Hysterie ze španělských okurek

Jindřichohradecko – I Českou republiku zachvátil strach ze španělských okurek, které měly být příčinou děsivé průjmové nákazy. Ta zachvátila Německo. „Dřív jsem se o to, odkud zelenina pochází, nezajímala, ale teď to sleduji a víc vybírám i podle vzhledu,“ uvedla zákaznice jedné jindřichohradecké prodejny ovoce a zeleniny na adresu kauzy španělských okurek.
Právě zprávy o průjmové nákaze v Německu, jejichž původcem měly být španělské biookurky, značně ovlivnily i české spotřebitele. Zelináři na Jindřichohradecku to pocítili v červnu na vlastní kůži. Nakonec kauza skončila do ztracena a na španělské okurky si ani nikdo nevzpomene. Hodně tun této zeleniny, ale museli farmáři po celé Evropě zaorat.

Hippolyt není památka

Jindřichův Hradec – Plánovaná restaurace ostatků svatého Hippolyta v jindřichohradeckém proboštském kostele Nanebevzetí Panny Marie se vloni musela odložit. Třísettisícová dotace z programu regenerace památkové rezervace totiž nepřišla.
Šetřením Národního památkového ústavu se ukázalo, že ostatky svatého Hippolyta nejsou památkou a tudíž na ně nemůže být dotace ministerstva kultury schválená.
V roce 1958 byla reidentifikace památek a svatý Hippolyt zde není zapsaný. Do státního seznamu movitých památek byl zapsán pouze epitaf Jáchyma z Hradce, u kterého je skříň s ostatky světce.

Déšť a bahno vtrhlo do domů

Jindřichohradecko – Přívalový déšť se přihnal 2. černa a řadu lidí potrápil. Asi nejhůře dopadli obyvatelé Nové Včelnice v Husově ulici. Zde voda s sebou vzala bahno z pole a dostala se do domů. Straší manželé ji měli v obytné části až do výšky asi 45 centimetrů.

Ve Světě chyběla voda

Třeboň – Do normální výšky hladiny na rybníku Svět chyběl na začátku června už jen zhruba metr, ale vydatné srážky rychle rybník plnily. Po jarním výlovu totiž Svět sice natékal, ale v důsledku nižších srážek pomaleji, než by si především provozovatelé pláží a také třeba veslaři přáli. Nakonec se vše stihlo.

Grant pro Romy neprošel

České Velenice – Českoveleničtí radní nesouhlasili s podáním žádosti o grant na projekt Integrace romské menšiny. Důvodem nesouhlasu byla podle starosty Jaromíra Slívy především nízká efektivnost přínosu pro samotné město. „Program neseděl našim požadavkům a neřešil přímo naše problémy. Těžiště chceme přesunout především do terénní práce. Grant se zaměřoval hlavně na vzdělávací aktivity a zaměstnanost,“ uvedl starosta. Grant se týkal přibližně 100 obyvatel romské komunity, z nichž 80 je nezaměstnaných. Po ukončení grantu by se počet zaměstnaných občanů měl zvýšit asi na 60. To ale radnice nemohla zaručit. Podle Slívy by více vyhovoval terénní pracovník v nízkoprahovém centru.

Klenba je stále hrozbou

Chlum u Třeboně – Už na začátku roku 2010 upozorňovalo vedení Chlumu u Třeboně na uvolněnou klenbu bezpečnostního přelivu rybníku Hejtman, která se nachází u zámeckého parku. Vloni v červnu už byla téměř vodorovná a mohlo by dojít i k jejímu zhroucení. A náprava je i v dnešních dnech v nedohlednu. Pozemky jsou v majetku správy a údržby silnic a majitele zámku. O chodník jako takový se stará městys, ale nikde není zakreslen jako samostatný pozemek, takže není v majetku městyse. Už před časem zde městys nechal instalovat ocelové přemostění kvůli bezpečnosti.

Hasit na hradech je těžké

Jindřichohradecko – Dostat se v případě požáru s technikou k mnohým památkovým objektům může být pro hasiče tvrdým oříškem. Například zřícenina hradu Landštejn je podle kastelánky Jiřiny Mládkové prakticky nedostupná. Požární vozidla se dostanou maximálně k bráně, ale dovnitř již ne.
Také jindřichohradecký zámek, který je třetím největším v České republice, je z hlediska zásahu hasičů při požáru velice problematický.
Bránou se prakticky žádná technika dovnitř nedostane. Naštěstí vodu bereme z hydrantů. V té době kastelána Václava Bise určitě ani ve snu nenapadlo, jak v září ocení funkčnost hydrantů a skutečnost, že si hasiči při jednom cvičení vyzkoušeli, která technika projede na dvůr zámeckého pivovaru.
Ten totiž začal 7. září hořet a ve hře byla záchrana sousedícího muzea, mlýna a nového Domu gobelínů.

Světelná závora na úzkokolejce

Nová Včelnice – Spojení technické památky s unikátním nejmodernějším zařízením se může zdát tak trochu utopií. Přesto se tak stalo na železničním přejezdu úzkokolejky v Nové Včelnici. Bezpečnost motoristů, ale i pasažérů vlaků zde posílila nová unikátní světelná závora.
Jedná se o pilotní projekt Centra dopravního výzkumu (CDV). Železniční přejezd procházel rekonstrukcí a budovala se zde i světelná signalizace, kterou podporuje zmíněná světelná závora v zemi.

Petice proti řediteli školy

Jindřichův Hradec – „Špína se rychleji udělá, ale hůře čistí,“ reagoval ředitel jindřichohradecké 4. základní školy Karel Matlas na negativní diskusi, kterou vyvolala petice. Ta vznikla na základě výpovědi pro nadbytečnost jedné z učitelek. Její výpověď pro nadbytečnost byla totiž podle petice neoprávněná. Kvůli prověření celé věci se ve škole uskutečnil vnitřní audit a přijela také Česká školní inspekce. Škola se dříve potýkala také s menším počtem žáků, proto jí nynější petice na dobrém jméně nepřidala.
Nakonec kontrola žádné zásadní profesní pochybení ředitele Matlase nezjistila a ten zůstal ve funkci.

Památník Železné opony

Kadolec – Den na Železné oponě v roce 1989. To byl název červnové akce pořádané k otevření nového památníku, který v Kadolci u Slavonic vystavěla skupina nadšenců do historie. Sto metrů dlouhý hraniční pás se strážní věží, brankou a signální stěnou je přesnou kopií opony z doby před rokem 1989.
Novou želenou oponu nadšenci zbudovali na stejném místě, na kterém stávala i ta původní před lety. Inspiraci brali především z dobových fotografií.

Most dostal cenu za ekologii

Horní Žďár – Když původní železnou konstrukci v Horním Žďáru u Jindřichova Hradce nahradil nový most, nikdo netušil, že tato stavba, respektive společnost Eurovia CZ, která ji realizovala, získá ocenění za ekologický přínos.
Provizorní železná konstrukce byla smontovaná zhruba v roce 1985. Stavba nového mostu za 12,5 milionu korun to neměla na začátku tak úplně jednoduché, neboť okolnosti okolo 5. a 6. výzvy evropského operačního programu zastavily přislíbenou dotaci a málem se nepokračovalo. Zastupitelé města Jindřichův Hradec následně odsouhlasili uvolnění potřebných finančních prostředků z rozpočtu města. Nakonec vše dobře dopadlo a město dotaci získalo.

Železničáři stávkovali

Jindřichohradecko – Stávka železničářských odborářů znemožnila i odjezd vlaků soukromého dopravce Jindřichohradeckých místních drah z nádraží v Jindřichově Hradci. Kolejová splítka pro obě větve úzkokolejky je totiž společná s širokorozchodnou tratí a stávkoval výpravčí Českých drah. Kvůli stávce nakonec jely náhradním autobusem i děti na školním výletě, které se těšily na lokálku.

Déšť na koupaliště nelákal

Jindřichův Hradec, Dačice – Časté přeháňky a nestálé počasí v polovině června nepřálo venkovnímu koupání v aquaparcích a koupalištích. Moc návštěvníků nepřicházelo. Teplota vody venkovních bazénech bylo po deštích kolem 20 stupňů. Bohužel, nepřízeň počasí ovlivnila celou letní sezónu.

Pětina žáků maturitou neprošla

Jindřichohradecko – Téměř 20 procent žáků neuspělo podle ministerstva školství u státní maturity. Také ve školách na Jindřichohradecku byla asi pětina studentů, kteří neudělali státní maturitní zkoušku. Nejhůř dopadly odborné školy a učiliště.„Počet neúspěšných studentů v naší škole odpovídá celorepublikovým číslům. Nejvíce nešly studentům cizí jazyky,“ sdělil ředitel Střední zdravotnické školy v Jindřichově Hradci Jan Moudrý.

Děti dostanou novou družinu

Kardašova Řečice – Začala výstavba nové školní družiny. Jde o řádově patnáctimilionovou investici, kterou podle starosty Petra Nekuta město financuje ze svého rozpočtu. Další chystanou investicí bude vznik nové radnice na náměstí Jaromíra Hrubého. Vedení města přemýšlelo i o vzniku veřejného koupaliště. Je to ale dlouhá administrativní cesta.

Nejkrásnější nádraží

Kaproun – Speciálního ocenění se v už pátém ročníku soutěže O nejkrásnější nádraží, pořádané Asociací Entente Florale CZ, dočkala zastávka jindřichohradecké úzkokolejky v lesích u Kaprouna na Novobystřicku, kde byl vyhozen z vlaku slavný Jára Cimrman.