VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V píseckém hřebčinci obědvali Churchill s Benešem

Jižní Čechy – Televizní série režiséra Roberta Sedláčka České století, která se originálně vrací ke klíčovým událostem českých dějin, se kvůli natáčecím lokacím dvakrát vypravila do jižních Čech, konkrétně do hřebčince v Písku a v závěrečném polistopadovém dílu 
k Benešově vile v Sezimově Ústí.

17.1.2015
SDÍLEJ:

Winston Churchill (v cylindru) vykládá Edvardu Benešovi (po jeho levici), že ve válce je třeba být nemilosrdný – zabít více žen a dětí než nepřítel. Foto: archiv České televize

Kuriózní je, že Písek do děje třetí (válečné) epizody s názvem Kulka pro Heydricha dodal anglické reálie. Hřebčinec se totiž proměnil ve výcvikový tábor československých vojáků v Anglii, kam se v dubnu 1941 přijel podívat sám Winston Churchil. Jak je to možné? Zemský hřebčinec byl postaven v roce 1902 píseckou firmou Nekvasil v pseudogotickém slohu a jeho architektura z červeného zdiva evokuje atmosféru Albionu. Když epizoda v Písku vznikala, Deník byl přímo u toho.

U natáčení části epizody Kulka pro Heidricha samozřejmě byl přítomen ředitel hřebčince Karel Kratochvíle. Filmovalo se tady na podzim před třemi roky. Ředitel se domnívá, že tip na lokalitu filmařům mohl dát herec a jeho známý Marian Roden, který v seriálu účinkoval.
„S Marianem i jeho bratrem Karlem se známe. Oba mají rádi koně a hřebčín navštěvovali," uvedl Karel Kratochvíle.

Ve vojenský výcvikový prostor v Británii se proměnil písecký hřebčinec.Ředitel si pochvaloval spolupráci se štábem. Na čem se domluvili, to vždy platilo. „Lidé z produkce byli velmi vstřícní. Pokud dělali nějaké úpravy, do osmačtyřiceti hodin po natáčení vše uvedli původního stavu. A co měnili? Například si přivezli pytle 
s pískem a dělali z nich umělé vojenské bunkry a zákryty. Odstranili ze zdí naše cedulky se zákazem kouření. Ty pak zase vrátili na místo," uvedl ředitel hřebčince. Technici nejvíce času strávili stavbou kolejí pro kamery.

Produkce také vystavěla obří stan, kde se podle scénáře odehrál oběd britských a českých politiků v čele s Winstonem Churchillem a Edvardem Benešem.

Karel Kratochvíle zmínil drobnou historku, kdy štábu vadilo řehtání hřebců v přilehlých stájích. „Některé záběry se musely točit dvakrát, když se hřebci uklidnili. Jinak naše koně filmaři pro své záběry vůbec nepotřebovali," usmál se ředitel píseckého hřebčince.

Kamery kromě nádvoří natáčely také v jedné místnosti hlavní budovy, kterou architekt upravil pro potřeby děje. „Zapůjčili jsme jim naše školicí středisko. Tam štáb umístil jednu scénu. Která to ale byla, toho jsem si v epizodě nevšiml. Hřebčín a jeho stáje samozřejmě poznat jsou. Čekal jsem na to, až seriál v televizi poběží. Pak jsem od filmařů dostal také DVD. V ději se objevuje částečně hlavní budova a především stáje," uvedl Karel Kratochvíle.

Ten pro spolupráci se štábem nevyčlenil nikoho ze zaměstnanců, pomáhali všichni za běžného denního provozu, kdo zrovna mohl. Televizní filmaři se v Písku dlouho nezdrželi, za víkend bylo vše hotovo.

Režisér Robert Sedláček udílí pokyny před scénou s obědem pod velkým stanem. Úplně vpravo sedí Marian Roden alias Hubert Ripka.Karel Kratochvíle si vzpomíná na režiséra Roberta Sedláčka (v jižních Čech už kdysi natáčel, a to svůj film o narkomanech Pravidla lži – v Němčicích na Šumavě. Deník psal v článku Pravidla lži nelhala, natáčela se přímo v realitě). „Viděl jsem ho poprvé. Působil na mě jako člověk, který ví, co chce.
V každém případě bylo natáčení velmi zajímavé," podotkl ředitel.

Skutečnost, že jedna epizoda seriálu vznikla právě v píseckém hřebčinci, ho potěšila. Domnívá se, že tento fakt pomohl k jeho propagaci. Hřebčín vydělal i nějaké peníze. „Jako státní organizace jsme samozřejmě nemohli naše prostory pronajmout zadarmo. Měli jsme smlouvu," dodal Karel Kratochvíle.

Herec Marian Roden, mladší bratr Karla Rodena, 
v seriálu ztělesnil státního tajemníka londýnské exilové vlády a poválečného ministra zahraničního obchodu Huberta Ripku. „Jestli jsem dal režisérovi tip na písecký hřebčince právě já, to už si přesně nevybavuji, ale je to možné, vedli jsme spolu hodinové debaty o lokacích. Každý film či seriál má také svého architekta, který hodně rozhoduje," zmínil Marian Roden.

Podle něho je písecký hřebčinec poměrně známou stavbou, hodně lidí si ji vybavuje. „Podobných objektů je v republice hodně. Jsem proto rád, že se část Kulky pro Heydricha natáčela právě tam. Hřebčinec je totiž nádhernou stavbou, kterou je škoda neukazovat. Pro mě osobně to byl návrat do míst, kam se kvůli nedostatku času už moc nedostanu. Strávil jsme tam hezké chvilky v dětství, se současným ředitelem hřebčína Karlem Kratochvílem jsme vyrůstali u koní. 
V hřebčíně jsem natáčel dva dny. Byla to pro mě moc příjemná práce." uvedl padesátiletý herec, který se narodil 
v Českých Budějovicích.

Před natáčením se Marian Roden oddal samostudiu osudu politika Huberta Ripky. Ten mj. patřil k demokratickým ministrům, kteří v únoru 1948 podali demisi, na jejímž konci stál nechvalný komunistický převrat. „Samozřejmě jsem si prohlížel fotografie Huberta Ripky, četl si jeho životopis. Režisér bral naše role velmi vážně, každého z herců objížděl a diskutoval s nimi o postavách," uvedl herec, kterého na plátně v poslední době zpopularizovala moravská vinařská komedie Bobule.

U bazénu poblíž slavné prezidentské vily se rodila ekonomická reforma

Rodinní příslušníci politiků se jdou do Benešovy vily ukrýt před blížící se bouřkou.Do Sezimova Ústí nedaleko Tábora umístili tvůrci seriálu kousek devátého dílu Českého století s názvem Ať si jdou (o rozpadu státu). Natáčelo se kolem známé prezidentské Benešovy vily, kam po roce 1989 začali jezdit někteří čeští politici i se svými rodinami. Napodobili tak komunistického předsedu vlády Lubomíra Štrougala (rodáka z Mezimostí nad Nežárkou, dnes Veselí nad Lužnicí), který si překrásný dům s rozlehlou zahradou na soutoku Lužnice a Kozského potoka v sedmdesátých letech 20. století také oblíbil.

Kamera zabírá bazénové radovánky dětí politiků, fotografování. U bazénu a posléze u grilovacího stolu vedou rozhovor o ekonomické reformě novátor a klausovec Tomáš Ježek (hraje ho Bohumil Klepl) a František Vlasák, místopředseda Pithartovy vlády a politik činný už v 50. a 60. letech (Oldřich Vlach), který neprosadil alternativní cestu transformace hospodářství.

Baví se spolu o Slovácích, o rozdílech mezi federací a konfederací. Ježek ve scénáři kritizuje úroveň slovenských ekonomů (Kočtúch, Kučerák) a poučuje svého kolegu, které teoretiky má číst. „Hayeka, bez toho jste odepsaný. Zapomeňte na Keynese, ten vadí Klausovi nejvíc. Klaus je monetarista: slabý stát, silný občan," říká Bohumil Klepl. 

Autor: Luboš Dvořák

17.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Bratři Michálkovi kralovali ve Vlkovské pískovně

Jindřichohradecká radnice. Ilustrační foto.

Podloží rozhledny je v pořádku, říká radnice

V Rapšachu zvítězili muži i ženy z Lásenice

Rapšach – Další kolo Velké ceny Třeboňska se konalo o uplynulém víkendu v Rapšachu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V sobotu rozezní parkán rock, ska i punk

Prachatice - Hospic music fest 2017 - nultý ročník jednodenního hudebního festivalu, odstartuje již tuto sobotu. Bavit se a pomáhat můžete od 13 do 22 hodin.

Na sál to nestihla. Porodila pod stoletou lípou

Písek – Tatínek by zasloužil medaili. Shodovaly se sestřičky na porodnickém oddělení písecké nemocnice, když v úterý propouštěly domů Evu Chvojsíkovou z Týna nad Vltavou s dcerkou Barborkou. Té se totiž už nechtělo čekat a přišla na svět v pátek ve 20.25 hodin za pomoci tatínka Miroslava kousek za bránou nemocnice pod stoletou lípou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení