Krajský soud v úterý zamítl odvolání Ladislava Folkmana proti rozsudku Okresního soudu v Č. Budějovicích. Ten mu za trestné činy ohrožování zdraví závadnými potravinami a šíření nakažlivé choroby uložil odnětí svobody na čtyři měsíce s výkonem podmíněně odloženým na rok.

Masový úhyn

Zuzana S. (46) se v dubnu 1998 pustila do chovu krůt.

Ozvala se na inzerát a v přítomnosti svého druha Ladislava Folkmana (59) uzavřela smlouvu na výkrm této drůbeže ve Bzí.

Prý mělo jít o tři tisíce krůťat. Dodavatel jim jich ale dovezl 8375, tedy nad kapacitu výkrmny. Lhůtu k odběru pak zpozdil o několik týdnů.

A překrmené krůty mezitím masově hynuly.

Zuzana S. a Ladislav Folkman byli nakonec obžalováni z toho, že v době tohoto nenormálního úhynu prodávali závadné krůtí maso. Při manipulaci s ním bylo prý nejméně 21 odběratelů infikováno bakterií Erysipelothrix rgusiopatriae. Ta je podle vyhlášky č. 123/1967 Sb. nakažlivou chorobou domácích zvířat. Vyvolává červenku. Na člověka se přenáší kontaktem drobných poranění se zpracovávaným masem.

Bylo podezření, že dotyční chovatelé prodávali maso uhynulých, resp. nemocných krůt. To ale oba popřeli.

Podle Ladislava Folkmana bylo do kafilerie odvezeno 419 uhynulých kusů, na ohništi ve Bzí mělo být najatými Moldovany spáleno 559 krůt. Veterinář potvrdil, že likvidování úhynu menších zvířat spálením bylo tehdy připuštěno. Jinam se dle obviněného kadavery nevyvážely.

Drůbež podle něho uhynula proto, že byla v prostorách namačkaná a stresovaná. Některé uhynulé krůty sám pitval, pořídil si kvůli tomu i mikroskop, a podezřelé kusy odvezl k veterináři. Ten zjistil, že šlo o důsledek poranění jinou krůtou.

Krůty ve hnoji

Aféru spustilo oznámení o nálezu krůt na hnojišti ve Bzí.

V okolí byly v melioračních skružích objeveny pytle se zbytky krůt. Další kusy se našly v Býšově v několika hromadách odpadu. Dva pitvané byly nakaženy červenkou.

Jeden svědek řekl, že viděl opakovaně vyvážet ze statku obviněných mrtvé krůty.

Policie začala věc vyšetřovat. Zareagovala média. Občané na výzvu začali nosit vzorky masa. Kontroly ukázaly, že některé bylo nakažené.

Epidemioložka uvedla, že dostala hlášení od 24 lékařů o onemocnění vypadajícím jako červenka. Pacienti uváděli při ošetření, že manipulovali s krůtím masem ze Bzí.

Znalec z výslechu svědků a zdravotnické dokumentace uzavřel, že infekci lze potvrdit. V naprosté většině měli nemocní poranění na prstech. U jednoho byla červenka prokázána laboratorně.

K věci se vyjádřilo 89 svědků. Opatřeno bylo množství listinných důkazů, odborných vyjádření a posudků.

Vinen, či ne?

Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci jednal čtrnáct jednacích dnů.

Po zrušení prvního rozhodnutí soudce letos v únoru uznal Ladislava Folkmana vinným oběma trestnými činy a paní S. obžaloby zprostil.

Obžalovaný Folkman podle soudu věděl, že masový úhyn drůbeže není normální, přesto krůty z tohoto chovu prodával. Přitom mohl vědět, že jsou či mohou být zasaženy nakažlivou chorobou.

Aktivní podíl Zuzany S. na likvidaci uhynulých krůt a prodeji masa nebyl prokázán.

Ladislav Folkman se odvolal.

Před krajským soudem prohlásil, že v rozsudku je 46 důkazy nepodložených nepravd, které mu mají přitížit.

Stíhání označil za šikanu – v době jejich činnosti prý nebyla červenka drůbeže nakažlivou chorobou.

Čtyřicet stížností a čtyři trestní oznámení, která podal během trestního stíhání, bylo ignorováno, stěžoval si.

Důkazy proti nim jsou zfalšované. Jsou zadokumentovány i vzorky masa údajně od svědků, kteří ale uvedli, že je policii neposkytli. Převzetí není řádně zaprotokolováno.

Výpovědi některých svědků jsou prý evidentně křivé. „Konfident“, který měl vidět údajné vyvážení krůt ze statku, měl být sám stíhán za krádeže a řízení bez oprávnění…

Zdůrazňoval, že řada svědků nekoupila drůbež ve Bzí, ale jinde a od nějakých lidí. Opakoval, že nemocní nemohli dostat červenku, protože tu jejich krůty zkrátka neměly.

Lékaři jim diagnostikovali flegmonu, ne červenku. „Ke svědectví byli lidé ovlivněni médii,“ mínil obžalovaný.

Zmiňme, že náš deník 17. prosince 1998 napsal, že „Několik osob v okrese onemocnělo červenkou“. Citoval epidemioložku, že nemocní nakoupili krůty ve Bzí. Policie v článku vyzvala občany, kteří drůbež od chovatele z této obce zakoupili, aby se přihlásili.

Deník uvedl i vyjádření Ladislava Folkmana. Ví prý o lidech, kteří si u nich koupili krůty a měli po jejich zpracování kožní problémy. Šlo však pouze o lokální sepse běžné u citlivějších jedinců. Když se problémy objevily, požádal prý veterinární správu o vyšetření chovu. „Výsledky byly ve všech bodech negativní,“ řekl našemu listu.

Státní zástupce závěrem veřejného zasedání poznamenal, že u svědků lékaři stanovovali jinou diagnózu, protože s červenkou neměli zkušenosti. Znalec však z popsaných klinických příznaků jednoznačně dovodil, že šlo o červenku. Přítomnost jejího původce byla zjištěna i ve vzorcích masa. Rozhodnutí o vině obžalovaného je tedy správné, trest pak velmi mírný, spíše symbolický.

Ladislav Folkman v posledním slově zareagoval, že na žalobce podá stížnost k Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Pravomocně

Soud pak po odročení k vyhlášení rozhodnutí odvolání Ladislava Folkmana zamítl.

V odůvodnění předseda senátu poukázal na to, že trestný čin šíření nakažlivé choroby je naplněn už zvýšením nebezpečí zavlečení nebo rozšíření.

Podobně k ohrožování zdraví závadnými potravinami postačuje, má–li někdo na prodej takové potraviny. Nevyžaduje se ani, aby byly skutečně prodávány.

Obou těchto trestných činů se Ladislav Folkman prokázaně dopustil.

Předseda označil jeho obhajobu za „zpochybňování nezpochybnitelného“. „Nikdo si ale hlášení o výskytu onemocnění mezi lidmi konzumujícími nakažené maso nevymyslel,“ uvedl.

Obviněný napadal kdeco a kdekoho stížnostmi, oznámeními, polemizoval i s erudovanými odborníky. Na délce trestního řízení tak nemají vinu jen orgány v něm činné, podotkl.

Obžalovaný mluví o dopadu mediální kampaně. „Média o věci běžně informovala, ale určitě krůty ze Bzí neinfikovala a neprodávala je osobám, které pak onemocněly příznaky červenky,“ pokračoval předseda senátu.

Ladislav Folkman podle soudu po zjištění obrovského úhynu krůt nekonal, jak měl, ale stav se snažil zakrýt. „Všechny osoby příkladmo uvedené v rozsudku onemocněly v důsledku zpracovávání produktu z chovu obviněného. Jiný zdroj v oblasti nebyl zjištěn, a je i krajně nepravděpodobné, že by do hnojišť v okolí farmy ve Bzí ukládali pošlé krůty jiní majitelé.“

Odvolací soud označil zjištění a závěry soudu prvního stupně „po deseti letech úsilí o nalezení toho, co bylo patrné už na samém začátku“ za správné.

Rozsudek je tak v právní moci.