VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kaplický příklad složitosti vracení majetku církvím (I)

České Budějovice – 21. března 1948 byl přijat zákon č. 46/1948 Sb. z 21. března 1948 o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

13.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Karel Pech

Říkal, že vlastnické poměry k půdě se upravují tak, aby půda, sloužící zemědělské výrobě, náležela výkonným zemědělcům podle zásady, že půda patří těm, kdož na ní pracují. Stát vykoupí pro tentýž účel bez zřetele na výměru půdu, na které vlastníci trvale sami nepracují nebo která je ve vlastnictví právnických osob (s určitými výjimkami). Vlastníku se ponechá na jeho žádost půda ve výměře 1 ha; požádá-li o ponechání zastavěné plochy, započítává se její výměra do uvedené výměry 1 ha. Se souhlasem místních rolnických komisí lze ponechati půdu, jejíž výnos slouží k vydržování duchovních státem uznaných církví a náboženských společností, spravujících nižší církevní úřady (jmění obroční, místních sborů, místních náboženských obcí a pod.), a to nejvýše do výměry 30 ha.

30. července 1948 napsal tehdejší kaplický děkan František Schützner biskupství, že při děkanském úřadě evidují také parcely, které věnoval Markvart z Pořešína do farního obročí na vydržování čtvrtého kněze v Kaplici. Věnovací listina z roku 1386 je doložena v pamětní knize v Kaplici. Tato „agrikultura Birken" měřila dle pozemkového archivu 68 hektarů, 31 arů a 42 metry čtvereční. Jde tedy o „beneficium", obecně prospěšný nadační majetek, a děkan proto žádá o zásah k jeho vyloučení ze záboru dle zmíněného zákona.

„Výkup"…

Další kroky nejsou známy, ale jak se dalo očekávat, nikam nevedly. 2. dubna 1949 zahájila místní rolnická komise v Kaplici výkupní řízení o pozemcích ve vlastnictví Děkanského úřadu v Kaplici podle § 10 zmíněného zákona Zaslala písemnou výzvu Děkanskému úřadu ke sjednání dohody, které pozemky budou vykoupeny. Jejich soupis měla komise připraven už od 28. prosince 1948. Strany se 22. dubna 1949 sešly, ale pořízený dokument zástupce církve odmítl podepsat s tím, že je pro farnost v podstatě likvidační.
Druhý den farář František Schützner dvouhodinový průběh jednání o tzv. výkupu popsal v dopise biskupství. Předložil komisi potvrzení ministerstva zemědělství z 12. dubna, že mimo jiných dotčené parcely věnoval Markvart z Pořešína do farního obročí na vydržování čtvrtého kněze v Kaplici. To rolnická komise zamítla s tím, že „je již pozdě" a „teď to pojede", psal farář Schützner. Marně namítal, že výnos pozemků náležejících 600 až 700 let k faře v Kaplici slouží ke sloužení mší svartých a výživě duchovenstva. Děkanskému úřadu bylo zabráno 88 hektarů 48 arů a 68 metrů čtverečních, z toho lesů 44 ha, 87 a a 58 metrů. Měly být předány nejpozději do října 1949.
Dále páter Schützner popisoval, že byly dále zabrány stodola, kůlna a zahrada náležející k faře, a živý majetek čítající tři krávy a jeden pár volů. Žádal biskupskou konzistoř o sdělení, zda rolnická komise má právo k zabavení živého inventáře, který byl jeho osobním majetkem. Připomínal, že má od ministerstva vnitra osvědčení o zachování československého občanství. Uvedl, že obhospodařuje čtyři hektary polí a tři hektary luk, ale komise mu řekla, že má nárok jen na jeden hektar. Požádal ji alespoň o hektar pole a hektar lesa, ale to bylo zamítnuto.
Odpoledne už na faru přišla komise zjišťovat majetek k převedení. Farář Schützner ve zprávě konzistoři posléze jen zmiňuje, že fara z celé nadace po roce 1945 neměla nic – noví osídlenci zabrali farní pozemky a žádný z nich žádný „pacht" neplatil. V lesích nemohl nechat dělat dřevo – nebylo, kdo by je těžil…
Vzhledem k nedohodě stran nastupoval další paragraf zákona o nové pozemkové reformě, a to, že nedojde-li k dohodě o výkupu do patnácti dnů od doručení výzvy, rozhodne místní rolnická komise bez další účasti druhé strany, což se stalo za týden 29. dubna 1949, kdy Okresní národní výbor v Kaplici rozhodl, že se dotčené pozemky převádějí podle § 1 a 3 zmíněného zákona z vlastnictví děkanství do vlastnictví státu. Děkanský úřad Kaplice se proti výměru odvolal, odvolala se i Biskupská konsistoř, avšak neúspěšně, neboť 5. května 1949 to potvrdil Krajský národní výbor v Č. Budějovicích.
Akt se nazýval „výkupem", ale žádná cena za „zrekvírované" pozemky -zaplacena nebyla, alespoň v Pozemkové knize není žádná suma uvedena.
Vlastnický zápis v ní změněn až k 21. červnu 1954, ale to na osudu někdejších Markvartových pozemků nic neměnilo. Stát je začal jednotlivé parcely dávat do správy či do užívání tu Správě lesů Vyšší Brod, tu místním národním výborům. Českoslovenští politikové se rozhodně k nějakému odškodňování církví desítky let neměli – ani ti popřevratoví, neboť odškodnění se církvím nedostalo ani ze zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

„Neřešená" církev

Zákon č. 229/1991 Sb. se totiž nevztahoval na majetek církví, náboženských společností, řádů a kongregací. Souvisí to s tím, že jde o právnické osoby a zákon o půdě počítal jako s osobami oprávněnými pouze s osobami fyzickými. Vzhledem k tomu, že se očekávalo přijetí restitučních zákonů týkajících se církevního majetku, zakazoval zákon o půdě převody tohoto majetku na jiné osoby (fyzické i právnické). Proto onen § 29 – blokační, v zákoně o půdě. To samozřejmě nikdo netušil, že k oné úpravě dojde až za 21 let schválením zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi č. 428/2012 Sb. (vyhlášen 5.12.2012, účinný od 1.1.2013, dále ZMV).
Zákon o půdě je výlučně restituční předpis vystavěný na principu naturální restituce. Cílem je zmírnění křivd způsobených odnětím majetku v době komunistického režimu osobám označeným tímto zákonem za oprávněné (přesněji pouze fyzické osoby). Tyto oprávněné osoby podle zákona o půdě nepřicházejí o žádnou majetkovou hodnotu, ale církve v důsledku pozdějšího přijetí ZMV ano, a to o staletí trvající částečné hospodářské zabezpečení státem, připomíná právní zástupkyně farnosti Kaplice JUDr. Zlatuše Čaňová. Má za účel na jedné straně zmírnit křivdy, jež se církvím staly, avšak také zrušit státní finanční příspěvky na hospodářské zabezpečení církví a náboženských společností, které existovaly v různých formách již před nástupem komunismu (jako kongrua nebo dotace mezi státem a církvemi).
Dominantní metodou zákona o půdě je vydávání nemovitých věcí a oceňování sloužilo jako převodní mechanismus pro potřeby vydávání náhradních pozemků, nikoli k vyplacení finanční náhrady. Zatímco ZMV vychází z principu omezené naturální restituce, když umožňuje vydat pouze dílčí část původního majetku církví, povaha finanční náhrady ZMV je paušální, nezahrnuje položky, které se podle zákona o půdě nahrazovaly v penězích, jako za podstatné znehodnocení vydávaného majetku či náhradu za živý a mrtvý inventář, kterou dostávaly podle zákona o půdě jen fyzické osoby.
Mezi zákony tj. o půdě a ZMV je více než 20letý odstup. Zákon o půdě byl schvalován v období atmosféry ekonomické transformace a neexistence tržního prostředí. Po 20 letech budování kapitalismu je situace jiná, nyní jsme v době tržního hospodářství a ZMV je důsledek „legitimního očekávání", jak zaznělo v judikatuře Ústavního soudu ČR.

Ale pro úplnost. Zákon o půdě říkal, že oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným níže.
Povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona měly k nemovitosti ve vlastnictví ČSFR, ČR či SR právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, u ostatních nemovitostí jejich vlastník.
Oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku b) odnětí bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě.
Na návrh oprávněné osoby soud rozhodne, že na ni přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, jež ji nabyla od státu nebo jiné právnické osoby, a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona, a to v případech, kdy fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům nebo na základě protiprávního zvýhodnění nabyvatele, dále i osoby blízké této fyzické osobě, pokud na ně přešlo nebo bylo převedeno vlastnictví nebo osobní užívání k těmto nemovitostem.
Fyzická osoba, jejíž vlastnické právo přešlo na oprávněnou osobu, má vůči státu nárok na vrácení kupní ceny a na úhradu nákladů účelně vynaložených na nemovitost.
A pak tam byl veledůležitý § 29, který říkal: Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.


(Pokračování pod titulkem Kaplický příklad složitosti vracení majetku církvím II)

Autor: Vladimír Majer

13.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Českokrumlovské zámecké medvědárium prodělává úpravy.
8

Medvědář chystá v životě zámeckých medvědů velikou změnu

Tým Vajgar Boyz se stal vítězem 7. ročníku florbalového turnaje Sranda Cup, který se uskutečnil na otínské Bobelovce.

Florbalový turnaj v Otíně skončil triumfem Vajgar Boyz

Čtvrtek láká do kina či na historické tance

Jindřichohradecko - Pokud chcete ve čtvrtek vyrazit za zábavou, ale chybí vám inspirace, podívejte se na naše tipy.

Na výživném otec dluží skoro sto tisíc

Jindřichův Hradec – Na syna a dceru muž neplatí víc než čtyři roky.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

OBRAZEM: Missky v Táboře běhají kolem Jordánu

Tábor – Deset finalistek charitativní soutěže krásy Miss Face Taťany Makarenko se v táborském hotelu Palcát připravuje na svůj galavečer, v němž se 30. září rozhodne, které čtyři dívky si odnesou korunku krásy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení