VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Církev chce vrátit pozemek u hřebčince

České Budějovice – Římskokatolická farnost v Písku se žalobou u krajského soudu domáhá změny rozhodnutí správního orgánu, Pozemkového úřadu ČR. Ten loni v létě zamítl žádost farnosti o vydání pozemku v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi podle zákona č. 428/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2013.

4.5.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Marek Prášil

Podle něj mají být oprávněným osobám vydány nemovitosti, které náležely do původního majetku registrovaných církví, přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v rozhodném období (25.2.1948 do 1.1.1990) a v důsledku přechodu došlo k majetkové křivdě. Takovou křivdou je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
Zamítnutí pozemkový úřad odůvodnil absencí funkční souvislosti těchto pozemků s jinou nemovitostí, kterou žadatel vlastní, a tím, že není prokázáno, že nedošlo k vyplacení kupní ceny za ně. (Podle zákona č. 46/1948 Sb., mělo jít o vykoupení této půdy.)

Výtěžek sloužil ke krytí  potřeb

Farnost namítá, že požadavek funkční souvislosti úřad vykládá příliš úzce jako souvislost s jinou nemovitou věcí, snad nějakou stavbou, kterou církev vlastní. Předmětné pozemky patřily k tzv. děkanskému beneficiu. „Ani v minulosti na takových pozemcích farář neoral, ale z výtěžku z nich, třeba i z pachtu či pronájmu, byly kryty potřeby církve, a v tomto účelovém ekonomickém vázání na potřeby děkanství je třeba spatřovat onu funkční souvislost," řekl právní zástupce žalobce. Ani nyní církev nechce tento svůj historický majetek zemědělsky obhospodařovat, ale dlouhodobě jej hodlá pronajmout - potřebuje jej jako zdroj příjmů, z něhož by mohla financovat provoz, údržbu svých budov, plnit pastorační a humanitární funkce.

Jiný názor má právní zástupce Státního hřebčince, s. p., jemuž tyto pozemky o výměře asi tři čtvrtě hektaru a přiléhající k jeho budovám převedl Pozemkový fond 2. února 2004, tedy dávno po přijetí zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, který v § 29 říkal, že majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku. Podle Pozemkového fondu se ale tento blokační paragraf nevztahuje.

Hřebčinec má námitky

Podle advokáta požadovaná nemovitost nebyla historickým majetkem církve. Šlo o náhradní pozemek vydaný za církevní, na němž byla budována písecká nemocnice, tedy kolem roku 1911. Dochovaná směnná smlouva pak je datována 13. září 1943. Zákonem požadovaná souvislost věci s jiným majetkem oprávněného musí být například i podle důvodové zprávy k příslušnému zákonu bezprostřední funkční se stavbou, kterou oprávněný vlastní, ne obecně ekonomická, jak míní žalobce. Ten zase kontroval z komentáře k této normě, že funkční souvislost nezakládá jen bezprostřední sousedství, ale i ekonomický význam.
Zástupce hřebčince dále prohlásil, že odnětím požadovaného pozemku by prý naopak byla vážně narušena souvislost jeho majetkové podstaty, takové okleštění by mohlo vážně poznamenat národní kulturní památku, kterou hřebčinec je. Navrhl učinit v této věci dotaz na Národní památkový úřad.
Zástupce farnosti namítl, že i kostel je kulturní památkou, a církev potřebuje peníze na opravu mnoha takových objektů.
Setrval na tom, že za převod pozemku na stát podle zákona č. 46/1948 Sb. církev v rozporu s dikcí této normy o vykoupení nedostala žádné peníze, šlo podle něho o akt násilí. Poukazoval na další paragraf o tom, že nebude-li uzavřena dohoda o výkupu do patnácti dnů od doručení výzvy, rozhodne místní rolnická komise bez další účasti druhé strany. I pak mělo jít o „výkup", ale přestože Biskupství českobudějovické obeslalo všechny dostupné archivní složky včetně ministerstva zemědělství a pozemkového úřadu, nikde nebyl dohledán doklad o zaplacení takto „odňatého" majetku. Právní zástupce v té souvislosti připomínal poznatky Národního archivu publikované na internetu o dokladech toho, že od vyplácení náhrad za církevní majetek bylo z politických důvodů ustoupeno. V každém případě k převedení předmětných pozemků z vlastnictví beneficia došlo 11. února 1948 (či 1949?) výměrem „na základě dohody mezi děkanem a Místní rolnickou komisí v Písku", přičemž „o náhradě bude rozhodnuto samostatně"…
Na závěr prvního jednání ve věci pak strany uvedly, co ještě chtějí dokazovat. Chtěli by doklady od orgánů, které vyplácely náhrady za pozemky „převáděné podle tehdy platných předpisů" (dotaz, které to byly, nechť je učiněn i na ministerstvo financí), spis tehdejšího ONV o výkupu, k diskutované funkční souvislosti by se měl vyjádřit i pozemkový úřad a posoudit ji i znalecký posudek. Opatřeny by měly být nabývací doklady ke stavbě nemocnice v roce 1911, směnná smlouva z roku 1943. Pozemkový fond by měl vysvětlit, proč při přenechání pozemku hřebčinci nebyl uplatněn blokační paragraf zákona o půdě, atd.
Co z toho bude k rozhodnutí potřebné, o tom ovšem rozhodne soud. Ten k dalšímu jednání odročil na polovinu června.

Autor: Vladimír Majer

4.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Řečický uragán smetl soupeře šesti góly

Jižní Čechy – Krajské fotbalové I. třídy mužů odstartovaly novou sezonu předehrávkou 2. kola.

Úsilí ostojkovických o obnovení boží muky se naplnilo

Ostojkovice - Až od Třebětic, ze silnice spojující Jemnici s Dačicemi, byla vidět bělostná boží muka vsazená do krajiny poblíž Ostojkovic.

Roman Šmucler: Zákaz amalgámu? Bílé plomby jsou daleko jedovatější

Pacienty chtěl v Česku ošetřovat i ukrajinský elektrikář, tvrdí nastupující prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Skoro se mu to povedlo. Diplomy cizinců prý totiž nikdo neověřuje. Někdejší moderátor ale prozradil ještě další tajemství: Česko žádným nedostatkem lékařů netrpí. Zubaři se jenom zdráhají přijímat nové pacienty, kteří by je mohli v budoucnu žalovat.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení