Na již pátý ročník Traktortriády se sjely desítky lesních i zemědělských traktorů od těch nejmodernějších, přes nefalšované domaděly až po nostalgii vzbuzující veterány, z nichž některé díky péči nadšenců vypadaly, jakoby zrovna opustily výrobní linku.

To, co původně začalo jako komorní akce, jíž u piva vymyslelo několik místních, postupem přerostlo v podnik opravdu monstrózních rozměrů, který si nenechaly ani letos ujít stovky návštěvníků.

„Ze začátku to byl spíš jenom takový hec a první ročník jsme dělali v osmi lidech. To už by teď bylo nepředstavitelné a na organizaci se podílí asi čtyřicet pořadatelů," říká jeden z duchovních otců Traktortriády Petr Šabatka.

Dávno již také neplatí, že by se jednalo jen o setkání traktoristů z okolních vesnic, i když ti samozřejmě převažují.

„Jsou tady i tací, kteří za námi přijíždějí z Prahy nebo z Kolína," konstatoval pořadatel.

Mezitím v depu panoval čilý ruch, řidiči dělali poslední úpravy a chystali se na zahajovací spanilou jízdu. K vidění byly nejen obligátní Zetory, ale také opravdové kuriozity, které ostatně provázejí Traktortriádu už od jejího vzniku, takže srdce znalce se tetelí radostí. „Jeden z nejzajímavějších traktorů jsme tady měli předloni a přijel z Třeboně. Jednalo se o opravdu velkou stavbu, kterou měla na svědomí taková partička nadšenců z Třeboně. Byl to traktor s podvozkem z Ify a poháněl jej šestiválcový véčkový motor z tatrovky. Byl to opravdu hodně nestandardní stroj a tak trochu blázen byl i jeho řidič, který divákům přichystal vážně parádní podívanou," vzpomíná Petr Šabatka.

O lahůdky ale nebyla nouze ani tentokrát. Patřil k nim například i nádherně zrenovovaný Ford Son, za jehož volant usedl Ladislav Vítek.

„Jsou to traktory, které kdysi vyráběl Fordův syn, dnes už ta značka neexistuje, ale pokračovatelem je společnost New Holland," přiblížil rodokmen svého plechového miláčka Ladislav Vítek, který jej nevlastní dlouho.

„Koupil jsem ho od kamarádky, ta jej dovezla z Rakouska. Potom jsme na něm pracovali s mým otcem a od března jsme na tom každý strávili zhruba 250 hodin," popisuje nelehkou renovaci.

V Řečici ale nešlo v sobotu jenom o krásu a všechny stroje nakonec musely prokázat své schopnosti a jejich řidiči poměřili síly na závodní trati plné překážek a úkolů.