I přesto se nám nakonec podařilo zhotovit několik snímků tohoto objektu a jeho četných vzletových ploch. Vždyť by to byla ostuda nemít zdokumentované místo, odkud v rámci 303. polské stíhací perutě bojově létal legendární Josef František či později jiní Češi u britské 601. a 615., včetně Jiřího Maňáka z Č. Budějovic. Nedaleko odtud se pak nachází rozsáhlý monument připomínající slávu všech čtrnácti polských perutí RAF z období II. světové války.

Ze života expedice

Oproti loňsku, kdy nás o půlnoci během přípravy k spánku přepadlo poblíž královského sídla Windsor policejní protiteroristické komando, jsme se letos osobně setkali pouze s „civilním“ mužem zákona. Stalo se to v pátek 15. června v Uxbridge. Zde jsme dokumentovali zcela poslední hrob našeho válečného pilota na území Velké Británie. Kamenem úrazu byl zřejmě fakt, že se jednalo o civilní náhrobek. I přesto nás nakonec nechal asi pět minut natáčet a několikrát vyfotit místo uložení ostatků čs. legendy Karla Kuttelwasechera, který sestřelil nejméně dvacet nepřátelských letounů. Po válce se „Kutt“ krátce vrátil do rodné vlasti, avšak již v roce 1946 odjel zpět do Anglie za svojí rodinou. Zde zemřel 18. srpna 1959 v nedožitých 43 letech.

Poslední noc na britských ostrovech jsme strávili v kempu nedaleko Londýna. Tomu také odpovídala cena za ubytování. Společenská rozlučková večeře pod plachtou, u svíček a zbytku dobrých pochutin však patří díky mým kamarádům k nezapomenutelným. V sobotu ráno jsme se vydali do čs. sekce hřbitova v Brookwoodu, kde jsme měli domluvené setkání se zástupcem vojenského přidělence ČR ve Velké Británii pplk. Karlem Maškem. Probrali jsme společně řadu společných aviatických témat a předjednali naši případnou spolupráci. Kolem 11 hodiny jsme se rozloučili položením kytice karafiátů u čs. centrálního monumentu, následně se vydali nejkratší cestou do Doveru na trajekt. Vše, naštěstí, vyšlo na minuty přesně.

Jak už jsem se zmínil v úvodu seriálu, oproti předcházejícím expedicím nás letos jelo pouze sedm. Trasu do detailu více než rok připravoval Vladimír Vondrka ve spolupráci s Radkem Novákem, materiály pro tři příspěvky do Objektivu cestou získával redaktor České televize Aleš Hazuka. Profesionální práci odvedl tlumočník Dan Branda, stejně jako hlavní fotograf Michael Šafránek. Mužem mnoha profesí byl Jiří Růžička, který se mimo jiné hned během prvních dnů cesty stal vyhlášeným šéfkuchařem – specialistou. Na mě pak zůstalo starat se o zdárný ekonomický chod expedice.
Dá se říci, že všichni dělali všechno. Tým pracoval tak dobře, že jsme dokázali nejen zmapovat vybrané lokality, ale nad očekávání přivézt i řadu zajímavých exponátů pro výstavní účely. Náš velký dík patří jednateli Svazu letců svobodného Československa pplk. Arnoštu Polákovi a již zmíněnému pplk. Karlu Maškovi, kteří se s námi byli ochotni rozdělit o svůj drahocenný čas i řadu zajímavých informací.

 

 

Výřez textové části znáhrobku nejúspěšnějšího čs. stíhače zobdobí II. světové války Karla „Kutta“ Kuttelwaschera.

Foto: Radek Novák, KHL

Několik vět závěrem

Do J. Hradce jsme se vrátili v neděli 17. června dopoledne po ujetí 5.121 km. Rád bych vyjádřil poděkování nejen svým kolegům, řadě institucí a firem, ale také naprosto netypickému anglickému počasí. I když dlouhodobé prognózy nevěštily nic dobrého, mimo pár přeháněk a jednoho většího lijáku nás po Albionu doprovázelo především teplé slunečné podnebí. Také díky tomu jsme bez větších problémů nalezli všech třicet jedna vytipovaných čs. válečných hrobů a zmapovali čtrnáct s našimi letci souvisejících lokalit RAF.
„Expedice Coltishall 2007“ byla třináctým zahraničním projektem našeho klubu za uplynulých třináct let. A jsem osobně velice rád, že tato pro někoho magická „13“ pro nás byla číslem šťastným.