Magistrát města mu v červenci uložil pokutu 25.000 Kč a zákaz řízení na jeden rok. Krajský úřad jeho odvolání letos v únoru zamítl a pan inženýr toto rozhodnutí napadl žalobou ke krajskému soudu.

Především namítal, že úřad mu doručoval do datové schránky společnosti A., která nebyla jeho zmocněncem, jelikož mu nikdy nedoručila originál plné moci a smlouva o zastoupení s ní nebyla uzavřena. Plná moc byla zaslána z datové schránky této společnosti osobou, která již nebyla oprávněna za společnost jednat, ale pochybením ministerstva vnitra jí nebyly znepřístupněny přístupové údaje do datové schránky společnosti.  Proto žalobce považoval zásilku obsahující napadené rozhodnutí za doručenou nejdříve dnem, kdy nahlédl jeho zmocněnec do spisu a o zásilce se dozvěděl. Byla tedy doručena až po uplynutí prekluzivní lhůty, v důsledku čehož zanikla odpovědnost za přestupek.

Dále vytýkal magistrátu, že neprovedl jím navržený vyšetřovací pokus. Bylo porušeno jeho právo na obhajobu tím, že mu bylo odepřeno právo účastnit se výslechu svědka, který je tak podle něho nepřípustným důkazem.

Zrušeno

Krajský soud 1. srpna rozhodnutí krajského úřadu zrušil. Shledal námitku ing. K. důvodnou. Doplnění jeho odvolání nebylo podáno žalobcem, nýbrž společností A., která ale nepředložila plnou moc k zastupování žalobce v originálu či ověřené kopii, nýbrž pouze v naskenované podobě zaslané prostřednictvím datové schránky uvedené společnosti. Měla být předložena v konvertované podobě. Jelikož této společnosti jako zástupci žalobce bylo doručováno napadené rozhodnutí do datové schránky, ačkoliv nebyla k zastupování žalobce řádně zmocněna, došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem a napadené rozhodnutí proto bylo třeba zrušit pro vady řízení.

Rozsudek krajského soudu napadl krajský úřad kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS). Nesouhlasí se závěrem, že žalobce měl být správními orgány vyzván k předložení originálu plné moci či její ověřené kopie, jelikož plná moc v prosté kopii nebyla dostačující.  Úřad poukázal na to, že správní řád nestanoví náležitosti plné moci. Proto měl zastoupení žalobce touto společností za nepochybné. Ing. K. námitkami ryze účelově prodlužoval správní řízení.

Žalobce ve vyjádření mj. doplnil, že sporná plná moc byla udělena pouze k aktivnímu právnímu jednání, nikoliv k jednání pasivnímu, tedy přijímání písemností.

NSS ze stěžejní označil otázku náležitostí plné moci udělené k zastupování účastníka správního řízení třetí osobě a konstatoval, že správní řád na žádném místě nespojuje účinky zastoupení teprve s předložením plné moci v originálu. Obsahem průkazu plné moci musí být konkrétní rozsah zmocnění, uvedení osoby, která je k zastupování účastníka zmocněna, atd. Veškeré tyto náležitosti také plná moc udělená 9. 8. 2013 žalobcem zmocněnci, společnosti A. obsahuje. Ostatně žalobce nenamítá, že by listinu obsahující zmocnění této společnosti k zastupování ve správním řízení nevyhotovil, nepodepsal, nebo snad že by její obsah z hlediska rozsahu zmocnění nekorespondoval projevu jeho vůle.

Prostá kopie stačí

NSS  zastává názor, že v nyní posuzované věci pro účinné zastoupení účastníka správního řízení zmocněncem dostačuje předložení písemné plné moci v kopii prosté. Je tedy nasnadě, že na roveň prosté kopii je postavena i nekonvertovaná písemnost doručená prostřednictvím datové schránky zmocněné osoby.

Pokud tedy zmocněnec disponoval plnou mocí udělenou žalobcem, mající všechny potřebné náležitosti, dostatačovalo, že prostá kopie této plné moci byla předložena správnímu orgánu, k němuž se plná moc vztahovala. Protože se jednalo o zmocněnce - právnickou osobu, bylo zcela dostatečným, že tato plná moc byla jako příloha datové zprávy adresované správnímu orgánu prvního stupně připojena. Správní orgány obou stupňů tedy správně od okamžiku, kdy se o tomto zastoupení dozvěděly, doručovaly písemnosti pouze tomuto zmocněnci, pokračoval NSS.

Uzavřel, že argumentace žalobce absencí řádného zmocnění je ryze účelová ve snaze vyhnout se negativní následkům prvostupňového rozhodnutí. Námitku žalobce, že plná moc zmocňovala zástupce pouze k jednání aktivnímu, nikoliv již k „pasivnímu" přijímání doručovaných písemností, NSS považuje za nepřípustně zužující účelový výklad. Udělená plná moc náležitosti právního úkonu beze všech pochyb splňuje. Společnost A. byla v projednávané věci k zastupování žalobce ve správním řízení zmocněna řádně.

NSS konečně považuje za potřebné zdůraznit, že popsaná procesní strategie, kterou zvolil ing. K.  v řízení,  je kasačnímu soudu známa i z dalších věcí. Jedná se vždy o stejný mechanismus, kdy je účastník správního řízení zastoupen na základě plné moci předložené v kopii a udělené třetí osobě, který požádá o doručování na elektronickou adresu a následně nepotvrdí převzetí takto doručované písemnosti. Ta se proto doručuje na adresu trvalého pobytu zmocněnce, kde je písemnost doručena fikcí s následným vhozením do domovní schránky. S odstupem delší doby obviněný z přestupku zmocní další osobu k nahlédnutí do správního spisu, pořízení jeho kopie, a v žalobě, kterou následně podává, je zpochybňována jak správnost doručování zmocněnci, tak i samotné zmocnění zástupce ve správním řízení na základě kopie plné moci. Je také pravidlem, že v řízení o žalobě před správními soudy zastupuje žalobce vždy stejný advokát. Jedná se tedy o promyšlenou procesní taktiku, která má za cíl protahovat správní řízení a dosáhnout prekluze odpovědnosti za přestupek, uzavřel NSS.

Napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. (4 As 171/2014)