Ty mají platit od 1. července a mezi zásady takzvaného Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu patří využití šetrnějších pěstebních technologií i v lokalitách s nižší erozí půdy, tedy bezorebné postupy a podobně.

Největší problémy asi vzniknou podle podle předsedy Zemědělského družstva Popelín Pavla Štindla u takzvaných širokořádkovým plodin, tedy brambor a kukuřice. „Když bude například dvacetihektarové pole brambor a v něm třeba čtyři hektary zařazené do skupiny mírně ohrožených, tak se budou muset osít obilím či jílkem,“ vysvětluje Štindl. Takové ostrůvky pochopitelně zvýší notně náklady, už jenom v podobě cest techniky k těmto „místům“ uprostřed polí.

„Rozhodně to praxi nijak nepomůže a výrobu to prodraží. Řada podniků se bude muset i přeorientovat. Jedná se o pouhou teorii na hony vzdálenou od praxe,“ míní Štindl.

Předseda Zemědělského družstva Kunžak Jan Hanzal vyslovuje obavy, že takto může Vysočina přestat dělat brambory.
„Vůbec si nedovedeme představit, jak by se sklízely třeba malé ostrůvky obilí uprostřed brambor nebo kukuřice. Pořád ale není nic jistého, nejsou stanovené vhodné postupy a stále se hledají cesty,“ říká Hanzal.

V rámci České republiky je podle odborníků v současné době téměř polovina zemědělské půdy ohrožená erozí, proto tyto kroky ministra.