VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zdeněk Srstka učil herce padat do hladomorny

Český Krumlov - /JIHOČESKÉ FILMOVÁNÍ/ Pohádku Sedm jednou ranou tvůrci zasadili do předlistopadové podoby Českého Krumlova, který tehdy teprve čekal na své objevení. Na plac se ale sjeli herci z celé Evropy

8.12.2012
SDÍLEJ:

Na čtvrtém nádvoří krumlovského zámku se jede snaží dostat do sedla pomocí důmyslného zařízení.Foto: printscreen

Bylo krátce před sametovou revolucí, když do Českého Krumlova, který byl notně zašedlý, přijel československo-německý štáb točit náročnou pohádku Sedm jednou ranou. Produkce využila četných úzkých uliček, kamenné dlažby, nádvoří a interiérů zámku.

Bylo pak zvláštní slyšet české herce, kterých tvlrci obsadili hodně, mluvit z plátna či obrazovky slovensky. Týkalo se to i herce a kaskadéra Zdeňka Srstky, který byl pro štáb hodně důležitý. Při scéně na nádvoří, kde vojáci potlačí vzpouru, učil herce a komparzisty padat do hladomorny.

Záběr z pohádky Sedm jednou ranou na krumlovském náměstí.Rady slyšel také amatérský divadelník Miroslav Mojha z Českých Budějovic. Ten jako komparzista do hladomorny rovněž putoval. „Pan  Srstka se mě zeptal,  jestli jsem někdy padal. Odpověděl jsem, že ne. Dal nám menší instruktáž a pak nás vojáci – jednoho hrál můj divadelní kamarád Pavel Petrovský – tlačili do sklepení s dřevěnými schody," popsal Miroslav Mojha. Dolů sletěl mezi prvními a další padající těla mu přivodila drobné oděrky. „Nic to nebylo. Posunula se mi na hlavě paruka, měl jsem ji na stranu," směje se Miroslav Mojha.

Ke spolupráci na této hádce přizvali slovenští tvůrci také herce Jihočeského divadla Karla Rodena st. Roličku dostal i jeho syn Karel.
Když se řekne pohádka Sedm jednou ranou, vybaví si Jana Chlupová z Českého Krumlova dvojici obrů, kteří ve filmu vystupovali. Tehdy pracovala, ostatně stejně jako dnes, na pozici účetní českokrumlovského zámku.  Obři se jí líbili natolik, že se s nimi tehdy nechala i vyfotit.
Nosatý Slovák

„Z herců na mě nejvíce zapůsobil Miro Noga, což je pěkný nosatý Slovák," usmála se Jana Chlupová, která si také pamatuje, že kolem natáčení vládly zmatky. „Dokonce se kvůli filmu musela přestavovat barokní jídelna. Další scény se mimo jiné natáčely v Zrcadlovém a Maškarním sále."

Milou vzpomínku má i na dívčí pěvecký sbor, který se filmování účastnil. „Byly moc milé. Když se konala takzvaná dotočná, jen tak pro zábavu nám tady zpívaly. Bylo to fajn," řekla Jana Chlupová, Přiznala, že pohádku Sedm jednou ranou viděla pouze jednou. „Když ji dávali, tak jsem se samozřejmě podívala. Od té doby jsem ji nesledovala, pamatuji si ji mlhavě."

Na zámek se sjela Evropa: Italka, Rus, Němec, Angličan

Záběr z pohádky Sedm jednou ranou.Vpravdě mezinárodní obsazení měla pohádka Sedm jednou ranou. Produkce také kvůli prodejnosti titulu do zahraničí vsadila  na herce několika národností. Na zámek do Českého Krumlova se kvůli tomu sjela skoro celá Evropa.

Princeznu ztělesnila italská, hlavně televizní a divadelní herečka Amanda Sandrelli narozená ve švýcarském Lausanne (na snímku vlevo spolu s populárním českým hercem Oldřichem Navrátilem). Františku hrála španělská diva Monica Molina, která později spolupracovala třeba s režisérem Julio Medemem na artovém snímku Zrzavá veverka.

Důležité úlohy představují obři (na snímku vpravo na českokrumlovském náměstí Svornosti u morového sloupu). Těmi v pohádce byli Angličan Chris Greener a Rus Alexandr Sizoněnko. Podle svědků a pamětníků měli skutečně urostlé postavy, oba dříve hráli košíkovou. Alexandr Sizoněnko z Petrohradu měřil 248 centimetrů. Byl to bývalý basketbalový hráč za časů SSSR a po určitou dobu nejvyšší muž na světě. Letos 
v lednu podle internetu zemřel. Za jeho abnormální výšku prý mohl nádor na mozku, kvůli němuž tělo nedokázalo regulovat svůj růst. Druhý obr alias Chris Greener  měřil „jen" 229 centimetrů. Proslavila ho role ve Sloním muži.

Králem v pohádce se stal německý umělec Günter Mack  (1930 – 2007), také kořenářku castingová produkce přisoudila německé herečce. 

Záběr s brýlemi vznikal asi tři hodiny

V popředí stojí v davu na třetím nádvoří krumlovského zámku komparzista Miroslav Mojha.Klobouk s bílým pérem, nalepenou bradku a kudrnatou paruku dostal od štábu komparzista Miroslav Mojha z Českých Budějovic. V pohádce Sedm jednou ranou se objevuje ve scéně, kdy poddaní přicházejí na zámek rebelovat. Odměnou jim za to je shození od biřiců do hladomorny.

„Jsem ve scéně, kdy přicházíme na nádvoří, ale to jdu někde vzadu.  Pak na nás promluví soudce, dav se otočí 
k němu a já stojím hned vpředu. V davu společně se mnou jsou herci Zdeněk Dušek, Rudolf Hrušínský mladší a další," řekl Miroslav Mojha, který se k roli dostal přes známé.

Dodnes ví, že tato davová scéna se na krumlovském zámku točila pouze jediný den, přičemž nejnáročnější byla jedna zdánlivá banalita. Při skrumáži spadnou na zem brýle (skřipec) a jeden ze zasahujících vojáků je rozšlápne či odkopne. „S tímto záběrem byl režisér Trančík dlouho nespokojený, nevím přesně, co mu vadilo, ale asi se mu nelíbilo načasování. Záběr 
s brýlemi vznikal snad tři hodiny," řekl jedenapadesátiletý muž, který se živí jako skladník v jednom obchodě.

Účinkování v komparzech má jako svou vášeň či koníček. 
V seriálu Jihočeské filmování jsme o něm psali už při filmu Muka obraznosti Vladimíra Drhy. Ani dnešním povídáním jeho příběhy nekončí. Hrál totiž malé role i v dalších titulech (Tichý společník, Čarovné dědictví, Dobrodružství kriminalistiky – Pes aj.)

Dušan Trančík točil s Václavem Koubkem

Režisér Dušan Trajčík.Režisér Dušan Trančík se narodil  26. 11. 1946 v Bratislavě. Po maturitě nastoupil do filmových ateliérů v Bratislavě na Kolibě. Prošel mnoha profesemi (osvětlovač, asistent). V roce 1964 byl přijat na FAMU, kterou ukončil v roce 1970. Za absolventské filmy získal řadu cen: Fotografování obyvatel domu (Trilobit 1968, Igric 1968, Hlavní cena dokumentárního festivalu v Karlových Varech 1969), Šibenice (Filmdukaten der Stadt Mannheim 1969).

V průběhu 33 let své umělecké dráhy natočil 10 celovečerních a množství dokumentárních, resp. publicistických filmů. Nebyl politicky organizován. Pracoval jako místopředseda Slovenského filmového svazu, Asociace slovenských filmových a televizních režisérů a Slovenské filmové a televizní akademie. Je členem Evropské filmové akademie.

Od roku 1994 přednášel na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně, na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde v roce 2001 ukončil doktorandské studium. V roce 2002 působil jako generální ředitel médií a audiovize na Ministerstvu kultury Slovenské republiky.

Asi jeho nejznámějším filmem je Jiná láska z roku 1985 s Marošem Kramárem, Györgym Cserhalmim a Zlatou Adamovskou. V roce 1990 vytvořil epopejní snímek Když hvězdy byly červené 
v hlavní roli s písničkářem Václavem Koubkem. 

Autor: Luboš Dvořák, Václav Votruba

8.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Noční bouřka v Bořetíně u Mnichu odnesla psovi kotec, rozbila okna do ložnice, kam napršelo. Na silnici mezi Mnichem a Bořetínem, na asi 800 metrů dlouhém úseku bylo popadaných hned několik stromů. Foto: Ondřej Štrouf.
AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE
49

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Setkání rodáků v roce 2013 při příležitosti svěcení kapličky.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Když o víkendu bolí zuby, pomohou na pohotovosti

Jindřichohradecko - Když vás o víkendu začnou bolet zuby, pomoc hledejte u lékařů, kteří slouží pohotovost v Jindřichově Hradci a Dačicích.

Již nejsou mezi námi

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu jsme se naposledy na Jindřichohradecku rozloučili:

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení