Čičákovi využili v Trebišově v letech 2009-10 špatné sociální situace více dívek a pod záminkou zajištění práce servírek či u nádobí je vylákali do ČR, kde je  v Č. Velenicích nutili k prostituci. Později se zapojili i jejich synové. Všichni též od května 2004 sjednávali zejména v jižních Čechách i na Slovensku dívky k prostituci.

Tvrdili, že dívky prostituovaly dobrovolně a pro sebe (Deník 7. ledna 2012). Soud postavil rozhodnutí na svědectvích poškozených. Pokud některé výpověď změnily, zdůvodnily to zcela nepřesvědčivě, třeba tvrzením o nátlaku policistů. S usvědčujícími výpověďmi pak korespondují výsledky sledování obžalovaných a jejich komunikace. Rodina Čičákových takto získala celkem 5,48 milionu korun.

Vrchní soud Václavům Čičákovým uložil stejné tresty jako první instance a oba podali dovolání .

Nebyli skupinou?
Brojili proti posouzení skutku jako jednání členů organizované skupiny. K tvrzenému kořistění z prostituce jedné 
z poškozených Čičák st. opakoval, že částkami z prostituce  dobrovolně přispívala na společnou domácnost. Nebylo prokázáno, že by vůči ní používal násilí. Také podle Čičáka mladšího mezi obviněnými neexistovala dělba úkolů, protože byli rodinou,  často se stýkali a pomáhali si. Dívky měly své zkušenosti s prostitucí.

Nejvyšší soud (NS) konstatoval, že ze svědeckých výpovědí žen je patrno, za jakých okolností provozovaly prostituci. Z telefonních odposlechů vyplynulo, že dovolatelé kooperovali. Společně ženy k prostituci získávali, nutili je k ní psychickým nátlakem, kontrolovali je, dováželi na místo 
a užívali pro sebe jimi získané peníze, připomněl NS.

Pokud za daných okolností soudy kvalifikovaly jejich jednání jako jednání členů organizované skupiny, nelze jim takový postup vytknout. Stejně tak je zjevné, že  jednáním se nepochybně snažili  získat pro sebe značný prospěch. Nic na tom nemění ani to, že v některých případech žili dovolatelé s některými z žen.  NS proto dovolání Čičákových odmítl.
(3 Tdo 11/2014) (ns, vm)