VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výzkum na parkánech

JINDŘICHŮV HRADEC - V uplynulých dnech uskutečnilo Muzeum Jindřichohradecka zjišťovací archeologický výzkum na takzvaných parkánech, kde v nedávných měsících probíhala rozsáhlá renovace poškozeného původního fortifikačního systému města J. Hradec.

7.9.2007
SDÍLEJ:

Sonda číslo 1 měla rozměry 3 x 3 metry a dosáhla hloubky 4 metrů. Z bezpečnostní důvodů bylo k odkrytí části výkopu využito stavební techniky. Rozměry sondy diktuje Roman Beneš (vpravo) a zapisuje student archeologie Petr Jelínek.Foto: Vladislav Burian, archiv muzea

Jak vyplývá z archivních dokumentů, kamenné hradební opevnění je datováno nejstarší písemnou zprávou z roku 1389, avšak jeho existenci lze po vzoru jiných českých měst předpokládat přinejmenším již od poloviny 14. století. V návaznosti na loňské poznatky z výzkumu v prostoru na Masarykově náměstí před Střelnicí jsme se během současné sondáže zaměřili na odkrytí základů hradeb a s ním souvisejícího terénu.
Sondy byly položeny ve dvou místech v horní části parkoviště. Prvá byla vyhloubena v severozápadním nároží velké bašty, druhá při jižním straně nedalekého opěráku. Výkop postupně porušil mocné navážkové a smetištní vrstvy, pod kterými se nacházel terén tvořený mazlavou hlínou.
V severní polovině sondy jsme v úrovni 320 centimetrů pod současným povrchem narazili na světle modrý kompaktní jíl svažující se směrem k základům bašty. Do tohoto rostlého terénu, analogickému s fortifikačními příkopy na Masarykově náměstí, byla zahloubena 60 cm široká rýha pro zapuštění základu objektu. Ten jsme zachytili v hloubce 400 cm pod povrchem.
Základ hradeb byl vystavěn z lomového kamene a vyspárován hlínou s občasnou příměsí jílu. Během obou sondáží jsme nalezli pouze jediný fragment užitkové keramiky, který datací odpovídá nejstaršímu horizontu existence hradeb v II. polovině 14. století.
Během výzkumu jsme také prokázali několik fází stavebních úprav této části fortifikačního systému města, včetně novověkého násilného zásahu do kompaktní hmoty zdi v souvislosti s vybudováním odpadního kanalizačního potrubí zhruba před třiceti lety.
I když archeologický výzkum prozatím nepřinesl nové konkrétní poznatky ohledně datace této městské stavby, předpokládáme, že během následujících měsíců získáme zajímavé informace z analýz vzorků odebraných z terénu.
Doufáme, že s těmito výsledky pak poodkryjeme další část doposud neznámé mozaiky historie našeho města nad Vajgarem, která není zachycena v žádných archivních pramenech.

(autor je archeolog Muzea Jindřichohradecka)

7.9.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Třeboň podpoří tělesně postižené

Strmilov. Ilustrační foto.

Strmilovští vytvářejí mapu zajímavých míst

Do města nad Vajgarem zavítá válečný letec Emil Boček

Jindřichův Hradec - Brigádní generál Emil Boček je dlouholetým přítelem členů Klubu historie letectví Jindřichův Hradec i starosty města Jindřichův Hradec Stanislava Mrvky.

DOTYK.CZ

Největší poslanečtí snaživci? Na špici jsou Kalousek i Okamura

Už více než dvě stovky zákonů předložili současní poslanci. Sice jich protlačili jen 26, ale nesmutní z toho. Hlavně, že jsou vidět.

Spořivý Hradec má rezervu čtvrt miliardy

Jindřichův Hradec - Na finanční úspory města radnice v posledních letech nemusela sahat. Podle starosty by se daly využít na obří investiční akce.

Čápi bojovali o místo na komíně

Branná/OBRAZEM/ - Již v pátek 24. března zaznamenali obyvatelé Branné u Třeboně přílet čápů.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies