Kliknutím zvětšíteMaria Hinterplattnerová, předsedkyně spolku, který má dnes 65 členek, pro OÖN řekla, že oslava začne v devět hodin slavnostní bohoslužbou. Po ní projde městem průvod. K výročí ženy připravily brožuru. Na stánku budou prodávat vlastní výrobky – marmelády, koření apod. Brigitte Derntlová dodává, že zájemkyně si budou moci zkusit čepec nasadit a nechat se s ním vyfotografovat od profesionála.
Paní Derntlová si svůj čepec vyráběla v roce 1974 několik měsíců. Nosí jej dodnes. Paní Hinterplattnerová jej zdědila po kmotře.
„Zhotovovat čepec vlastnoručně je skutečně náročné, protože každá zlatá nitka se musí vést na každé místečko zvlášť," říká. Na zimu chystají v Mauthausenu zase kurs, při němž budou vyšívat společně. Je mezi nimi pět mladších, benjamínkovi dvaatřicet let
Předsedkyně Hinterplattnerová zmiňuje i jejich sociální angažmá: k restauraci farního kostela přispěly částkou 10 000 eur, zadotovaly také hasičskou mládež, podporují dvě mateřské školky a charitu.
Málo žen v politice
Jen v sedmi procentech rakouských obcí „starostují" ženy – tento úřad jich zastává 146.
Místostarostek je 333 (16 %), městských radních 9163 (23 %). V Horních Rakousích jsou ženy v čele 29 ze 442 obcí.
Podle OÖN je nápadné, že jejich cesta k funkci je mnohem delší než u mužů – jen málo z nich je mladších 40 let. I v tomto „oboru" se projevuje složitost slučitelnosti rodiny a zaměstnání, které podle 48 % starostek přináší jen málo uspokojivé sociální zajištění a podle 23 % je zcela neuspokojivé. Přitom 46 % starostek vykonává tento úřad na plný úvazek, zatím co mužů „naplno" jenom 20 %. Prezident hornorakouského svazu obcí Johann Hingsamer vidí velký problém v časové náročnosti této funkce, a tedy malé slučitelnosti s rodinou. „A že v obcích je tón politiky surovější, to také práci nedělá jednodušší a mnoho žen to odrazuje," dodává.
„Ženy se také do špice komunální politiky ,netlačí´ tak vehementně jako muži – 44 % starostek řeklo, že kandidovaly shodou okolností, 33 % bylo ,poptáváno´ a 11 % dokonce přesvědčováno," pokračuje linecký list a cituje Marii Pachnerovou z Grieskirchenu (foto), jedinou hornorakouskou starostku okresního města, že je to snad trochu také otázka ženské mentality. Kolegyním ale radí: když se vás zeptají, jděte odvážně do toho! Ostatně jen 81 procent starostek se během výkonu funkce setkávalo spíše se vstřícností. I Pachnerová sama od začátku vnímala, že ji okolí oceňuje.
Je první podzimní den?
Jak páteční linecký deník OÖN napsal v titulku, máme první podzimní den. „Meteorologicky se ovšem vlastně nacházíme uprostřed takzvaných ,psích dnů´, času klidného vrcholícího léta," uvádí a vysvětluje, že tento název pochází z antiky a označuje fázi mezi 23. červencem a 23. srpnem, kdy na ranní obloze svítí markantní „Psí hvězda", Sirius. „Letos jsou ale Psí dny doslova ,pod psa´," cituje deník Michaela Butschka z meteorologického ústavu. Po stabilní tlakové výši není podle něho ani stopy. Zato níže Christiane přinesla v pátek „ochutnávku" podzimu…
Butschek dodává, že Psí dny ale v sobotu pomalu začnou nabírat nový rozběh. Níže ustoupí, i když za sebou potáhne mnoho mraků. Celkově prý ale potom bude počasí přívětivější, v neděli dokonce až na koupání, s teplotami kolem 26 stupňů, po neděli až osmadvacet.
Sezona zlodějů kol?
Jako každé léto nastává sezona zlodějů kol, uvádějí OÖN. Minulý týden byli v Horních Rakousích obzvlášť čilí – jen 27. července bylo v této spolkové zemi ohlášeno šestnáct případů, z toho dvanáct v okrese Linec venkov, říká mluvčí Bernd Innendorfer. Podle něho jsou profesionální bandy aktivní i v okrese Vöcklabruck. V noci na 30. červenec měli tučnou kořist ve sklepě společného domu, odkud odnesli čtyři horská kola a jedno závodní v celkové hodnotě 21 000 eur. Majitelé se dva dny předtím vrátili z cyklistického zájezdu, dodávají OÖN. Zloději si tedy možná místo a čas činu vytypovali.
Loni bylo v Horních Rakousích oznámeno 3536 krádeží kol, jen o málo méně než předloni. Objasněnost zůstává stejná – pouhých pět procent…
List doporučuje nechat si kolo registrovat a pojistit u automotoklubu (ÖAMTC). Roční prémie obnáší 12,5 procenta ceny nového kola. (www.fase24.at)
Jak stát žije z benzínu
Tankování v Rakousku bylo loni nejlevnější od roku 2009 – jen mezi roky 2012 a 2015 ceny pohonných hmot poklesly o pětinu, píší OÖN. Benzín a nafta zlevnily i v minulých týdnech.
Pocítili to řidiči, ne ale státní kasa, protože minerální daň je fixní - 0,482 eura za litr superu, 0,397 eura za litr nafty. „Tím podíl daně na ceně pohonných hmot masívně stoupl - včetně daně z přidané hodnoty je dnes u nafty 57 procent, u superu 62 procent."
Ceny pohonných hmot v Rakousku byly i v červenci pod průměrem Evropské unie – u superu o 17,8 centu na litr, u nafty o 8,9 centu.
Za humny káží Indové
Bavorská biskupství čelí problému nedostatku kněží zvýšeným nasazováním duchovních ze zahraničí, píše PNP. Podíl neněmeckých kněží na stavu už dosáhl až 25 procent, jako například v arcidiecézi Mnichov-Freising.
„Speciální fenomen nastal v biskupství Pasov – zde je každý šestý kněz činný v duchovní péči z Indie," pokračuje list. Kapitulní vikář a personální referent diecéze Josef Ederer vysvětluje, že se už mnoho let rozvíjejí velmi dobré vztahy mezi farnostmi pasovského biskupství a místními kostely v Indii. Podle něho zajistit duchovní péči jen domácími duchovními jednoznačně nelze.
V biskupství je 358 kněží a 39 stálých diakonů. Z oněch kněží je 114 už v důchodu, ale podle svých sil pomáhají. Z ostatních 244 duchovních, kteří jsou příslušní pro asi 474 000 katolických věřících, asi padesát není z Německa. 41 z nich jsou Indové.
Pro asi 1,73 milionu katolíků v arcibiskupství Mnichov je 624 aktivních kněží, mezi nimi 155, tedy asi čtvrtina, s cizí státní příslušností: 56 Poláků, 33 Indů atd. V biskupství Řezno (1,19 mil. katolíků) nemá německý pas každý sedmý z 827 duchovních.
Na snímku se u oltáře v Altöttingu sešli k oslavě 20. výročí kněžské činnosti vikáře Devy Gudipalliho (druhý zleva) jeho bratranec Anthoni Gudipalli, farář z Waldkirchenu Francis Pinnaka a kaplan Christoph Leuchtner.
Proud běženců slábne
Průměrně na 50 uprchlíků denně přichází v těchto dnech do Pasova přes rakouskou hranici. „Tyto počty jsou delší dobu stabilní, a také převaděči jsou nadále velmi aktivní," říká v PNP mluvčí policie Timo Schüller. Přibyl ale počet vracených běženců do Rakouska. Jsou to ti, kteří po zadržení v Bavorsku nemohli při výslechu přes tlumočníka uvést žádný jednoznačný azylový důvod. Následně jsou znovu oznámeni rakouské straně a v Schärdingu předáni tamní policii. Těchto lidí jsou často desítky denně.
Převaděči začali uplatňovat velmi profesionální taktiku vysíláním „průzkumných" vozidel, která mají zjišťovat umístění a pohyb policejních hlídek. Policie tomu údajně úspěšně čelí větší variabilitou a nevypočitatelností přesunů.
Budou stíhat „okupanty"?
Hladovka, zabedněné dveře a hrozby sebevraždami – napětí mezi uprchlíky usazenými v řezenském farním domově Sankt Emmeramu a vedením biskupství se přiostřuje, píše PNP. Jak náš list opakovaně informoval, před měsícem se do řezenského dómu Sv. Petra uchýlilo 45 Romů. Dvacet z nich se před časem vrátilo do záchytných středisek, ze kterých přišli, ostatní vytrvávají s vírou, že se jim podaří vyvzdorovat právo zůstat v Německu.
Před týdnem je generální vikář Michael Fuchs vyzval k opuštění prostor. „Jejich požadavky nemůžeme splnit," řekl v PNP mluvčí biskupství Jakob Schötz. Ti odchod odmítli. Před dvěma týdny zorganizovali hladovku, pak jeden hrozil, že zapálí dceru, pokud by musel faru opustit. Nakonec zabednili vstup, který správa musela otevřít násilím. Biskupství poté nechalo před farou umístit čtyři muže bezpečnostní služby, kteří se mají postarat o to, aby běženci, kteří objekt opustí, nemohli zpátky.
Nyní biskupství ohlásilo další kroky. Pokud budou azylanti v objektu nadále setrvávat, musela by diecéze na ně podat trestní oznámení. Odchod by prý pro ně byl lepší i proto, že na církevní půdě jsou posuzováni jako zmizelí, nemohou svá práva uplatňovat a dodržet termíny a lhůty azylového řízení, dodává PNP.
„Kulatý" návštěvník výstavy
Na zemské výstavě Pivo v Bavorsku v Aldersbachu přivítali ve čtvrtek v poločase akce trvající do 30. září už 77 777. návštěvníka. Byl jím profesionální hasič mnichovského letiště Rainer Maier (53), který na výstavu přijel jako jeden ze 1600 účastníků 27. cyklistické tour Bavorského rozhlasu, píše PNP. „Dostal tolik dárků, že nevěděl, jak je na kole odveze," dodal list.
Na snímku je třetí zprava. Zleva jsou s ním herec a moderátor Hannes Ringlstetter, starosta Harald Mayrhofer, okresní hejtman Franz Meyer, ředitel výstavy Rainhard Riepertinger a ředitel pivovaru Ferdinand von Aretin.
3
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
