VYBERTE SI REGION

Bobr se prý nemůže přemnožit

Dolní Radouň – V sále pohostinství Na Kopečku v Dolní Radouni u Jindřichova Hradce to v pátek večer hučelo jako v úlu. 

29.2.2016
SDÍLEJ:

V Dolní Radouni myslivci uspořádali besedu o bobrovi evropském. Autor: Deník/Lenka Novotná

Kdo by si ale myslel, že se chystá nějaká taneční zábava, byl by na velkém omylu. Místní myslivecký spolek Zelené vrchy pořádal besedu o bobrovi evropském. Jak uvedl předseda spolku Ondřej Novák, jedná se již o třetí besedu pro širokou veřejnost. „Měli jsme již přednášky o srnčí zvěři a o rybožravých predátorech a nyní jsme zvolili téma bobra. I když se nás zatím výskyt bobra v přírodě netýká, pomalu se sem blíží a proto o něm chceme vědět víc," říká Ondřej Novák s tím, že na přednášku přišly i děti z mysliveckého kroužku a nechyběli ani kolegové z okolních spolků.

Jakmile se sál zaplnil, slova se ujal Jiří Šafář z CHKO Litovelské Pomoraví, který se od začátku 90. let let věnuje výzkumu bobra na Olomoucku.

Vysvětlil rozdíl mezi bobrem evropským a americkým, které přírodovědci od sebe odlišili až v 70. letech výzkumem DNA.

„Oba druhy mají vrozenou vlastnost stavět hráze a dělat nory. Velice dobře se umějí přizpůsobit prostředí. Bobr nedělá nic zbytečně, takže v terénu, kde je rozdíl hladiny vody a souše staví nory, ale když je úroveň terénu vyrovnaná, začne budovat hráze, aby zadržel vodu a bobří hrady dosahují tři až čtyři metry do výše. Vstup do nich je vždy pod vodou," seznamoval přítomné Jiří Šafář a doplnil, že bobr je po kapybaře druhý největší hlodavec na světě.

„Bobr je velice dobře přizpůsoben k životu ve vodě. Horní čelist slouží k zaseknutí do dřeva, které hlodá spodní čelistí. Pro hlodání pod vodou má vyvinutý kruhový svěrač, kterým zavře ústní dutinu," pokračoval v zajímavostech z bobřího života.

V současné době je v České republice odhadem 5,5 tisíce bobrů evropských, kteří jsou rozděleni v několika územích. Pro nás zřejmě nejblíže byly v novodobých dějinách návratu bobra zaznamenané stopy po jeho výskytu v roce 2012 na Slavonicku. Rozšířený je totiž v okolí Moravské Dyje, kam se dostal z Rakouska.

Podle Jiřího Šafáře se však bobři nemohou v přírodě přemnožit: „Bobři ve dvou a půl letech dospívají, opouští rodinu a hledají si nové teritorium, což mnohdy znamená urazit i desítky kilometrů."

Spolupořadatelem besedy v Dolní Radouni byl Český nadační fond pro vydru.

Autor: Lenka Novotná

29.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Slavonice teď patří filmařům

Slavonice - Ve filmu Po strništi bos, který v těchto dnech ve Slavonicích natáčí režisér Jan Svěrák a který předchází dobu Obecné školy, hraje řada dětských herců – spolužáků hlavního hrdiny Edy. 

Dáma, která štěpí Evropu

Spasitelka Evropy, jediná osobnost, jež má sílu a schopnost zvládnout problémy počínaje řeckou krizí přes Putinovy ukrajinské avantýry po nápor běženců? Či naopak hrobařka starého kontinentu, která nás vydala napospas islamistům a dovršuje zkázu západní civilizace? Názory na německou kancléřku Angelu Merkelovou, dnes zřejmě nejvlivnější ženu světa, štěpí i českou společnost.

Pokaždé když otec změní práci, žena ho musí kvůli alimentům hledat

Jindřichohradecko – Do situace matky samoživitelky, která je odkázaná pouze na svůj příjem se zaměstnání a nebo z mateřské či podpory, se dá vžít jen těžko. Již v úterý se tímto tématem Jindřichohradecký deník zabýval a odezvy čtenáři i v diskuzi na facebookové stránce Deníku byly velké.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies