V Hradci chybí noclehárny pro lidi bez přístřeší

Existují v Jindřichově Hradci nějaké skupiny lidí, které by potřebovaly rozšířit sociální služby?
Jsou to především lidé bez domova, kteří přijdou například z vězení nebo ztratí práci a nemohou platit nájem. Ti nepotřebují azylové domy a velké instituce, ale stačila by jim střecha nad hlavou a prostor pro osobní hygienu. Dobrá dočasná forma bydlení by pro ně byla ubytovna nebo noclehárna. Když nemají dlouhodobě střechu nad hlavou, stávají se z nich opravdu bezdomovci, těžko se vracejí zpět do společnosti a ztrácí o pomoc zájem.

Je v Jindřichově Hradci hodně lidí bez domova?
Těch, co přespávají na ulici, bylo v únoru podle údajů od městské policie 17. Je to docela velké číslo.

Pro jaké další skupiny lidí by se měly sociální služby ve městě rozšířit?
V komunitním plánu sociálních služeb je Dům na půl cesty, na který zatím nejsou peníze. Jedná se o domy pro děti, které žijí v dětských domovech a dalších zařízeních a dosáhnou věku 18 let. V domovech mají denní režim, ale když odejdou do svobodného života, neví například nic o placení nájmu nebo elektřiny. V Domu na půl cesty by tak děti strávily asi jeden rok, přičemž by intenzita práce s nimi klesala, až by se postupně osamostatnily. Nejbližší Domy na půl cesty jsou v Českých Budějovicích, kde jsou dva, a jeden v Českém Krumlově.

Jak je to v Jindřichově Hradci s lidmi drogově závislými?
Služby pro drogově závislé zajišťuje Občanské sdružení Meta, došlo k jejich rozšíření. Poradenství slouží nejenom pro uživatele drog, ale také pro rodiče dětí nebo partnera či partnerku uživatele. Nejefektivnější jsou terénní služby, protože se dostanou nejblíže k lidem, ty by bylo potřeba posílit.

Je ve městě dostatek služeb pro seniory a zdravotně postižené?
Senioři mají ve městě dostatek služeb, i když vždy je možné něco zlepšovat. Problémy mají lidé, kteří ztratili možnost obsloužit se sami, ale rodina je nechce dát do domova pro seniory. Pečovatelské služby ve městě jsou, ale mají potíže s kapacitou a financováním, nemohou dělat komplexní péči. To je ale celostátní problém. V Jindřichově Hradci se nyní uvažuje o zřízení mobilního hospice, který za člověkem přijede až domů. Aktivity na jeho zřízení vyvíjí nejen město, ale také soukromé osoby. Zdravotně postižení mají ve městě dobrý sortiment služeb, fungují tu ústavy sociální péče i občanská sdružení. O zdravotně postižené se stará například občanské sdružení Okna, které má chráněné bydlení pro lidi s handicapem a sociální terapeutické dílny, kam lidé docházejí a vykonávají tam určitou činnost. Nelze však vyzdvihnout jednu organizaci, všechny jsou prospěšné. Problém je hlavně s financemi, protože je bohužel systém dotací nestálý, některá sdružení ještě v tomto čase nevědí, zda budou mít na svou činnost do konce roku. Najíždí se na systém, ve kterém se podporují organizace hlavně pod záštitou města nebo kraje, což není dobře.

Dalo by se pro zdravotně postižené ve městě něco dalšího vylepšit?
Umožnit jim více bezbariérových přístupů do budov a úpravu chodníků. Zastupitelé bohužel mohou ovlivnit jen budovy, které jsou v majetku města. S rekonstrukcemi budov se však bariéry postupně odstraňují, protože bezbariérový přístupy nařizuje stavební zákon.