Obcí, kterou si dívka získá na svou stranu, je Smetanova Lhota v okrese Písek. Děj se tady natáčel kolem statků, na návsi, kolem kapličky, před hospodou (dnes se jmenuje 
U chmele) a u rybníka. Vodní hladina uprostřed návsi má důležitou roli v úvodu děje.

Do vsi nastupuje na brigádu zootechnička, která za tmy přijíždí na skútru. Jenže má poruchu a neumí ho zastavit. Chlapi v čele s učitelem vybíhají před hospodu, chtějí brigádnici pomoci, chytit ji do sítě, ale ta raději sjede do rybníka. Tuto scénu si mnoho obyvatel pamatuje. Vyprávějí si 
o ní ale i lidé v sousedním Varvažově, který leží jen pět kilometrů daleko. Ve filmu se objeví mj. dům čp. 49, ale tento fakt není tak důležitý jako skutečnost, že
v něm při natáčení bydlel režisér Zdeněk Podskalský. Deníku to potvrdila Jana Krummerová. Té bylo tehdy osmnáct let a její rodiče pronajali režisérovi pokoj.

„Myslím, že se psal rok 1960. Natáčelo se od konce srpna do října až listopadu. Na vsi vždy byly volné pokoje. Náš tatínek panu Podskalskému jeden vyčlenil. Vzpomínám si na něho jako na úžasného, moudrého pána, který si s mým otcem rozuměl. Pan Podskalský byl velmi vzdělaný. Hodně si spolu povídali," řekla Jana Krummerová. Ta si také živě vybavuje maskérku Jiřinu Bissingerovou.

Předseda Hudec se vrací domů ze školení.Režisér chodil na jídlo do rodiny, nebo si občas v kuchyni uvařil sám. Pomáhal mu Vlastimil Brodský, který ve filmu hrál předsedu družstva Hudce. „S panem Brodským, který bydlel obchalupu u Volfů, chodili do řeky Skalice na raky. Pan Podskalský byl velkým houbařem. Všechno, co spolu našli v lese, si u nás doma uvařili," řekla Jana Krummerová.

Ta si vybavuje malou událost, k níž došlo několik let po natáčení. Rodina byla na louce uklízet sena. A když se vrátila domů, našla na okně bonboniéru s lístkem: Pozdravují Vlastimil Brodský s Janou Brejchovou. Ti se stali v roce 1964 manželi.

Na natáčení ve vsi Jana Krummerová ráda vzpomíná, byla to pro ni životní zkušenost. Tehdy končila studia na píseckém gymnáziu. „Hrála jsem i v komparsu. Jednalo se o tu noční scénu, kdy zootechnička jezdí na mopedu, ale když jsem film viděla, vůbec jsem se tam nenašla. Bylo nás hodně a byla tma," usmála se pamětnice.

Ve filmu hrálo hodně místních lidí, například školní děti, které se drží na provázku a jdou kolem rybníka. Komparzisty vyžadovaly davové scény před hospodou, kde bylo nutné přivítat přijíždějící brigádníky.

Předseda se zdraví s místním dědou, který vyváží v kočárku vnoučata. Jedním z nich je dcera Alžběty Maškové.„Film Spadla s měsíce není moc známý, ale občas ho v televizi opakují. To víte, že se Smetanka za ty dlouhé roky změnila. Třeba soudka mezi domy, kde utíká herec Brodský, už neexistuje. Domy jsou přestavěné, opravené. I ten náš je jiný, neměli jsme tenkrát verandu, jen čtyři schody dolů," popisuje jednasedmdesátiletá Jana Krummerová.

Současný starosta Smetanovy Lhoty Slavomír Harbáček ví o natáčení z vyprávění. „Hlavně starší lidé si na filmování pamatují. Mnohé domy dnes už vypadají jinak než ve filmu," řekl starosta.

Film zná také Václav Kožený. „Před naším domem býval kaštan. Tam při natáčení seděl děda s fajfkou. Před hospodu stála ve filmu předzahrádka. Tu tam filmaři přistavěli, jinak tam nikdy nebyla," vybavuje si obyvatel Smetanovy Lhoty.

Jedno husí ve filmu před statkem čp. 38.K filmu má blízko také Alžběta Mašková. „Účinkovala tam moje dcera. Byla miminko, mohlo jí být tak rok a půl. Sedí v kočárku ještě s jedním chlapečkem a kolem rybníka ji veze nějaký děda. Ten záběr trvá jen několik vteřin, děda přivítá herce Brodského a rozejdou se," uvedla Alžběta Mašková. Tím dědou byl nejspíše herec Ota Motyčka.

Film Spadla s měsíce dal velkou hereckou příležitost tehdy osmnáctileté Hedě Škrdlantové (mj. hrála v titulech Valčík pro milion, Kam čert nemůže, Kdyby tisíc klarinetů). Na této herečce je zajímavé, že dokončila studium medicíny a v roce 1966 měla promoci. Dodnes pracuje jako kožní lékařka.

Kolem vzniku se uvádí historka, která je spojena s hercem Jiřím Sovákem. Ve filmu hraje účetního. Údajně měl 
v ovíněném stavu škrtit kachnu, protože mu připomínala tehdejšího prezidenta Antonína Novotného…

Zdeněk Podskalský Režisér Zdeněk Podskalský.(* 18. 2. 1923 Praha, + 29. 10. 1993 tamtéž) český filmový a televizní režisér a scenárista. Od dětství žil v Malenicích u Volyně. Studoval na strakonickém gymnáziu a Vyšší průmyslové škole. Na filozofické fakultě UK studoval psychologii, sociologii a estetiku. Na FAMU a ruském VGIK absolvoval filmovou režii.

V roce 1963 získal stříbrnou růži na televizním festivalu v Montreaux za hudební film Ztracená revue. Od 60. do 80. let točil pro film i pro televizi. Byl partnerem herečky Jiřiny Jiráskové. K jeho nejúspěšnějším filmům patří Bílá paní (1964), Světáci (1969), Noc na Karlštejně (1973).

V jižních Čech natáčel Podskalský několikrát, o filmech psal Deník v seriálu Jihočeské filmování: Kam čert nemůže, 1958 (Zbudov na Českobudějovicku), Bílá paní, 1965 (Blatná), Ženu ani květinou neuhodíš, 1966 (Písek), Drahé tety a já, 1974 (České Budějovice, Vlachovo Březí), Trhák, 1980 (Nahořany u Volyně).