F. A. podal podnět k přezkumnému řízení ke Krajskému ředitelství policie Jihočeského kraje a požádal magistrát o přerušení správního řízení na 100 dnů. Úřad řízení přerušil do 16. prosince 2014. Den nato požádal ředitelství policie o zaslání výsledků přezkumného řízení. To sdělilo, že vina pana A. byla spolehlivě

prokázána, jeho protiprávní jednání bylo popsáno odpovídající zkrácenou formou, popis jednání byl rovněž shledán dostatečným.

Loni 7. ledna pan A. opět žádal o přerušení správního řízení na 100 dnů, ale této žádosti už magistrát nevyhověl. 15. ledna námitky řidiče proti provedenému záznamu bodů zamítl a záznam potvrdil. Rozhodnutí vydaná v blokovém řízení považuje za způsobilé podklady pro záznamy bodů.

Nedostatečné podklady?

Pan A. se odvolal. Namítal mimo jiné „zkratkovitost a nesprávnost označování užitých právních předpisů" a to, že pokutové bloky nebyly podle něho správně vyplněny, čímž se prý magistrát vůbec nezabýval. Krajský úřad jeho odvolání zamítl a pan A. jej zažaloval u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních označil za nezpůsobilá pro záznam bodů. Podle něho nesplňují dostatečnou individualizaci skutku. Za dostatečný popis skutku nelze považovat formát „neužil bezpečnostní pásy, nepřipoután bezp. pásem aj.", či „telefonování za jízdy aj." Z rozhodnutí by rovněž mělo být zřejmé, kde a kdy došlo ke spáchání přestupku. Mínil, že oznámení od oddělení Policie ČR nemůže být dostatečným důkazem a tedy relevantním podkladem pro záznam bodů do registru.

Soud po přezkumu věci dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

K námitce, že se krajský úřad nezabýval jednotlivými rozhodnutími vydanými v blokových řízeních, soud připomněl judikaturu Nejvyššího správního soudu, že správní orgán nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci prohlásí za nezákonné a zruší je. Správní orgán nezjišťuje ani zavinění pachatele přestupku.

V nyní projednávané věci krajský úřad uzavřel, že předmětná rozhodnutí v blokovém řízení jsou způsobilá pro záznamy bodů do registru řidičů. Údaje v blocích splňují požadavek dostatečné individualizace skutku. Je dostatečně zřejmé, o jaké porušení zákonného ustanovení se jednalo a kdy a na jakém místě k němu došlo. Žádnou nesrozumitelnost a nejednoznačnost údajů správní orgány nezjistily. Ve všech případech bylo řízení pravomocně ukončeno řádně a úplně vyplněným pokutovým blokem a žalobce ve všech případech pokutu za přestupkové jednání uhradil, bloky převzal a vše stvrdil podpisem.

Akceptoval, souhlasil

Správní orgány v řízení o námitkách zásadně nepřezkoumávají správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, pokračoval soud. Pokud tedy žalobce nyní namítá, že z podkladů rozhodnutí o záznamu bodů není zřejmé, jakého jednání se měl dopustit a kdy a kde se tak stalo, pak tyto námitky měl uplatnit ve správním řízení. Žalobce však zcela zjevně s popisem jednotlivých skutků i s uvedením místa a času souhlasil, když přistoupil k tomu, aby všechny jeho přestupky byly projednány v blokovém řízení. Pokuty uhradil a bloky podepsal, aniž by se pozastavoval nad zkratkami na nich uvedenými či nad srozumitelností a čitelností údajů v nich.

K tomuto krajský soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) 1As 21/2010 - 65, že „právě ochota obviněného zaplatit pokutu v blokovém řízení je podmínkou, při jejímž splnění se bez dalšího vychází z toho, že je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí jej vyřídit domluvou a že jsou splněny všechny podmínky blokového řízení. S ohledem na zásadu Nechť si každý střeží svá práva se obviněný z přestupku udělením souhlasu s uložením pokuty v blokovém řízení vzdává možnosti pozdějšího dokazování před správním orgánem, akceptuje skutková zjištění a z nich vyplývající závěry. Povaha blokového řízení tedy vylučuje, aby osoba, která udělila souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení, následně zpochybňovala závěry učiněné v tomto řízení. Po potvrzení o převzetí pokutového bloku obviněným již orgány oprávněné ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nevyhledávají žádné důkazní prostředky a neprovádějí dokazování."

Citovaná judikatura dovozuje, že přestupce již nemá možnost rozporovat údaje obsažené na pokutových blocích, ani právní kvalifikaci svého jednání na nich uvedenou. Svým podpisem a úhradou uložené pokuty totiž stvrzuje správnost těchto údajů a vzdává se tím současně možnosti přezkumu postupu orgánů veřejné moci ve věci jeho přestupku, řekl soud. Pokud žalobce měl pochybnost o údajích týkajících se jednání, případně místa a času, kdy k němu došlo, pak neměl souhlasit s projednáním přestupků v blokovém řízení a měl trvat na jejich prošetření ve standardním správním řízení.

Stačí zkratka

K námitce nečitelnosti či nesrozumitelnosti údajů na blocích pro jejich zkratkovitost či strohost soud citoval rozhodnutí NSS, že lze přijmout i strohé a zkratkovité formulace, pokud z nich je patrné, komu a za jaký přestupek byla pokuta uložena. Jednání osoby musí být popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, které jsou v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění.

Krajský soud proto došel k závěru, že všechna rozhodnutí vydaná v blokových řízeních se žalobcem představují podklad způsobilý pro zápis bodů do registru řidiče. Je z nich zcela zřejmé, kdy, na jakém místě a jakým jednáním se přestupku dopustil. Všechny jsou vyplněny čitelně a srozumitelně, osoba přestupce je přesně identifikována, spáchaná jednání jsou popsána stručným, zároveň však jednoznačným a individualizovaným způsobem.
Soud se proto ztotožnil se závěry správních orgánů a uzavřel, že žalobcem uvedené žalobní námitky nebyly důvodné. Žalobu proto zamítl.

Proti rozhodnutí je přípustná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. (10A 12/2016)