roce 2006. Jen v Porýní-Falcku a Šlesvicku-Holštýnsku je nabídka ještě větší," píše deník PNP na okraj středečního setkání expertů v Mnichově. Závislých na hře je v Bavorsku na 28 000 lidí, dalších 34 000 vykazuje „problematické chování hráče" – zanedbávají své povinnosti, hrají přes pocity provinění a začínají prohrávat vysoké částky. Herně závislí jsou ve všech oblastech společnosti. Nejohroženější jsou muži mezi 20 a 35 lety.

Bydlí dráž

Nové byty v Horních Rakousích loni podražily meziročně o 4,8 procenta na průměr 2138 eur za metr čtvereční, starší byty o 4,37 procenta. Nad inflaci dvou procent stoupla cena bytů v celých Rakousích. Stouplo také nájemné – v Horních Rakousích průměrně o 2,32 procenta na 6,18 eura za metr čtvereční. Jen ve Vídni, Dolních Rakousích a Korutanech zůstaly nájmy pod inflací. U rodinných domů v Horní Rakousích je situace stabilní, ty podražily o 1,75 procenta

Nájemné nebytových prostor v Linci se snížilo o 1,24 procenta, zatím co v zemi stouplo průměrně o 1,75 procenta.

Kolik stojí úředník

Rakouský kontrolní úřad spočítal náklady správních činností okresních úřadů v Dolních Rakousích a ve Štýrsku v relaci k počtu obyvatel. Nejefektivněji pracuje podle toho úřad v Amstettenu, jehož 112 498 občanů stojí jeden úředník ročně 58 eur, píše deník OÖN. Celkově osobní náklady tohoto úřadu přijdou poplatníky na 6,31 milionu eur ročně.

Kontrolní úřad sledoval také podíl žen mezi úřednictvem. V Dolních Rakousích mají 61 procent, v nejvyšších „etážích" ale jen 28 procent.

Na východě šetří

Přímé investice rakouských firem ve východní Evropě loni drasticky poklesly. Půldruhé miliardy eur znamená nejnižší stav od roku 1999. V letech 2007 a 2008 vložily rakouské koncerny, hlavně banky, do svého angažmá na východě ještě více než pět miliard eur.

Podle rakouské měnové banky ale nejde o „konec východní fantazie rakouského hospodářství", spíš prý momentálně zaujalo vyčkávací pozici. Dlouhodobě je tento region pro domácí podnikatele nadále zajímavý.

Těžký boj s drogami

„Boj proti přeshraniční drogové kriminalitě je stále těžší," napsal deník PNP po pracovním setkání státních zástupců z Bavorska, Saska a České republiky v Hofu. Objasněnost těchto zločinů je díky mezinárodní spolupráci téměř stoprocentní, ale jak řekla státní zástupkyně Anna Maříková z Plzně, pachatelé jsou zkrátka rychlejší a velmi vynalézaví. Sotva policie rozbije jednu varnu drog, už se na jiném místě rozjíždí další.

Pasovský list zmiňuje, že naposledy se české policii podařil u Karlových Varů velký úder proti výrobcům pervitinu. Koncem dubna zajistila v jedné varně 13 kilogramů pseudoefedrinových léků, 73 kg jodu a 128 litrů kyseliny solné v sudech - právě z tohoto materiálu se pervitin vaří.

Sasko a Česko chtějí v budoucnu více spolupracovat s polskými úřady, protože materiál k výrobě pervitinu pochází často z polských lékáren, konstatovali účastníci zasedání. V ČR vyrobená droga je prodávána do Německa.