VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vichřice u sousedů zabíjela!

Linec – Dva mrtvé a nejméně 60 zraněných, z toho deset těžce, si vyžádala silná vichřice v pátek před 23. hodinou v St. Johannu am Walde (okr. Braunau).

19.8.2017
SDÍLEJ:

Místo zkázy v Innviertlu.Foto: Deník/repro PNP

V tamní místní části Frauschereck probíhala slavnost, při níž poryv větru o rychlosti více než 100 km/h strhl velkostan. Podle svědků v něm mohlo být na tisíc návštěvníků. Zranění utrpěli i zlomeniny nebo popáleniny po zřícení fritézy. Na těžko přístupném místě v lese, k němuž byly úzké komunikace neprůjezdné padlými stromy a ulomenými větvemi, zasahovalo až 250 hasičů a další záchranáři, nemocnice v Riedu musela realizovat katastrofický plán, někteří postižení byli přepraveni do Salcburku či Pasova, píše linecký deník OÖN. Soustrast pozůstalým vyslovil i zemský hejtman Thomas Stelzer a zraněným popřál hodně sil.

Vichřice o rychlosti až 130 km/h se přehnala celými Horními Rakousy. Shazovala střechy, vyvolávala požáry, shazovala stromy na silnice a koleje. Až 130 000 domácností bylo bez elektrického proudu. Obdobně to vypadalo také v Dolním Bavorsku. Jen do půlnoci došlo zásahové centrále zemského policejního prezídia 335 tísňových volání. Zasahovalo na tisíc záchranářů, věcné škody jdou do statisíců eur. Mimořádná byla evakuace rychlovlaku Intercity, který musel mezi Vilshofenem a Pasovem ve čtyři hodiny zastavit kvůli poškozené troleji. Asi 60 cestujících dopravily záchranné složky k autobusům.

Na všech čtyřtisícovkách

Na 82. alpské čtyřtisícovce.

Novinářka Marlies Czernyová (30) ze Steinbachu na Steyru zlezla všech 82 čtyřtisícovek v Alpách. „Plánované to neměla, ale podařilo se,“ píší OÖN, u kterých Marlies před deseti lety začínala jako stážistka ve sportovní rubrice. „To bylo něco jako prvovýstup, protože rubrika tehdy měla formát ,pánské domácnosti´,“ uvádí list. Byla originální novinářkou i co do stylu – Wolfganga Faschinga doprovázela při Race Across America či při „bláznivém“ cyklomaratonu z Vladivostoku do Petrohradu. Sledovala himalájská dobrodružství skvělé horolezecké krajanky Gerlinde Kaltenbrunnerové, která jí posléze přenechala své speciální boty .. „Vždycky byla zpravodajkou a také pomocnicí, a nikdy nepomyslela, že se jednou stane postavou také dobrého příběhu,“ pokračuje deník.

Což se stalo právě teď. Čtrnáctého srpna stanula po téměř nekonečném lezení s lanovým i životním partnerem Andim Lattnerem na vrcholu Pic Luigi Amedeo a udělala tak tečku za svou „tour“ - byla to její poslední, 82., čtyřtisícovka, víc jich v Alpách už není, jak dodává list. Podle něj je Czernyová možná první Rakušankou, která to dokázala.

Před šesti lety udělala první „zářez“ zdoláním Domu (4545 m) ve Švýcarsku. Tento měsíc projekt dokončila. Co dál? Že by Himaláje? - Kaltenbrunnerové boty jsou jí poněkud velké, ale ukazuje, že pořád roste, takže jí možná přece padnou, míní OÖN.

Mistři brumle

Vyrábí brumle.

Brumle je asi 2000 let starý lidový hudební nástroj, původně užívaný údajně jakutskými šamany, ze skupiny tzv. vzduchových idiofonů. U našich sousedů se mu říká „ústní bubínek“, „bručící železo“ nebo „ústní harfa“. V Rakousku – a údajně i na celém světě - má svou nejslavnější adresu už 400 let v Mollnu, píší OÖN.

Před 25 lety tady Manfred Rußmann (48), původně klarinetista, založil s bratrem Robertem, původně tubistou, hudební skupinu, která tento nástroj propaguje – dnes jako čtyřčlenná, ještě s bubeníkem Christophem Köpfem a harmonikářem Volkerem Kleinem. Hráli už po celém světě, doma i ve vídeńské koncertní síni či v lineckém Brucknerhausu. Manfred patří k nejlepším brumlistům v Rakousku. „Naučil jsem se to v Bavorsku u Günthera Arnolda, něco jsem odposlouchal z kazet a CD, a zbytek je autodidaktický,“ říká. Čtvrtstoletí trvání skupina oslaví open-air koncertem 26. srpna od 19 hodin v HoisnHausu v Mollnu. Kromě ní vystoupí další dvě rakouské skupiny a indičtí Folk Brothers. (www.eventjet.at)

Jak se vlastně brumle do Mollnu dostala, už dnes nikdo neví, pokračují OÖN. V čase největšího rozkvětu tu tento nástroj vyrábělo 34 mistrů, dnes jsou jen dva. Jedním z nich je 79letý Franz Wimmer (na snímku), který řemeslo převzal od svého otce a předal je dceři. „Přesto sedí denně ve své dílně vyzdobené nespočetnými fotografiemi jeho zákazníků a vybavené pěti stroji, na nichž vyrábí až 50 000 ,bzučáků´ ročně. Některé hrají v Saúdské Arábii, jiné v Grónsku, v Papui-Nové Guineji. Své klienty zná všechny osobně, v jeho ,ateliéru´ byli i dalajláma a cestovatel Heinrich Harrer…,“ píše deník.

Konopí rostlo na stromech

Opravdu podivné jmelí…

Policie odhalila v lese u Augsburgu neobvyklou skrýš plantáže marihuany, píše PNP. Neznámí pachatelé umístili četné hrnce s rostlinami konopí vysoko do korun stromů, kde jejich část objevil koncem července procházející se občan a upozornil policii. Ta pak v různých místech lesa odhalila 275 rostlin o velikosti až jednoho metru. „K sejmutí nádob museli být povoláni hasiči,“ uvedl list. Po pěstitelích zatím není stopy.

Už pečou na Vánoce

Uprostřed vrcholícího léta začali první výrobci v Norimberku s produkcí pečiva pro vánoční trh, píše PNP. Z pecí vyšly první kusy už začátkem srpna, v jedné provozovně jeli naplno už koncem července. „Časný start je nutný, protože maloobchod chce mít první pečivo v regálech už začátkem září,“ říkají pekaři.

Bude málo elektřiny?

Elektrická síť v „automobilových“ zemích Bavorsko a Bádensko-Württembersko není podle branže připravena na očekávaný růst odbytu elektroaut a elektřinou poháněných tepelných čerpadel, informuje PNP. Energetici vycházejí z toho, že odběrní špičky budou výrazně vyšší než dosud. Přitom množství produkované elektřiny v obou zemích stále klesá a po odstavení poslední jaderné elektrárny v roce 2022 bude výrazně pod potřebou.

V obou zemích pokrývaly jaderné elektrárny až do katastrofy ve Fukušimě 2011 asi polovinu potřeby elektřiny, dodává list.

Video v bundeslize

Při páteční premiéře 55. ročníku fotbalové bundesligy Bayern-Leverkusen (3:1) přišel poprvé v této soutěži ke slovu i videodůkaz, napsala PNP. Rozhodčí Tobias Stieler si v 51. minutě vyžádal tzv. technickou pomoc po uchopení útočníka domácích Lewandovského za ramena leverkusenským Charlesem Aranguizem. Po přezkoumání záběru kamer rozhodl Jochen Drees jako videoasistent ve studiu, že to byl faul, a Lewandovski z penalty zvýšil na 3:0.

K této pomoci budou moci sáhnout rozhodčí všech bundesligových zápasů. Do funkce videoasistentů bude nasazeno také všech 23 sudích bundesligy z minulé sezony.

Z dalších novinek: Bibiana Steinhausová, 38letá policistka, bude první ženou, která má řídit zápasy nejvyšší soutěže. Od roku 2007 odpískala 80 utkání II. bundesligy. V novém ročníku musí být všechna divácká místa na všech stadionech I. a II. ligy zastřešena.

Pořád zamořená černá

Divočina je u bavorských labužníků dál oblíbenou pochoutkou, ale od katastrofy v Černobylu před 30 lety nad ní dál visí stín, píše PNP. Protože radioaktivní mrak „vypršel“ především na jihovýchodě Bavorska, leží v tamní půdě stále nebezpečné cesium a přes potravinářský řetězec se dostává do těl mnoha divokých zvířat.

Spotřebitele má před kontaminovanou zvěří chránit zákon – maso pro ně nesmí být ozářeno více než 600 Becquerely. Podle statistik překračuje tuto hranici ale každá třetí černá. Řeznictví, obchod nebo restaurace tedy jejjí maso nesmí prodávat. Má to zajišťovat i síť měřicích stanic radiocesia napříč Bavorskem, které měří složenou divokou zvěř. „Jesliže ale střelené prase sní myslivec sám, je to jen jeho věc – když je nebude chtít prodat, nemusí si jeho radiozatížení nechávat změřit,“ vysvětluje list.

Podle něho ale Helmut Rummel, bývalý dlouholetý pověřenec ochrany před zářením, teď vyhlašuje poplach, protože od ochranného měření upouští mnoho myslivců a vystavuje tak sebe i rodiny velkému nebezpečí. „Konzumací ještě kontaminovaného masa divočáků v roce 2015 bylo jen v jižním Bavorsku na 500 členů rodin myslivců zatíženo dávkou odpovídající dvanácti rentgenovým snímkům plic za rok, dalších 200 dávkou deseti snímků,.300 pak osmi a 500 šesti snímkům,“ vypočítal z dat všech měřicích stanic a přepočítal na průměrně tříčlennou mysliveckou rodinu.

„Dospěl k děsivým závěrům,“ pokračuje PNP. „Z posuzovaných 542 divokých prasat bylo 183 zatíženo 6000 až 18 500 Bq/kg, 71 mělo 5000 Bq/kg, 111 pak 4000 Bq/kg a u 177 kusů bylo naměřeno 3000 Bq/kg. Hraniční hodnota je 600 Bq/kg. Uvedená čísla tedy představují od desetinásobku po třicetinásobek. A Rummel dodává, že ze 24 494 kanců složených v roce 2015 v jižním Bavorsku asi 11 000 nebylo měřeno, ale rovnou snědeno,“ píše list. Dodává, že Rummel vytýká zemskému úřadu zdravotnictví a bezpečnosti potravin dlouholeté zlehčování situace například tvrzením, že konzumace jednoho kilogramu masa zatíženého 10 000 Bq odpovídá třem procentům přirozeného ozáření prostředí. To podle něho vedlo mnoho myslivců k lehkovážnosti…

Hrůzostrašná housenka

A bude z ní krásný kotýl!

V poslední době bylo vícekrát nalezeno v zahrádkách regionu poněkud hrůzostrašně vypadající zvířátko podobné hadu, píše PNP, na kterou se s fotografií vetřelce obrátila čtenářka Irene Bauerová. Také Anni Schusterová z Freyungu-Solly objevila mezi zaschlými květy fuksií před domem asi deset centimetrů dlouhý podobný kus.

Jak referent ochrany přírody okresního úřadu Werner Simeth listu sdělil, není „pozoruhodná kreatura“ nic jiného než housenka lišaje vrbkového, rozšířeného všude v Evropě, z níž se nakonec vyklube krásný motýl s rozpětím křídel až šest centimetrů. Živí se kromě jiných vrbovkou, netýkavkou nebo fuchsiemi. Nápadná je především očima jakoby namalovanýma, která se při vyrušení zvětší, což může budit dojem hadí hlavy, říká Simeth.

Nejmenší byty jsou v Pasově

Nejmenší byty v Dolním Bavorsku jsou v Pasově – s průměrem 83 metrů čtverečních. Největší jsou v okrese Straubing-Bogen (122,3 m), což je nejvíc v celém Bavorsku. Druhý je okres Rottal-Inn se 120,1 m, třetí okres Landshut 118,7. Na hlavu mají nejvíc místa k bydlení v okrese Freyung-Grafenau – 53,8 metru čtverečního. Následuje Pasov s 53,7 metru.

Od moře na Zugspitzi

Kousek od cíle…

Frank Reichl z Deggendorfu doběhl ze Syltu v Severním moři na Zugspitze, tedy 1320 kilometrů přes osm spolkových zemí napříč Německem, za 19 dnů, přesněji za 205:33 hodiny, píše PNP. Obsadil 30. místo ze 40 vytrvalců, kteří závod dokončili. Vyhrál Henry Wehner z Berlína výkonem 128:05 hodiny s třímiutovým náskokem, z žen byla nejlepší 8. Wilma Dierxová z Nizozemska časem 165:41 hodiny. Tzv. Deutschlandlauf se konal poosmé, tentokrát za účasti 65 ultramaratonců. Do Husumu a odtud na Sylt odjel Reichl z Deggendorfu vlakem 16. července, cíle – nejvyšší hory Německa – dosáhl 3. srpna.

Dálkometaři

Poslal kotouč za 120 metrů.

V turnaji v metané na dálku na svažujícím se asfaltu v jihotyrolském Girlanu obsadil Franz Ebner z Poschetsriedu (okr. Regen) v konkurenci 23 hráčů 4. místo, uvedla PNP. Ve finále dvanácti nejlepších byl po druhém kole třetí se 121,52 metru. Nakonec vyhrál Peter Rottmoser (Schechen) výkonem 125,82 metru před Rolandem Lieblem 123,51 a úřadujícím mistrem Evropy Markusem Schätzlem (oba Oberbergkirchen) 123,10.

Mistr vzduchokotoulů

Mistr světa v akrobacii veteránů.

Dr. Oliver Heupel (39) z Rudertingu (okr. Pasov, na dolním snímku), šéflékař chirurgie v Pasově, se stal v dánském Stauningu v konkurenci 38 pilotů, také z Česka, Británie, Nového Zélandu, Švédska, Polska či Švýcarska s různými „oldtimery“, mistrem světa v akrobacii historických letounů, píše PNP. Po mnoha soutěžích v Německu to pro něho bylo první mezinárodní vystoupení.

Jeho letadlo, dvojplošník "Bücker Jungmeister B133", je více než dvakrát starší než on – z roku 1937. Dokáže ale rychlost 300 km/h, a hlavně rotovat, zvládat looping a snad všechny další akrobatické prvky. Patřil „prominentní“ předchůdkyni šampiona, Liesel Bachové (1905-92), nejúspěšnější německé letecké akrobatce mezi lety 1930-70. PNP připomínají historku, jak v květnu 1932 přes hrozby sabotáží ze strany jejích kolegyň přeletěla přes Kolín s přivěšeným poutačem s nápisem „Volte Hitlera“, na podporu tehdy se prosazujícího nacionálního socialismu. PNP zdůrazňují, že to ovšem v dnešní „vintage-scéně létání“ nehraje roli, Liesel Bachová platí za pionýrku letectví. Byla první ženou, která v Německu získala pilotní průkaz, jako první přeletěla Mount Everest, stala se mistryní světa a Evropy v akrobacii…

Chirurg a pilot Oliver Heupel.

Dr. Heupel začal ve 14 letech létat na větroni, pak na větších letadlech, až před pěti lety potkal akrobata, který je teď jeho kolegou – Rainera Berndta. Ten ho přivedl k tomuto sportu. Stroje jejich týmu "LA-Barnstormers" parkují v Landshutu, kde mohou trénovat – kvůli hluku ale jen dvakrát týdně po sedmi minutách.

„Strach dr. Heupel při svých kouscích na obloze nepociťuje, na to prý už létá příliš dlouho,“ pokračuje PNP. „Varuje ale před ztrátou respektu, nadneseností. Za nebezpečné považuje hlavně air-show, jak je známe i z televize, při kterých podle něho piloti chtějí dokazovat, že jsou nejlepší. O to prý ale v Dánsku vůbec nešlo, tam šlo o krásu létání…,“ uzavírá list.

Autor: Vladimír Majer

19.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ilustrační foto
15

Na jihu Čech se v loňském roce zvětšily vodní plochy o 109 hektarů

Naši prvňáci. Ilustrační foto
33

V seriálu Naši prvňáci představíme děti z hradecké 3. základní školy

V úterý se můžete vydat na koncert či do divadla

Jindřichohradecko - Chcete-li se v úterý vypravit někam za zábavou, ale chybí vám inspirace, podívejte se na naše tipy.

AKTUALIZOVÁNO

Do filmového nebe odešla Květa Fialová, Tornádo Lou z Limonádového Joe

Ve věku 88 let zemřela česká filmová legenda Květa Fialová. Slavnou herečku znali diváci především jako zpěvačku Tornádo Lou z westernové parodie Limonádový Joe, hraběnku z komedie Adéla ještě nevečeřela či z klasiky Babička a Šarlotu z Účastníků zájezdu.

Předehra otevření dálnice u Budějovic byla trochu divoká

České Budějovice – Pro některé řidiče bude chystané otevření nového úseku dálnice u Českých Budějovic spojeno s hodně nepříjemnou zkušeností. Řidiče zaskočily změny v dopravním značení a řinčely plechy…

Nejstarší kniha Tábora přišla o mnohé taje. Probádali ji

Tábor - Zabalená v pergamenu, ovázaná provázkem, osahané listy, ručně psané často škrtané zápisky. Tak vypadá nejstarší táborská kniha, kterou oko veřejnosti už 30 let nespatřilo. Zachycuje husitské roky 1432 až 1452.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení