VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příběh psa z útulku v Malém Jeníkově

MALÝ JENÍKOV - Jmenuji se Leo a rád bych Vám věnoval pár řádků. Kamarádi ze sousedního kotce mi říkají, že prý jsem kříženec chodského psa, ale na tom přece vůbec nezáleží. Všichni společně jsme bydleli ve slovenském útulku Komárno a jedli ze stejných misek, i když je jeden z nás šlechtického původu a druhý se narodil na kupce sena.

31.5.2007
SDÍLEJ:

LeoFoto: archiv

Rád bych Vám nyní povyprávěl, co se mi a mým kamarádům přihodilo za poslední dny. Zrovna jsem si pochutnával na svých oblíbených granulích, když v tom přišla paní Neumannová a usmála se na mně. Odvrátil jsem tedy čumáček od jídla a co se nestalo? Najednou s dalšími chlupatými kámoši sedíme v autě. Vzpomněl jsem si, že dva kluci z vedlejšího kotce si včera poštěkávali o výstavě Strmilovský voříšek, která se má konat dne 19. května 2007 v Obci Strmilov. Ano, my jsme se tam právě vypravili. Kolem sedmé ráno jsem utíkal naproti své „skoropaničce“ Alče, která přijela proto, aby pomohla s přípravou obojků a vodítek pro mě a moje kamarády z útulku. Pak nás Alča odvezla z Malého Jeníkova na samotnou výstavu, kde již bylo vše připraveno. Těšil jsem se ven z auta – chtěl jsem to tam vše označkovat a hlavně okouknout konkurenci. V devět hodin byla Voříškiáda slavnostně zahájena a naše nervozita vzrůstala. Při nástupu všech pejsků mi panička pošeptala, ať se snažím a já dělal, co jsem mohl, abych ji nezklamal a udělal jí radost. Mám jí moc rád a zrovna jsem pocítil vhodnou chvíli, abych jí to opět dokázal. Začal jsem jí olizovat ruku, když mně hladila a dokonce jsem si lehl i na záda, aby mně mohla pošimrat bříško. Koukl jsem na ni svýma psíma očičkama a doufal jsem, že to na ní zabere. Zabralo, avšak byla moc smutná, jelikož se již ujala dvou pejsků a dalšího již bohužel mít nemůže. Začaly samotné soutěže. Nejdříve se nám představili dva pejskové ve třídě veteráni. Vilda z našeho útulku si vedl velmi dobře, dokonce i pošilhával očkem po Nele – druhé soutěžící, která přišla se svým páníčkem a také házela na Vildu očkem. Dále nastoupili pejskové s PP, kteří však nejezdí na klasické výstavy. Koukali jsme s kamarády na naše soupeře a všem jsme moc drželi tlapku. Docela jsme jim záviděli jejich starostlivé páníčky a paničky, kteří se s nimi po představení mazlili a láskyplně se o ně starali.
My jsme však nepřišli soutěžit o medaili, největší vítězství by pro mě a mé kamarády bylo nevracet se do útulku, ale do nového domova. Za chvíli přišla řada na nás, útulkáčky. Přišla se s námi pomazlit paní Neumannová a všem nám zašeptala do ouška pár slovíček. Pak se chopila mikrofonu a pověděla všem pár slov o každém z nás. Paní Neumannová se angažuje na Slovensku v pomoci pejskům, protože tam je jen minimum útulků. Jsou tam karanténní stanice a v nich platí tzv. asanace – každý pejsek má pár dní na to, aby se našel jeho původní páníček, popřípadě náhradní páníček, pak je utracen.
Po nás nastoupila na řadu nejpočetnější skupina celého dne – voříšci. Zde bylo pro porotu velice těžké rozhodování, protože každý z přítomných pejsků oplýval jiným kouzlem. Dále jsme měli přestávku a já utíkal s Alčou označkovat si své nové území. Mezitím se porota radila a vybírala vítěze. Diváci se mohli těšit z ukázek výcviku poslušnosti a obrany a dále z několika soutěží. Po soutěži o titul největšího a nejmenšího psa přišli na řadu šikulové v kategorii „Ukaž co umíš“, kde chlupáči předváděli prvky výcviku (sedni, pac, lehni…), prvky z dogdancingu (výskoky, poskoky, slalom mezi nohama páníčka…) a další dovednosti jako je například prosit, uklízet hračky, chodit na pohyblivém válci. Všichni přítomní se velmi bavili a potleskem pejsky ocenili, neboť výkony jak chlupáčů, tak i jejich páníčků byly opravdu obdivuhodné.
Sledoval jsem jejich radost z vystoupení a trošku mě píchlo u srdíčka. Představoval jsem si, jak mě můj páníček také hladí, drbe za ouškem a je na mně pyšný. Doufám že tam budu moci jednou také stát, s člověčím dozorem a těšit ho úspěchem z povedeného představení. Moc bych si přál najít páníčka, kterému bych mohl dávat pac a u kterého bych mohl usínat schoulený na rohožce s pocitem, že někam patřím. Předposlední soutěž byla Pes a dítě. Pozoroval jsem pejsky a jejich malé páníčky a říkal jsem si, že bych vůbec neštěkl proti dostat se do smečky s lidskými štěňaty.
Bylo by to báječné, byl bych moc hodný a ohleduplný, dokonce bych vůbec netahal za vodítko, aby se človíčkovi náhodou nestal nějaký úraz. A jestli z něj vyroste nějaký pořádný vlasáč, přihlásíme se do soutěže Podoba páníčka a psa. Další disciplínou bylo maškarní. Psi i majitelé měli opravdu krásné a nápadité masky, až jsem se maličko bál. Po vtipné vsuvce v podobě masek a převleků přišla na řadu další disciplína. Volil se tentokrát sympaťák. O vítězi kategorie rozhodli diváci svými hlasy.
Nastával konec a my s ostatními kamarády jsme se těšili ze sponzorských darů. Dnešní den byl pro čtyři chlupáče od nás z útulku moc šťastný – našli si totiž nové páníčky a vesele upalovali označkovávat nové domovy. Na mně se bohužel štěstí zatím neusmálo, ale můžu se těšit z mojí skoropaničky Alči, která mě utěšovala a šeptala mi do ouška, abych se nebál. Je to prý otázka několika dnů, kdy budu moci podávat pac a olizovat tvář svému novému páníčkovi. S novou nadějí jsem naskočil do auta a nechal se odvézt zpět do útulku. Posílám pac, Leo.

31.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kunžak. Ilustrační foto.

V Kunžaku chtějí víc vody

Ilustrační foto.

Florbalový turnaj v Dačicích nabídl 60 zápasů

Koruna za každý kilometr pomůže malé Lucince

Jindřichův Hradec – Letošní ročník akce Do práce na kole bude opět pomáhat.

Memoriál Karla Parmy se gymnastkám Slovanu povedl

Jindřichův Hradec – Už podevětadvacáté v řadě uspořádal jindřichohradecký Slovan závod ve čtyřboji sportovních gymnastek.

Dačice rozkvetou. Soutěž pomáhá zkrášlit město

Dačice – Každý rok se mohou Dačičáci hlásit do soutěže Rozkvetlé Dačice. Ani letos tomu nebude jinak. Se začátkem června odstartuje již šestý ročník tohoto květinového klání.

Hradecké házenkářky zakončily žákovskou ligu na třinácté příčce

Jindřichův Hradec - Závěrečné kolo Žákovské ligy MČR mají za sebou starší žákyně Házené J. Hradec. Mezi 25 nejlepšími týmy z republiky obsadily třináctou příčku.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies