Svůj volný čas nejraději tráví se svým přítelem, kromě toho se věnuje již deset let baletu a momentálně také modelingu.

„S focením jsem začala asi ve 14 letech v agentuře s názvem Candybox. Ve městě jsem viděla leták, že agentura hledá nové tváře, načež mi několik známých říkalo, ať to zkusím. Rozhodla jsem se tedy jít do toho, jelikož sen skoro každé dívky v tomto věku je stát se modelkou,” říká Anička Vopravilová, která zaslala do Candyboxu několik svých fotografií, postoupila do dalšího kola konkurzu a následně se zúčastnila fototestů.

„Focení mě moc bavilo. Dále jsem si vyzkoušela konkurz ve známé pražské modelingové agentuře, kde mě také přijali. Měla jsem z toho obrovskou radost, protože mě lákalo nejen focení, ale také módní přehlídky, točení reklam a další,” vysvětluje Vopravilová. Ta se stala momentálně tváří další modelingové agentury se sídlem v Mnichově.

Jak tvrdí Anička, na focení ji baví v podstatě úplně všechno. „Líbí se mi, když mě profesionálové líčí, češou a oblékají. To si naprosto užívám. Ostatním se může zdát, že natáčet před objektivem je jednoduché, ale je to docela dřina. Focení může trvat celý den a z neustálého blikání blesku bolí oči,” hodnotí dívka.

Nejlepší podle Vopravilové je na tom celém pocit dostat výsledné upravené a krásné fotografie, na jejichž většinu je pyšná.

Na modelingu jí však občas vadí rivalita mezi ostatními dívkami, některé se prý chovají namyšleně. Dívek v modelingu je spousta a jejich šance uspět je velmi malá. „Také mi vadí chování fotografů nebo ostatních lidí pracujících v modelingu. K modelkám se někdy chovají pouze jako k věšáku na oblečení a nejsou k nim leckdy příjemní,” míní Anička, která většinou fotí v Praze, venku nebo ve studiu, i když to nebývá pravidlem, někdy fotí třeba i v Pardubicích, Poděbradech nebo tady, v jižních Čechách.

„O prázdninách jsem strávila týden focením v Mnichově, takže mohu říci, že jsem zažila focení i v cizině,” informuje. Pozvánky na konkurzy Aničce posílá přímo její agentura.

„Vždy mi dají vědět, kdy a kde se casting koná a kolik je za určitou práci peněz, pak už záleží jen na mně, jestli tam pojedu. Nejčastěji se konají konkurzy v Praze, kde se sejde mnoho dívek, někdy je jich i více než sto. Když se na konkurz dostavíte, vyplníte dotazník. Poté obdržíte číslo a čekáte, až na vás přijde řada. Někdy trvá casting pár minut, někdy hodinu, jindy i čtyři hodiny. Modeling je o trpělivosti a o čekání,” vysvětluje proces konkurzů.

Následuje pohovor, při němž se dívky představí a mnohdy musí něco předvést. Nakonec fotograf dívky vyfotí a mohou odcházet. Do druhého kola castingu se dostane jen pár dívek, z nichž se vybírá dívka, která určitou práci získá.

„Dívka, která se chce modelingu věnovat, by měla být především fotogenická, nějakým způsobem zajímavá a přirozená. Samozřejmě s tím souvisí i její postava. Každá dívka, jež chce v modelingu něčeho dosáhnout, musí mít ideální míry. Dívka se o sebe musí starat, musí vypadat vždy dobře a upraveně. Není to lehká práce, ale myslím si, že vynaložené úsilí za to stojí,” komentuje Vopravilová.

Někdy se Aničce stane, že je při focení nervózní, vše záleží na chování ostatních. „Pokud jsou nepříjemní, necítím se zrovna dobře, ale i přesto se snažím myslet na něco jiného a vydat ze sebe maximum. Naopak, pokud je atmosféra příjemná, dokážu se uvolnit a být přirozená,” přiznává.

Aniččiným přáním je úspěšně odmaturovat, být přijata na vysokou školu a vystudovat psychologii. „Studium je pro mě velmi důležité, ale i přesto se budu dále věnovat modelingu. Chtěla bych do budoucna také více cestovat, láká mě Japonsko. Pokud budu úspěšná, budu mít možnost se tam díky modelingu na dva měsíce dostat. Život si chci užít naplno. To je můj cíl, abych až budu babička s vnoučaty na klíně, nemusela litovat, že jsem nevyužila každé příležitosti se zlepšit nebo něco nového zažít. Budu moct být sama se sebou spokojená,” dodává Vopravilová.