V podstatě to znamená, že se po letním čase vrátí původní středoevropský čas. Na další změnu si všichni počkají až do 29. března, kdy začne platit letní čas.

„Mám děti, takže bude zase docela trvat, než si na změnu zvyknou. Počítám s tím, že ráno stejně bude hlavně menší dcera vstávat, ale večer nebudou chtít obě spát. Horší to bylo ale na jaře, když byla změna na letní čas. To jsem dlouho nemohla vzbudit starší dceru do školy, než si na to zvykla,“ povzdychla si maminka tříleté Anetky a devítileté Elišky z Jindřichova Hradce.

Lidé, kteří chodí brzy ráno do práce jsou naopak rádi, že studená rána pro ně nastanou o něco později. Většinou se však shodují na tom, že ještě víc pocítí roční období a příchod zimy, protože bude o hodinu dřív tma. „Dojíždím do práce padesát kilometrů, takže budu po práci vyjíždět domů za tmy, ale co nadělám, už jsem si za ty roky zvykl,“ vysvětlil Zdeněk Fišer z Dačic.

Podniky, které jedou nepřetržitě na směny, změna času nezaskočí. „Lidé přijdou do práce ve stejnou dobu, jak jsou zvyklí, jen ti z večerní směny budou pracovat o hodinu déle. Hodinu navíc dostanou zaplacenou jako přesčas,“ vysvětlil personální ředitel TRW–DAS Dačice Koloman Huťťan.
Podle něj změny času z letního na zimní a naopak nemají na jejich provoz žádný vliv ani z hlediska energetických úspor, protože provozy jsou vytížené stále naplno.

Označení „zimní čas“ ve vztahu k středoevropskému je podle informací encyklopedie nevhodné. Zimní čas je totiž v České republice charakterizován zákonem z roku 1946, který mimochodem stále platí.
Zimní čas byl totiž v Čechách zaveden pouze jednou, a to v období od 1. prosince roku 1946 do 23. února 1947. V tuto dobu zde platil čas o hodinu kratší než středoevropský. Tato úprava je podle vědeckých pracovníků patrně světovým unikátem.

Pravidelné změny času na letní a normální byly zavedeny v Čechách od roku 1979, a to od března do září, ale od roku 1996 trvá změna až do konce října.