Následující rychlý spád událostí barvitě popisuje jejich přímý účastník, člen RNV (Revolučního národního výboru) Vlastimil Bělohlávek.
„Oknem radnice jsem naposledy zahlédl partyzána Jana Cirhana. Spěchal na seřadiště partyzánské jednotky do tehdejší Občanské záložny v Klášterní ulici. Na obou ramenou nesl po dvou puškách a německým vojákům, kteří na něj doráželi, ukazoval na pásku na levé paži s označením RG (Revoluční garda).

Střelba v Panské

Za okamžik, co mi zmizel z dohledu, zarachotily výstřely a na dlažbě Panské ulice zůstalo v krvi pět obětí: partyzán Jenda Cirhan, student Maxa z Vydří, kovodělník Josef Tichý, Stanislava Kreutzerová a řezník Ladislav Vomastek, kterého později přinesli na policejní strážnici smrtelně zraněného“.

Postřelena byla také A. Hulíková, která jediná své zranění přežila. Další z pamětníků, člen RNV Zdeněk Dvořák, vzpomíná na konflikt následovně: „Major postavil se do čela davu a táhl s ním nahoru Panskou ulicí směrem ke Střelnici, kde jsme se s ním setkali. Panskou ulicí chvátá za davem student Jan Cirhan a vleče na rameni několik pušek. Němečtí vojáci zastupují mu cestu a snaží se mu pušky odebrat. Dojde k tahanici, poněvadž Cirhan pušky nechce vydat. A tu německý voják stojící na protějším chodníku vystřelí a Jan Cirhan klesá mrtev k zemi. Pak třesknou další výstřely. V davu nastává panika. Lidé se snaží ukrýt, kde se dá. Na jindřichohradecké dlažbě zůstává ležet pět zastřelených lidí. Kam se poděla ona skupina mužů vedená malým čs. majorem v pláštěnce, nikdo neví.“

Zanedlouho po tragickém incidentu vyzval komisař R. Chwostek městským rozhlasem německé vojáky k okamžitému ukončení střelby. Totéž po něm požadoval i JUDr. A. Rausch. Ten následně přiměl Rudolfa Chwostka a velitele místní obrněné jednotky Obersturmbannführera Rellkeho k jednání na radnici. Bylo dosaženo stažení německých jednotek do kasáren s podmínkou, že se nic nestane občanům německé národnosti.

V 15 hodin vyhlásil místní rozhlas informaci o převzetí správy města RNV a vyzval veřejnost k vyvěšení českých praporů.

Dosažený úspěch však překazil neočekávaný příjezd Obergruppenführera SS Bartla a Obergruppenführera SS Müllera. Tito vysocí němečtí důstojníci se pokoušeli utéci z Prahy do Českých Budějovic, ale stromy zatarasená cesta u Veselí nad Lužnicí je přiměla odbočit do J. Hradce.

Když se Bartl seznámil se situací ve městě, převzal zde vojenské velení. Za své dočasné velitelství si vybral Grandhotel, před nějž nechal umístit velkorážný kulomet 40 mm na podvozku tanku Panther, který byl namířen na radnici.

Členům RNV Bartl oznámil, že neuznává žádné předcházející dohody a nařídil vyhlásit výjimečný stav. Pohrozil zároveň zahájením dělostřelecké palby proti městu v případě jakýchkoliv nepokojů. Situaci navíc zkomplikovala zpráva, že se v okolí Otína střílí a u Kuniferu soustřeďují partyzáni. Bartl tam ihned vyslal své vojáky spolu s hradeckými rukojmími V. Bělohlávkem, majorem Hradeckým a štábním kapitánem Regentíkem. Naštěstí se zjistilo, že se jednalo pouze o plané informace.

Druhý den ráno se ve městě objevila vyhláška vydaná velitelem SS Bartlem, který uznal existenci RNV, ale zároveň požadoval klid pro odsun Němců z města. Z tohoto důvodu bylo německému obyvatelstvu nařízeno odevzdat veškeré jimi držené zbraně. I když se předpokládalo, že se rozkaz nedotkne Čechů, kolem poledne 6. května vojáci SS nejen zabavili veškeré odevzdané pistole a pušky, ale také odzbrojili městskou policii a četníky u soudu.

Poslední dny poroby

V noci ze 6. na 7. května opustil Jindřichův Hradec německý velitel SS Bartel. Velitel SA Müller však neustále zvažoval možnost vytvořit z města místo aktivního odporu proti Rudé armádě. Němečtí vojáci prováděli prohlídky domů a docházelo k občasné střelbě do oken. Během dne se uskutečnilo jednání několika členů RNV, ale vše se odehrávalo pod tlakem hrozících represí, vyplývajících z vyhlášení výjimečného stavu.
Rychlý postup Rudé armády směrem k Jindřichovu Hradci radikálně ovlivnil situaci ve městě. Němci začali připravovat odchod z města, zapálili vojenský materiál a dokumenty v kasárnách, zničili vojenský vlak nedaleko nádraží. Dne 8. května byl členy RNV na radnici vyslýchán Dr. Karl Schwabe, víceprezident - zástupce říšského protektora pro Moravu, který se do Jindřichova Hradce uchýlil z Brna předcházející noci i se svou rodinou. Byl zatčen také velitel SA Sturmbannführer Müller. Během dne se pokusil do Rakouska uprchnout Rudolf Chwostek, který se však s nepořízenou vrátil z městečka Waidhofen a. d. Thaya.

V odpoledních hodinách pronikly první hlídky Rudé armády z území Rakouska na Jindřichohradecko. Dostaly se až do Příbrazi, další pak z Moravy do Klenova. V 17 hodin obsadila Rudá armáda Novou Bystřici. Tento den byl významný i pro Jindřichův Hradec. Od večera 8. května stáli v jeho vedení již opět Češi!

Vyhlášení výjimečného stavu.

Vladislav Burian, František Fürbach