VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je pravděpodobné, že budeme mít silnou vládu

České Budějovice /FOTO/VIDEO/ – Profesor Jan Švejnar v exkluzivním rozhovoru pro jihočeské Deníky komentuje výsledky voleb a vrací se k volbě českého prezidenta.

2.6.2010
SDÍLEJ:

Profesor Jan Švejnar v pondělí exkluzivně v rozhovoru pro jihočeské deníky komentuje povolební situaciFoto: Deník/Jaroslav Sýbek

Povolební situaci bedlivě sleduje i profesor Jan Švejnar, který před dvěma lety kandidoval na českého prezidenta. „Nevylučuji, že se kandidatury opět zúčastním,“ naznačil v rozhovoru, který poskytl exkluzivně pro jihočeské Deníky při své pondělní návštěvě krajské metropole.

Nemohu začít jinou než touhle otázkou: Byl jste volit?
Ano, byl jsem volit v pátek, hned jak se otevřely volební místnosti. Dorazil jsem asi tak v půl třetí.

Není tajemstvím, koho jste volil?
Nechávám si to pro sebe. Šel jsem k volbám s dcerou. Řekl jsem jí, ať volí, koho sama vybere, a ani jsem se jí neptal, koho bude volit. Patří to do oblasti soukromí.

Sledujete českou politickou scénu? Co říkáte tomu, že během pár měsíců odešlo několik představitelů politických stran, kteří neuspěli nebo byli ve funkci příliš vulgární?
Myslím si, že jde o obrovskou transformaci. Procházíme změnou, která může být dalekosáhlá jak v tom, kdo bude v čele politického dění, tak v tom, co může v naší republice nastat. Výsledek voleb je takový, že v Poslanecké sněmovně zasedne silná většina. Nová vláda tak bude mít podporu silné většiny, ať už bude skloubená jakkoliv. Je pravděpodobné, že budeme mít velmi silnou vládu.

Vidíte nějakou naději pro Českou republiku ve výsledku letošních voleb? Voliči ukázali, že jsou současnou politikou a s jejími představiteli dost znechuceni.
Volby jasně ukazují, že hlavní dvě velké politické strany ztratily velký počet voličů. Voliči se přiklonili k novým stranám. To znamená, že jsou ochotni do určité míry riskovat a doufají, že nové tváře a lidé, kteří vstoupí do politiky, nebo ti staří, kteří vstoupili do politiky pod jiným vedením, nějak nynější situaci zlepší. Musíme vyčkat a vidět, co se stane, nicméně si myslím, že nová vláda, ať už bude složena jakkoliv, bude mít dostatečně silný mandát, aby mohla podstoupit určité reformy. Je to velká zodpovědnost pro nově zvolené politické lídry, aby zlepšili naši situaci, ať už z hlediska uskutečnění reforem, zmenšení korupce nebo v dalších oblastech.

Lidé šli k volbám s určitou nechutí k politické reprezentaci. Sledoval jste výstřelky českých politiků za posledních několik let?
Samozřejmě, že sledoval. Z velké části žiji tady v České republice. Působím tu v rámci centra CERGE-EI Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR i v rámci Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
Některé excesy politiků se dějí všude. Podívejme se na Berlusconniho v Itálii, který je toho velkým příkladem. Politické excesy jsou ale spíš neobvyklé než obvyklé. V zemích s vyspělou demokracií je obvyklejší, že návyky a chování politiků je dostatečně decentní a noblesní, a excesy jsou spíše výjimkami. Politik za ně potom platí ukončením své politické kariéry.

Některé politické strany už před volbami slibovaly, že podpoří přímou volbu prezidenta. Jste ochoten přijmout kandidaturu?
Samozřejmě, že tyhle projevy sleduji. Strany to samozřejmě navrhovaly již řadu let. Je to populární věc, i proto to všechny strany navrhují. Jenomže kdykoliv se zatím snažily najít způsob, jak to uskutečnit, tak se vlastně se nikdy nedohodly. Neshodly se na přístupu, ani na tom, jestli přímá volba bude v jednom nebo ve dvou kolech. Proto musíme s rezervou brát jejich nynější odhodlání, že se opravdu uskuteční systém přímé volby prezidenta. Když se to vezme z hodně pragmatického hlediska, tak samozřejmě strany tím ztratí určitou moc a sílu. Zřejmě proto není v jejich současném zájmu, aby se zbavily principu volby prezidenta, delegovaného na parlament.

Vracím se k otázce. Přijal byste i podruhé roli kandidáta na českého prezidenta?
Zůstávám ve veřejném životě a zůstávám nadstranický, nejsem členem žádné politické strany. Uvidíme, nic nevylučuji. V téhle chvíli bude záviset na tom, jak se situace vyvine. Jsem nadále připraven pomáhat a pomáhám v různých oblastech, zvláště, když jsem založil nové myšlenkové centrum, kde vydáváme studie a rozšiřujeme názory, jak by se mohla uskutečňovat hospodářská a sociální politika.

Před dvěma lety jste byl důstojným protihráčem Václava Klause při prezidentské volbě. Jak na atmosféru těch dnů vzpomínáte?
Myslím, že to byla hodnotná zkušenost jak pro mne, tak pro Českou republiku. Tehdy jsem si řekl, že by bylo nešťastné, kdyby při volbě tak důležité funkce, jako je prezident České republiky, byl jen jeden kandidát. A to zvlášť kandidát, který má dost extrémní názory a stejně tak i extrémní přístup k jejich realizaci. Proto jsem nakonec nabídku přijal, když mě vyzvali jak Strana zelených a nezávislí senátoři na pravé straně spektra, potom i sociální demokracie na levé straně spektra i část KDU-ČSL. Rozhodl jsem se, že stojí za to kandidovat už přinejmenším z toho důvodu, abych naznačil, že je zde další alternativa. Že můžeme být proevropští, můžeme být aktivní v Evropě a ve světě, a že věci nejsou černobílé. Nijak jsem nepodceňoval skutečnost, že Václav Klaus uskuteční, cokoliv bude potřebné, aby zvítězil. Nicméně nakonec se ukázalo, že i pro něj bylo vítězství mnohem těžší, než si on a mnozí představovali.

Překvapilo vás tehdy něco na událostech kolem volby prezidenta? Cítil jste nějaké tlaky na poslance a senátory, jak mají volit?
Samozřejmě, že ty dny na Hradě i předtím jsme zažili obrovské tlaky. Někteří poslanci a senátoři byli pod obrovským tlakem ať už přímým nebo nepřímým. Proto odcházeli, měli zdravotní problémy, nebo se myslelo, že mají zdravotní problémy. Ve hře byl poslanec, který nakonec přešel z jedné strany na druhou, nebo poslankyně, která se nedostavila. Byla tam samozřejmě spousta věcí. Myslím si, že pro mě byl nejdůležitější vývoj po volbě prezidenta. Řada věcí, na které jsem tehdy upozorňoval, že se s velkou pravděpodobností stanou, se také později staly. Že může dojít k problematickému předsednictví v Evropské unii nebo že ODS může doplatit na to, že Václava Klause zvolí prezidentem. Měl jsem pro lidi důležité vzkazy nejenom během prezidentské kampaně, ale i tím, jak jsem dokázal odhadnout, co se potom v dalším vývoji stane.

Vyjadřujete naději, že se situaci v České republice zlepší. Jste svým založením optimista?
Jsem optimista a také realistický optimista. Vždy si přepočítávám pravděpodobnost, a v tomto případě jsem mírně optimistický. Pravděpodobnost, že se něco dobrého může uskutečnit, momentálně převažuje na tím, že dojde ke katastrofě a fiasku. Existuje ale stále mnoho neznámých, a teprve až příštích několik týdnů nebo měsíců ukáže, jak se situace bude vyvíjet.

Při vašem působení v české politice uplatňujete i vaše zkušenosti z života v exilu v zemi, kde se demokracie nepočítá na roky, ale na desetiletí a staletí. Co přinášíte především?
Je zde několik principů. Myslím si, že je důležité a potřebné v oblasti ekonomické i v dalších dát důraz na kvalitu všeho, co se dělá. Zvláště v dnešním globálním světě. Ať už jsou to jednotlivci, podniky, neziskové organizace nebo celá země, všichni by měli dbát na kvalitu. Čili důležité je dělat méně a velice kvalitně, než hodně a průměrně nebo podprůměrně. Za druhé je nutná myšlenková tolerance. Člověk by si neměl vždycky říkat, že má pravdu, ale měl by naslouchat ostatním a využívat dialog. Z toho by pak měl vytříbit své myšlení, a když řeší velké otázky, měl by být ochoten najít kompromis, a to v pozitivním slova smyslu. Myslím si, že naše velké politické strany a jejich lídři nebyli schopni tohoto principu dosáhnout a někdy se chovali, abych tak řekl, sociálně velice nepřijatelně.

Odešel jste z komunistického Československa. Není to paradox, že je komunistická strana pořád součástí české parlamentní demokracie?
Je to samozřejmě paradoxní, protože v mnoha jiných okolních zemích se přerodila v socialistickou stranu nebo nějakou stranu podobného typu. Myslím si, že u nás je to záměrné. Komunistická strana je ráda, že má své speciální místo, které si, jak všichni víme, velice efektivně udržuje. Když se podíváme na složení vedení komunistické strany, nejsou to dělníci a proletariát, ale profesionálové všeho druhu, ať už právníci, doktoři nebo ekonomové. Je to strana, která si našla své místo na ideovém spektru, a tím, jak se vymezuje, si udržuje svoje určité místo v politickém spektru a ve společnosti. Překvapilo mě, když jsem během prezidentské kampaně viděl, jak si všichni s každým v parlamentě tykají, ať už jsou z jakékoliv strany, včetně komunistické. Pochopil jsem, že v českém parlamentu a v české politice je mezi všemi mnohem více interakce, než normální občan tuší.

Přijel jste do jižních Čech. Jaký tu máte program a jak se vám tu líbí?
Líbí se mi tady neuvěřitelně moc. Přijel jsem do Českých Budějovic z Českého Krumlova v rámci akce Americké jaro, které probíhá po celé republice. Mám zde veřejnou přednášku o financích, ale měl jsem příležitost sejít se s rektorem a reprezentací Jihočeské univerzity. Navštívil jsem i několik dalších míst. Opravdu jsem se přesvědčil, že Budějovice jsou velmi malebné město. Byl jsem tady už několikrát, ale vždycky jenom krátce. Teď jsem měl poprvé možnost si město projít a dostat výklad. Z Českých Budějovic mířím do Písku, kam se rovněž velmi těším.

JAN ŠVEJNAR
Narodil se v roce 1952 v Praze. V roce 1970 odchází s rodiči do Ženevy ve Švýcarsku a později do USA. Doktorský titul získává v roce 1979. Od roku 1984 pracuje jako konzultant Světové banky ve Washingtonu, stává se profesorem ekonomie. Po roce 1989 získává zpět české občanství, kteé ztratil v době komunistickéo režimu.
Od roku 1990 působí jako ekonomický poradce české vlády, je stále aktivní v politickém i akademickém životě, mimo jiné předseda řídící a dozorčí rady centra pro ekonomický výzkum CERGE–EI Univerzity Karlovy, zakladatel a ředitel Národohospodářského institutu Akademie věd ČR. V roce 2008 kandidoval na českého prezidenta. Střídavě žije a pracuje v USA a v ČR.

Autor: Radek Gális

2.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kabelky, bižuterii a knížky přinesla do Pravdovy knihovny v Jarošově nad Nežárkou Alena Ondřejová.
28

Kabelkový veletrh pokračuje

Bouřka škodila i na letišti v Jindřichově Hradci. Poryv větru vytrhl z betonu kotvení letadla, které pak nacouvalo do několik desítek metrů vzdálené čerpací stanice.

Na letišti bouřka utrhla letadlo

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Sobota zve na koně, hasičskou soutěž i na koncerty

Jindřichohradecko - Sobota nabízí pestrou škálu tipů, kam se vydat na Jindřichohradecku za zábavou.

Povodně 2002: Poslední oběť zemřela tři týdny po velké vodě

Jižní Čechy – Povodňový vzpomínkový seriál dnes končíme příběhem Marty a Vlastimila Weberových.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení