VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jak se z malého náměstí stalo velké

Jindřichův Hradec – Když jsem v létě roku 1989 nastoupil jako archeolog do tehdejšího Okresního muzea v J. Hradci, jeden z mých prvních velkých výzkumů se uskutečnil na jindřichohradeckém náměstí Míru.

22.2.2010
SDÍLEJ:

Jindřichohradecké náměstí Míru.Foto: Deník/Zdeněk Píša

Jednalo se o předstihovou sondáž před realizací nové dlažby. Cílem sondáže během podzimu 1991 až jara 1992 byla dokumentace předpokládaných, avšak nám doposud neznámých, nejstarších horizontů této části města. Během uvedeného období jsme odkryly celkem osm sond. Mnohé z poznatků přinesly zcela nové konkrétní informace o nejstarším osídlení v našem městě nad Vajgarem.

Nálezy obydlí

Prvé výkopy byly vedeny jihovýchodně od sloupu Nanebevzetí P. Marie, jehož podloží tvořila z převážné většiny zvětralá skála. Sonda měla rozměr 3,5 x 3,5 metru, ale po zvětšení dosáhla téměř dvojnásobku. Postupným snižováním terénu byly odkryty dvě úrovně starší dlažby.

První byla tvořena volně loženou vrstvou valounů křemene a vápence, pod ní byla objevena vyrovnávací vrstva z hlíny a částečně z malty, kterou jsme datovali do období výstavby zmíněného sloupu v II. polovině 18. století. Postupně byla odkryta dlažba starší, z volně ložených lomových kamenů, jež vznikla v průběhu 16. století.

Bezesporu nejhodnotnějším poznatkem bylo objevení zahloubených jamek, které svým půdorysným uspořádáním vypovídaly o „základech“ raně středověkého domu s kůlovou konstrukcí. Jelikož zde v průběhu staletí došlo během mnoha stavebních aktivit k častému poškození této plochy, byla podstatná část objektu zničena. I přesto se nám díky řadě konkrétních znaků a dobových artefaktů podařilo objekt datovat do 13. století. Nejhodnotnějšími nálezy byly dvě drobné mince, stříbrná a měděná, které určila přední česká numismatička PhDr. Nemeškalová jako bavorské ražby z 13. století.

#nahled|http://g.denik.cz/26/cc/buri_obrazek_jh_denik-630.jpg|http://g.denik.cz/26/cc/buri_obrazek_jh.jpg|Část náměstí Míru po ničivém požáru 19. května 1801 s kašnou. #

Další sondu jsme umístili v těsné blízkosti vchodu domu čp. 85. Měla rozměry 2 x 0,8 metru. Přesto jsme rozpoznali několik úrovní a nejrůznějších terénních úprav plochy, které bylo díky nalezeným fragmentům užitkové keramiky možné datovat od 14. století po novověk. Převážná část kulturních horizontů byla poškozena dřevěným vodovodním potrubím (trativodem), který jsme na podzim 1992 vysledovali také v ploše Dobrovského náměstí před zámkem a v roce 2006 na Masarykově náměstí.

Další odkrytá plocha měřila 4,5 x 1,5 metru. Zachytili jsme zde další zahloubený objekt, kterého se však znatelně dotkl rychlý postup zemních prací související s novou zádlažbou, jelikož jeho podstatná část byla zničena stavební technikou. I přesto se nám podařilo prokázat, že jeho celková délka byla přibližně 4, šířka 3,5 a zahloubení do terénu 0,8 metru. Výplň tvořila černá mastná hlína, která obsahovala strusku a zvířecí kosti, především však početný soubor fragmentů keramiky z 13. století.

Po vyhodnocení všech dosažených výsledků jsme došli k závěru, že zhruba v polovině 13. století probíhala mezi současným domem čp. 85 a hotelem Grand jižní linie obytné zástavby tvořená „polozemnicemi“, které lemovaly nejspíše první náměstí v J. Hradci! Jeho další obvod koresponduje s domy kolem horní části náměstí, což nám také potvrdil náhodný nález celé nádoby z poloviny 13. století z úprav terénu pod sklepením hotelu Grand.

Původní náměstí mělo oproti současnému pouze třetinovou velikost. Na svoji dobu však bylo jistě dostačující.

Poslední sonda byla odkryta v jihozápadní části náměstí, zhruba proti prodejně vojenských přebytků. Měla rozměry 7,5 x 2,5 metru a dosáhla hloubky 3,4 metru. Na profilech se nám podařilo prokázat celkem čtyři úrovně starších dlažeb, kdy nejstarší z nich jsme datovali do poloviny 14. století. Pod ní bylo mocné souvrství šikmo klesajících vrstev, které obsahovalo převážně fragmenty keramiky z 13. století. Podloží tvořila kompaktní skála.

Prokázali jsme tak, že původní podoba této části města byla značně odlišná od současné, jelikož sklon skály od středu náměstí k námi zkoumané ploše tvořil rozdíl více než 3 metry! Z tohoto důvodu byla kolem poloviny 14. století plocha uměle vyrovnána navážkami hlíny a tím vznikla plošná podoba náměstí, která se téměř nezměněna dochovala dodnes.

Něco navíc

Naší pozornost na náměstí dlouhodobě lákal průzkum studny nalézající se nedaleko sloupu Nanebevzetí P. Marie. Nápomocní nám byli jindřichohradečtí hasiči, kteří pomocí cisterny odčerpali vodu, a pak se jeden z nich spustil téměř až na její dno do 18 metrů. Studna je do 1,5 metru roubená lomovým kamenem, dále byla vytesána do kompaktní skály.

Zprostředkovaně od hasičů víme, že stopy po lámání kamene jsou na stěnách studny dodnes dobře patrné. Jelikož byl do ní v době výzkumu velký přítok vody, nepodařilo se jim z bezpečnostních důvodů dosáhnout skutečného dna. To je předpokládáme 20 metrů pod úrovní náměstí, tvořeno nejméně 2 metry bahna.

Přes sebevětší snahu se nám ze dna nepodařilo získat žádný předpokládaný archeologický materiál. Byla to škoda, ale věřím, že jednou se to někomu z budoucích archeologů určitě povede.

Největší sonda, kterou jsme zakončili několikaměsíční výzkum, se nacházela přibližně osm metrů čelně od Langerova domu. Měla rozměry 4 x 5, ale postupně nabyla velikosti 7 x 7 metrů. Již v hloubce 0,25 metru jsme odkryli souvislou plochu těsně k sobě ložených a kvalitně vyspárovaných cihel. Seskupení mělo v konečné podobě rozměr 4 x 4 metry a bylo po obvodu obestavěno opracovanými kameny o šířce 0,5 metru. Celý objekt byl podezděn za pomocí lomových kamenů a malty.

Díky písemným i ikonografickým materiálům z počátku 20. století se nám podařilo bezpečně prokázat, že se jednalo o základ kašny, která zde existovala nejméně sto let a byla odstraněna po ničivém požáru města roku 1801. I když jsme výzkum prováděli velice detailně, věřím, že nová zádlažba za řadu let může našemu městu nad Vajgarem přinést opět nové a zajímavé poznatky hodny jeho krásy. To však již přeji někomu z budoucí archeologické generace.

Vladislav Burian, archeolog

22.2.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
SRPEN 2002. Předmíř po opadu vody navštívil  prezident Václav Havel s manželkou.

Povodně 2002: O víkendu uklízeli dobrovolníci z celé země

Lávku ve Velkém Pěčíně čeká rekonstrukce.

V Pěčíně vymění konstrukci lávky

Hradečtí triatlonisté získali v Sokolově pět cenných kovů

Sokolov - Výborně si v pátém závodě Českého poháru vedli triatlonisté obou jindřichohradeckých klubů.

Zapomenuté klíče nahradil pár nožem a vidličkou

Dačice - Svérázný způsob na to, aby se dostali do svého hotelového pokoje v Dačicích, si zvolili dva z jeho návštěvníků.

V podhradí chystají slavnosti

Staré Město pod Landštejnem – V malé obci pod Landštejnem obvykle žije kolem pětistovky lidí. O víkendu jich tady ale bude několikanásobně víc.

Krabička cigaret vyšla ženu draho

Jindřichův Hradec - K neobvyklé krádeži vyjížděli jindřichohradečtí strážníci v neděli v odpoledních hodinách.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení