„Počasí tady bylo pod psa už od rána. Vrchol Javorníku byl zahalen v mlze,“ shodli se místní obyvatelé na místě neštěstí. Podle šéfa strakonického letiště Františka Přibila, byl letový záměr třicetileté ženy příliš velký hazard.

S tím se ztotožňuje také předseda Air Servise CS z Letiště ve Strunkovicích nad Blanicí Jaroslav Kryštof. „Na devadesát devět procent podcenili počasí,“ řekl. Letecké předpisy říkají, pilot musí být mimo oblaka, ale nejméně sto padesát metrů nad zemí. Dohlednost má být dva a půl kilometru.

Tragédie se odehrála ve čtvrtek 13. května okolo jedné hodiny odpoledne. Do hustého porostu se zřítil dvoumístný letoun Cessna 150M se dvěma lidmi na palubě. Osmdesátiletý muž na místě svým zraněním podlehl.

Třicetiletou ženu se podařilo záchranářům oživit a v kritickém stavu byla převezena na ARO Nemocnice v Českých Budějovicích. Mluvčí nemocnice Jan Dušek včera v poledne řekl, že stav zraněné ženy je stále kritický.

Za kniplem žena

Deník má potvrzené informace, že cessnu při tragédii pilotovala žena, voják z povolání. Letadlo mělo mezipřistání na letišti v Lipkách na Strakonicku. Právě tam přistoupil osmdesátiletý dědeček pilotky. Otec pilotky, voják z povolání, Deníku řekl, že chtěla dědečkovi ukázat vesnici na Prachaticku, ve které žil. Třicetiletá žena ze Strakonicka měla nalétáno zhruba sedmdesát hodin.

Prachatická policejní mluvčí Štěpánka Valentová včera potvrdila informace Deníku, že letadlo vzlétlo na letišti v Roudnici nad Labem. „Další jeho trasa vedla na Kladno, Příbram a Strakonice. Příčiny zřícení ale dosud nejsou objasněny,“ uvedla.

Včera navíc začalo vyprošťování trosek havarovaného letadla. „S ohledem na obtížný terén místa bude vyproštění komplikované. O uložení trosek letadla rozhodne pracovník úřadu pro vyšetřování leteckých nehod,“ řekla okresní státní zástupkyně Miroslava Prokešová. Nevyloučila, že vyšetřování havárie by mohlo dozorovat právě prachatické okresní státní zastupitelství.

Hledají příčinu

Vrak letadla budou zkoumat experti na letectví. „Z trosek poznají, zda fungovalo řízení. Nebo v jaké poloze byly klapky. Většinou zůstane zaseklý i otáčkoměr, podle něho je možné určit v jakých otáčkách byl motor v době nárazu. Podle stavu dalších jeho vnitřních částí určí jeho chod, a tedy příčinu zřícení i to, zda běžel,“ popsal zhruba další zkoumání letadla Jaroslav Kryštof ze strunkovického letiště. Experti mají mnohem více metod, jak přesně určit příčinu.

U takových malých letadel nejsou černé skříňky. Ale většinou piloti mívají nouzové vysílače. Ten pak vysílá signál, je možné z nich vzít i další data.

Nikdo nic neslyšel

Lidé, kteří bydlí v blízkosti havárie, se shodli, že vlastně ani letadlo nad svými domy neslyšeli. Někteří se na místo přišli podívat až ve chvíli, kdy se o zřícení dozvěděli z médií.

„Tohle letadlo velký rámus nedělá, je tam poměrně slabý motor. Jde tiše. Proto lidé v okolí nemuseli nic slyšet,“ vysvětlil Kryštof. „Čtvrteční počasí spíš napovídá tomu, že letěli příliš nízko,“ myslí si. Piloti se v takových případech snaží proletět oblaka. Dostanou se nízko a není čas na žádnou reakci.

V případě, že by vysadil motor, pilot by měl někam doklouznout na louku i za cenu, ze se letadlo poškodí. „Ale lidé na palubě většinou nehodu přežijí,“ dodal ze svých zkušeností.

Rozhodnutí pilota

Na letištích typu Strunkovice nebo Strakonice nemohou let zakázat. Jsou to letiště s infoslužbou. Mohou jen doporučit, podle nových předpisů je rozhodnutí na pilotovi.

„Tehdy v roce 1996, kdy nám tady shořelo malé letadlo Tobago těsně po startu, jsme to posádce také nedoporučovali. To bylo počasí podobné,“ vzpomněl si Jaroslav Kryštof na nehodu na strunkovickém letišti.
V troskách lehkého sportovního letadla tehdy zahynuli tři Němci. Čtvrtého pasažéra se podařilo zachránit.