VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krach jednoho pivovaru. Část II: Čachry s vklady

(Pokračování) Historie toho, jak Pivovar Eggenberg přišel o své nemovitosti, se odvíjí od založení společnosti Pivo Eggenberg A.D. 1560 spol. s r. o., v Českém Krumlově (dále jen 1560) 15. dubna 2004.

1.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Lubomír Stehlík

Pivovar Eggenberg do ní vložil své nemovitosti, oceněné na 214 milionů korun. Za to mu byl ve vznikajícím 1560 sjednán obchodní podíl 30 procent. Radim Pařízek a Petr Horák jako fyzické osoby vložili do společnosti vklady po 20 000 Kč, přičemž byl sjednán každému obchodní podíl 35 procent.

Petr Horák svých 35 procent převedl 21. července 2004 za 20 000 Kč na Pivovar Eggenberg. Radim Pařízek převedl svých 35 procent za 10 000 korun 19. září 2006 na plzeňskou společnost Tema, a. s.

Téhož dne bylo valnou hromadou schváleno rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg v nové společnosti na 64 a jedno procento. 64 procent s vkladem 206 789 900 Kč bylo převedeno za dohodnutých 80 000 Kč společnosti Tema.

Neplatný úkon?

Tento právní úkon správce konkurzní podstaty napadl 20. srpna 2008 odpůrčí žalobou. Má jej  za neúčinný. Celkem 90 000 korun za převod hodnoty převyšující 206,8 milionu není podle něho přiměřeným protiplněním. Míní, že takto došlo k poškození úpadcových věřitelů. Dožadoval se vrácení oněch 64 procent s vkladem 206 809 900 Kč do podstaty úpadce.

Tema se bránila údajnou promlčeností lhůty k podání takové žaloby.

Poukazovala na to, že insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Právní zástupce správce ale upozorňoval, že v době napadeného převodu obchodního podílu byl předsedou představenstva pivovaru Jiří Shrbený a jednatelem Temy jeho syn. „Je tedy zřejmé, že se jednalo o osoby blízké a v pozicích vrcholných orgánů společností," zdůrazňoval žalující a dovolával se jiného paragrafu insolvenčního zákona. Ten říká, že právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké.

„Co se stalo v tomto případě, je tak výjimečné, že snad už ani nelze hovořit o pouhé ne–přiměřenosti protiplnění,"  dodal  zástupce správce.

Upozornil dále na to, že podle § 242 lze odporovat rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám. Přitom se ze zákona má zato, že u takového  úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Převáděli při úpadku?

Právní zástupce správce dodal, že před oním převodem obchodního podílu měl Pivovar Eggenberg velké závazky, mj. také k Jiřímu Shrbenému – asi 32,8 milionu z údajné „povodňové" půjčky, či ke společnosti Bellton ve výši skoro 90 milionů. „To, že závazky nebyly dlouhodobě spláceny, znamená, že pivovar byl minimálně v hrozícím úpadku. Úmysl poškodit věřitele převodem obchodního podílu tak  je zcela zřejmý," mínil zástupce žalobce. Takovému úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu pak lze odporovat, byl-li učiněn v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení.

Zástupce žalovaného pak označil za absurdní, že by takto Jiří Shrbený jako výrazný věřitel úpadce sám sobě zkracoval vyhlídky na uspokojení . K problému úkonu učiněného ve prospěch osoby blízké, který by posouval promlčecí lhůtu na tři roky, dodal, že za osoby blízké lze považovat toliko osoby fyzické. Judikatura prý připouští tento pojem i pro vztah osoby právnické s osobou fyzickou, pro případy, že by statutární orgán učinil úkon ve prospěch sobě blízké fyzické osoby. „Tady šlo ale o dvě právnické osoby a promlčecí lhůta je tedy jednoroční," tvrdil zástupce Temy.

Posléze dodal, že celá transakce měla širší souvislosti a pozadí a nelze ji posuzovat jen matematickým vzorcem.

Krajský soud v dubnu 2009 žalobu správce na určení neúčinnosti právního úkonu, onoho převodu 64 procent majetkového podílu na Temu, a na vydání předmětného podílu do podstaty úpadce zamítl. „Už samo rozdělení 65procentního obchodního podílu Pivovaru Eggenberg na majetku společnosti A. D. bylo neplatné. Proto tento subjekt ani nemohl něco převádět na Temu," řekl soudce v krátkém odůvodnění rozhodnutí.

Akt rozdělení podílu byl podle něho neplatný pro rozpor s dobrými mravy. Souhlas Jiřího Shrbeného s rozdělením a následným prodejem obchodního podílu Pivovaru Eggenberg za 80.000 Kč „naprosto odporuje požadavku na řádné hospodaření statutáře obchodní společnosti se svěřeným majetkem", dodal. I když byla tedy odpůrčí žaloba insolvenčního správce nepravomocně zamítnuta, rozhodnutí prý prakticky znamenalo, že 65 procent podílu na majetku Piva Eggenberg A.D. 1560 ve více než 200milionové hodnotě patří nadále Pivovaru Eggenberg, a. s.

Divně oceněný vklad

Ještě než soud začal tuto žalobu projednávat, napadla mu další. 29. ledna 2009 správce  zažaloval Pivo Eggenberg A.D. 1560 i o neúčinnost právního úkonu, jímž Pivovar Eggenberg, a. s., vložil onoho 15. dubna 2004 jako nepeněžitý vklad 210 milionů za současného stanovení obchodního podílu ve výši 30 procent.

Skoro po roce začal soud případ projednávat.

Tehdejší jednatel A.D. Milan Kašpárek v úvodu řekl, že pro jeho „široké a pestré kontakty" byl tehdy osloven bratrem Radima Pařízka, zda by do nové společnosti zakládané  „na zelené louce" nevstoupil a nepomohl jí sehnat investora „k odkupu nějakého pivovaru", tedy Eggenbergu. Na otázku, zda mělo jít o nemovitosti, obchodní podíl, firmu, řekl, že to tehdy neřešil - sháněl peníze. Mělo jít o investici  v řádu více desítek milionů.  Získal příslib soukromé skupiny, ale nestačilo to, a tím věc pro něho skončila.

JUDr. Radim Pařízek, který tehdy Pivovaru Eggenberg poskytoval právní služby, líčil, že se dohodli založit společnost, která by po sehnání investora odkoupila pivovar od akciové společnosti. Ta měla do nové firmy vložit nemovitosti s tím, že její podíl pak ostatní společníci z prostředků hledaného investora odkoupí. Mělo jít asi o 130 milionů, které by se vrátily akciové společnosti. Ke stanovení pouhého třicetiprocentního podílu na společnosti A.D. proti vložení majetku za 210 milionů svědek bez dalšího vysvětlení poznamenal, že se zkrátka „kupoval pivovar a na tom není nic nezákonného", a akciovka měla dostat zaplaceno. Nemovitosti měly A.D. posloužit jako záruka za úvěr, o nějž usilovala. Založení nové společnosti prý mělo umožnit bez zátěže předchozích závazků dál vyrábět pivo, jehož odbyt byl zajištěn. Ze vstupu rozjednaného partnera ale sešlo.

K „získání úvěru" na zaplacení kupní ceny si půjčil také on sám asi osm milionů od soukromé osoby – proti zástavě nemovitostmi pivovaru. Tuto zástavní smlouvu údajně soud později prohlásil za neplatnou. Peníze mu prý byly posléze odcizeny. Řešil to soud, ale on, byť ve věci poškozený, výsledek nezná.

Pro něho věc skončila převodem jeho 35procentního obchodního podílu na A.D. plzeňské společnosti Tema 19. září 2006 za 10.000 korun. U následného rozdělení 65procentního podílu Pivovaru Eggenberg na 64 procent pro Temu a jedno procento pro pivovar už Radim Pařízek nebyl.

Dalším svědkem byl Jiří Shrbený mladší, tehdy člen dozorčí rady Pivovar Eggenberg, a. s. Na otázku, co mělo vložení nemovitostí do jiné společnosti přinést, proč se to dělalo, řekl, že cílem byla „ochrana majetku" společnosti.  Připomínal složitou situaci firmy, dopad povodní, těžkou pozici na trhu s tlakem velkých pivovarů, narůstající závazky v řádu desítek, možná stovek milionů. Vložením nemovitostí do A.D. chtěli zachránit provoz, výrobu. Po opakovaných dotazech na onu „ochranu majetku" připustil, že šlo o ochranu před věřiteli.

Jiří Shrbený starší, tehdy předseda představenstva a. s., rovněž rozváděl těžkou ekonomickou situaci pivovaru. Z obchodních jednání prý „vytušil", že by společnost mohla přijít o majetek, bylo jim naznačováno podání návrhu na konkurz. Chtěli udržet výrobu za každou cenu, zachránit pivovar s dlouhou tradicí. Uvítal proto myšlenku na založení společnosti, do níž by Pivovar Eggenberg ohrožené nemovitosti vložil. „Až právníci mi později vysvětlili, že by to mohlo poškodit věřitele,"  ujišťoval.

Na skoro návodnou otázku jedné ze stran pak přitakal, že převodem nemovitosti chtěji zachovat výrobu a z jejího výnosu pak platit pohledávky věřitelů.

Soud mu připomněl, že v nové společnosti měli až do 19. září 2006 alespoň 65 procent, ale téhož dne z nich 64 procent prodali Temě za 80.000 korun a vzdali se tak i majority. Jak se pak měl vložený majetek akciovce vrátit?! A Shrbený řekl, že „se tak dělo za určitých dohod s Temou, které se pak neplnily". „Doplatili jsme na to, že se všechno nedávalo na papír," povzdechl si.

Svědkem „z jiného soudku" byl Petr Vicenda, jednatel žalované Temy.

Předeslal, že ke vložení nemovitostí za 210 milionů do A.D. nic říci nemůže, tehdy u toho jeho společnost nefigurovala. Znal ale situaci A. D. z obchodních kontaktů s Jiřím Shrbeným a věděl, že je ohrožena exekucí. Dedukoval, že problémy může mít i Pivovar Eggenberg, a. s., protože vyráběl v nemovitosti v majetku jiného.

Dohodli se prý proto, že obchodní podíl pivovaru a Radima Pařízka v A.D. odkoupí. „Velmi to spěchalo, nebyl čas na audity a prověřování, exekutorka v Táboře už měla připraven příkaz," vysvětloval  „v podstatě nízkou" cenu za podíly. „Naše riziko ale bylo velké, předpokládali jsme právní komplikace, a ty nastaly. Za dva měsíce po našem vstupu se o pivovar hlásila Alžběta Pezoldová, zástavy se později začal domáhat věřitel z osmimilionové půjčky jednateli a spor o to stále běží, po prohlášení konkurzu vyšlo najevo, že Shrbený mladší koupil pivovarskou zahradu…," ospravedlňoval nízkou cenu, kterou za podíly zaplatili. Kromě ní ale prý také vyplatili zmíněnou exekuci na majetek a. s., kterou „usmlouvali" na asi sedm a půl milionu.

Smyslem transakce prý bylo umožnit, aby českokrumlovský pivovar mohl dál vyrábět v prostorách jiného. Ale také měli na věci svůj vlastní zájem – hodlají využít areálu pivovaru i k dalším činnostem. Pivovar prý z něj využívá jen třicet až čtyřicet procent.

K dotazu, zda se zajímali, proč Shrbený nemovitosti vložil do A.D., svědek řekl, že se o to nezajímal.

Dokazování pokračovalo až k rozsudku soudu o neplatnosti zmíněného převodu. O tom ve třetí části seriálu Krach jednoho pivovaru. Část III: Uklidíme, vytáhneme?

Autor: Vladimír Majer

1.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Již nejsou mezi námi

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Startuje fotbalová I. B třída. Jaké ambice mají týmy z Jindřichohradecka?

Jindřichohradecko – Celkem osm týmů z Jindřichohradecka bude působit v krajské fotbalové I. B třídě mužů, která o víkendu odstartuje do nového ročníku.

Dobrá zpráva pro řidiče: Sobotní ráno už se Švehlovým mostem

Tábor - Táborský deník dostal pozitivní zprávu. V noci z pátku na sobotu začne provoz přes Švehlův most.

Kdo se v uplynulém týdnu narodil v jindřichohradecké porodnici?

Jindřichohradecko - V uplynulém týdnu se v jindřichohradecké porodnici narodili:

Lidé kolem Vltavy na Českokrumlovsku zachraňují i psy

Rožmberk nad Vltavou – Nejenom věci, ale také své psy ztrácejí vodáci plující po Vltavě. Své o tom ví Martin Pavljuk, který se ujal nejednoho bezradného psa běhajícího kolem Vltavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení