Nechal v roce 2010 odebrat zboží vyúčtované 40 fakturami na celkovou částku 841 229 Kč, kupní cenu nezaplatil, zboží použil ve svém podnikání, nechal je instalovat do nemovitostí a od jejich investorů dostal zaplaceno za vykonanou práci včetně zabudovaného zboží nejméně ve výši převyšující cenu instalovaného materiálu. Obdržené peníze ale použil pro jiný účel než pro úhradu uvedených závazků a společnosti V. tak způsobil škodu v uvedené výši.

Tak konstatoval Okresní soud ve Strakonicích a uznal Pavla P. vinným přečinem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění a společně se spoluobviněným P. H. též zločinem zpronevěry. Za tyto činy mu uložil dva roky podmíněně na tři léta s povinností ve zkušební době nahradit škodu. Krajský soud kvalifikoval zkreslování v mírnějším odstavci a zkušební dobu mu zkrátil o půl roku.

Lehkovážný dodavatel?

Obviněný podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Míní, že poškozená společnost nepostupovala dostatečně důsledně při ochraně svých práv, protože i při znalosti stavu úpadku jeho firmy S. jí i nadále lehkovážně poskytovala zboží na dluh. Úmyslně zvyšovala své pohledávky s vědomím, že jejich uspokojení dosáhne v trestním řízení. Nepokusila se řešit spor prostřednictvím občanského práva. Obviněný zpochybnil i způsobení škody u zpronevěry, protože podle něho nebylo prokázáno, že by společnost S. obdržela od všech objednatelů odměnu za materiál, který odebrala od poškozené firmy.

Pokud jde o skutek posouzený jako zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, obviněný vytkl soudům, že se náležitě nezabývaly příčinnou souvislostí mezi jeho neuložením listin do sbírky listin a znakem vyjádřeným jako ohrožení či omezení třetích osob. Podle názoru obviněného tímto skutkem nenaplnil znaky citovaného přečinu „ani z hlediska intenzity společenské nebezpečnosti".

NS konstatoval, že zjištění nižších soudů svědčí o zavinění obviněného přinejmenším ve formě nepřímého úmyslu. Tomu nasvědčuje i to, že nerespektoval ustanovení o výhradě vlastnictví v rámcové kupní smlouvě, o němž dobře věděl. NS nemá žádné pochybnosti ani o úmyslném zavinění obviněného u přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Odkázal na závěr krajského soudu, že „… obviněný nevložil do sbírky listin žádné výroční zprávy ani účetní závěrky, čímž … zastíral ztrátovou hospodářskou situaci společnosti, o které v rozporu se skutečností před svými dodavateli tvrdil, že je dobrá a společnost je schopna dostát splatným závazkům".

Zpronevěřil

Pokud jde o zločin zpronevěry, obviněný spolehlivě věděl, že s odebraným zbožím se sjednanou výhradou vlastnictví nemůže nakládat jako jeho vlastník a že peníze získané za další použití dodaného zboží je povinen bez dalšího předat poškozené společnosti, ovšem zcela svévolně tak neučinil. V případě přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření si musel být vědom, že nezaložením výročních zpráv a účetních závěrek do sbírky listin obchodního rejstříku porušuje zákonné povinnosti. Jednal tak za stavu, kdy věděl o špatné hospodářské situaci společnosti S., o které před věřiteli naopak tvrdil, že je schopna uhradit své dluhy.

NS neakceptoval ani námitku obviněného, jíž zpochybnil společenskou škodlivost spáchaných trestných činů. Podle NS v této věci nebylo zjištěno nic tak výjimečného, co by vylučovalo možnost uplatnění trestní represe vůči obviněnému. Naopak, povaha, závažnost a rozsah jeho zásahů do majetkových práv jiného a další okolnosti jeho trestné činnosti svědčí o takové míře společenské škodlivosti činů obviněného, která vyžaduje uplatnění trestní odpovědnosti vůči obviněnému.

Obviněný spatřuje nedostatek společenské škodlivosti v podstatě jen v údajně neobezřetném chování poškozené firmy. Ta ale důvodně spoléhala na poctivost podnikání společnosti S. Potřebná obezřetnost poškozené se projevila právě v tom, že do rámcové kupní smlouvy s obviněným prosadila výhradu vlastnictví. Přitom obviněný předstíral, že jeho obchodní společnost nemá žádné ekonomické potíže, a v podstatě utvrdil osoby jednající za poškozenou v tom, že uspokojí její pohledávky.

K námitce neprokázání příčinné souvislosti mezi neuložením listin společnosti S. do sbírky v obchodním rejstříku a ohrožením či omezením práv poškozeného NS upozornil, že ke způsobení zmíněného následku postačí potenciální ohrožení nebo omezení kohokoli, kdo by vycházel z neúplného či nesprávného zápisu údajů v obchodním (či jiném) rejstříku. Z popisu skutku vyplývá, že jednání obviněného směřovalo i vůči jiným dodavatelům, jimž zastíral skutečnou hospodářskou situaci své společnosti.

NS proto odmítl dovolání Pavla P. jako neopodstatněné. (5 Tdo 443/2014)