VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jiří Houdek chce vrátit AniFest do Třeboně

Třeboň – V pátek 14. ledna navštívil Deník třeboňského starostu Jiřího Houdka, který se po čtyřleté přestávce vrátil zpět z pozice městského zastupitele na vedoucí post radnice, ve kterém předtím působil 12 let. Problematika a chod městského úřadu mu není cizí, ale za čtyři roky se ve městě hodně událo.

18.1.2011
SDÍLEJ:

Starosta Třeboně Jiří Houdek.Foto: Deník/ Stanislava Koblihová

Vrátil jste se do čela radnice po čtyřech letech, jaké byly vaše první pocity, když jste se ale nevracel do známých prostor na historickém Masarykově náměstí?
Pocity byly trochu smíšené – jednak určitá euforie a možná i zadostiučinění z pocitu, který mě naplňoval z výsledků voleb, z důvěry, kterou jsme od občanů dostali, což je pro nás obrovský závazek, i pro mě osobně – to je jeden pocit, a to zodpovědnosti z toho, co se bude dále v Třeboni dít a jakým způsobem se bude město koncepčně rozvíjet. Druhým pocitem bylo samozřejmě i zklamání, že najednou těch dvanáct let, co jsem prožil na radnici a náměstí v opravdu historickém a důstojném prostředí toho místa, je pryč. Nechci říct, že opravená kasárna jsou nedůstojná, to v žádném případě, ale pořád je to místo, které není v centru města na historickém náměstí. To mi pocit z návratu hodně zkazilo, zejména když si uvědomím, že je to záležitost, která je nevratná a pokud ano, tak možná až za několik desítek let.

Zmínil jste bývalou radnici, jak vnímáte osud její budovy?
Její prodej se v minulém volebním období uskutečnil a nyní je to záležitost nového vlastníka. Město kromě stavebního povolení a podobně nemůže zasahovat a nemůže ovlivňovat, což je samozřejmě možná i škoda. Nákup byl proveden s cílem, že tam vznikne hotel, ale vybudovat hotel v centru města není projekčně jednoduchá záležitost, ale věřím, že to paní Konětopská připravuje. Nicméně mě to osobně velmi mrzí, že se tento městský majetek prodal. Myslím si, že bychom ho uměli využít třeba na přebudování na lázeňský penzion nebo k dalšímu účelu pro potřeby města, například pro určité podnikání v lázeňství a podobně. Bohužel filozofií bývalé radnice bylo všechno prodat, včetně bývalé radnice, což si myslím, že je velmi unikátní záležitost v současné i dávné historii, která se v českých městech neděje.

Dalším objektem, který byl svým účelem spojený s radnicí, je na historickém náměstí dům slavného rybníkáře Štěpánka Netolického, ve kterém se konaly svatební obřady. V současné době je prázdný. Jaké máte plány s ním?
Ano, byla tam velmi dlouho důstojná obřadní síň. Každý, kdo tam absolvoval svatbu nebo nějaké setkání, tak se mu tam líbilo. Rádi bychom vrátili využití prostor domu pro obřadní síň a využít půdní prostor pro galerii, která bude využívaná zejména pro vystavení obrazů a různých uměleckých předmětů z městského depozitáře, ve kterém je přes 400 obrazů od známých výtvarníků jako je Kojan, Líbal, Volf, kteří se inspirovali třeboňským prostředím a krajinou. Chtěli bychom, aby dům Štěpánka Netolického byl do budoucna multifunkční – pro účely obřadní síně, malých koncertů, menších společenských akcí a pro výstavní činnost a galerii. S prohlídkou galerie bude souviset i prohlídka celého domu, protože je sám o sobě krásný. To je naše vize, kterou sledujeme vrácení života na historické náměstí v průběhu celého roku, a zároveň vystavit exponáty z depozitáře. Původní plány byly, aby vše bylo hotové do pololetí, ale rozhodli jsme se, že kvůli kvalitě rekonstrukce raději nic neuspěchám. Protože dům je velice cenný, uskuteční se architektonická soutěž a podle vítězného návrhu pak bude připraven projekt na jeho rekonstrukci. Chceme se s touto budovou přihlásit i do projekční soutěže o cenu mistra Petra Parléře. Takže věřím, že najdeme nějakého skvělého architekta, který dům oživí tak, že bude hezkým cílem a přivede návštěvníky na třeboňské náměstí.

Nedaleko náměstí je dům dalšího věhlasného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan, který se už stal cílem mnoha návštěvníků. Stal se však také poněkud kontroverzní budovou, jaký bude jeho osud dále?
Je zajímavé, že se bavíme o domech našich rybníkářů. Je vidět, že jsou to významné domy, jako oni sami byli významní pro Třeboňsko. Nejvitálnější stavitel vodních děl na Třeboňsku Jakub Krčín měl svůj dům v blízkosti zámku a tam jsem už v roce 2006 podepisoval smlouvu na jeho využití pro zřízení expozice živých sladkovodních ryb společnosti Zámecká akvária. Další využití bylo pro vybudování expozice rybářství, rybníkářství a samozřejmě i na multifunkční prostory pro děti, aby si tam mohly malovat a povídat o vydrách a rybářství. Myslím si, že se představy naplnily. Při několika návštěvách v domě jsem expozice zhlédl a vím, že se tato společnost nějakým způsobem dlouhodobě dohadovala za bývalého vedení radnice s městem, kde byla možná i nechuť se domluvit. My máme chuť se se společností Zámecká akvária domluvit a věřím, že určitě nějakou shodu najdeme v tom, jaké bude využití prostor i nadále a jaké budou podmínky zejména v nájemní smlouvě na dům.

V loňském roce došlo i k další změně, která zřejmě může být také přičítána problematické komunikaci. Z Třeboně se odstěhoval AniFest do Teplic a jako náhrada vznikl Anifilm. Budete se snažit o to, aby se AniFest vrátil nebo budete podporovat pokračování nového Anifilmu?
Vidím zde trošku paralelu s Krčínovým domem, kdy se podobně odehrálo dohadování se společností AniFest o využití Besedy na vybudování Labyrintu animace, protože tam postup a postoj radnice byl podobný. Trošku mi připadalo, jako že co nějakým způsobem inicioval Houdek a to, co bylo za Houdka, bylo nějakým způsobem potíráno. Nakonec u AniFestu to dopadlo zásadně špatně pro město – mezinárodní festival animované tvorby se vloni přestěhoval do Teplic. AniFest opravdu je festival, který má svou historii a původ právě v Třeboni. To, že se dostal na tak vysokou úroveň, je díky organizátorům a koloritu Třeboně. Už za konání čtyř až pěti ročníků se stal velice uznávaným filmovým festivalem a v dalších ročnících se jen navazovalo na vybudované pozice. Anifilm by nikdy nemohl mít v Třeboni takovou odezvu a návštěvnost, jako měl napoprvé, kdyby zde před tím nebylo osm ročníků AniFest, který tady připravil podmínky a dobré jméno festivalu. Celá řada lidí zřejmě ani nerozlišuje to, že tady byl Anifilm a ne AniFest. Bohužel to byla spíš záležitost boje, aby se tu nerealizovaly myšlenky, které tu byly v průběhu dvanácti let . Určitě bylo ale dobře, že tady díky zajištěnému Anifilmu nevzniklo hluché místo a hluchý rok a Třeboň nebyla bez festivalu živé animované tvorby. Anifilm byl hodně o akcích, které byly dobře navštíveny, ale nepřitáhly takové množství návštěvníků, kteří by se tu ubytovávali, stravovali a byli tu celý týden. Z pohledu živnostníků je to s AniFestem nesrovnatelné. Navíc to byla záležitost bez mezinárodní účasti. AniFest měl v roce 2009 v Třeboni snímky ze 48 zemí světa, byli tu i jejich producenti, režiséři a hlavně se o Třeboni ve 48 zemích mluvilo a psalo, ale i kdyby to bylo jen 20 až 30 zemí, stále to byla nenahraditelná prezentace města ve světě. Včetně destinací jako je Japonsko, Korea, Amerika, Francie a další. Všude tam se psalo o malém jihočeském městečku, originálním svou historií a krásou jménem Třeboň. Můj zájem je, aby přestaly všechny sváry a daly se stranou různé politické nebo zájmové skupiny a aby v Třeboni dále pokračoval AniFest. Nejlépe by bylo, aby se obě dvě skupiny zastupující AniFest a Anifilm spojily dohromady a společně vytvořily AniFest 2011 a pokračoval dál. Už na to není moc času, ale doufám, že k nějakému konsenzu dojde.

Zmínil jste projekt na Labyrint animace, který měl být zrealizován v prostorách Besedy a který se neuskutečnil. Jaký je váš názor na zrekonstruovanou Besedu a novou podobu kina, ve kterém se uskutečnily projekce festivalových filmů?
Musím říci, že nově zrekonstruované kino se mi ohromně líbí a myslím si, že se velice zdařilo. Mohou k němu být připomínky, že je tam menší kapacita, ale myslím si, že je to záležitost, která je běžně pro Třeboňáky dostačující. Opravdu je provedeno velice moderně a není důvod, proč jezdit do Cinestaru do Českých Budějovic. Každý návštěvník si může vzít do kina kávu i s popcornem a colou. Za to patří poděkování bývalému vedení radnice, že k rekonstrukci kina takto přikročilo. Ohledně Besedy se musím přiznat, že tam už má spokojenost taková není, a to už v samém pojetí rekonstrukce. Podle mého názoru byla zásadní chyba v tom, že se do Besedy zpátky vracelo její původní využití, a to teď nebudu nějak plakat nad tím, že tam nevznikl Labyrint animace, který se měl stát evropským centrem animovaného filmu. Pojetí vlastního využití Besedy je velice nešťastné, protože si město v centru, kde je celá řada dalších konkurenčních restaurací, zainvestovalo další tři restaurační zařízení – restauraci, vinárnu a rockový klub. Myslím si, že na tom budou ekonomicky velice tratit Bertiny lázně, které se staly provozovatelem těchto zařízení. S tím bude obrovský problém. Rockový klub navíc vznikl pod jevištěm divadla a sál Besedy je velmi úzce propojen s divadlem a dochází k prostupu zvuků a hluku v prostorech mezi sebou. Velký problém činí zejména rockový klub, protože velká část návštěvníků divadla bývá rušena stejně jako účinkující detonačními zvuky bubnů nebo basové kytary. Což budeme muset i na základě stížností, které zaznamenáváme, řešit. Zbytečná mi přijde jako další koncepce sálu, který je třetím sálem ve městě, které má téměř devět tisíc obyvatel. Myslím si, že ani to není ekonomicky šťastné řešení. Je tu sál pro 300 – 350 lidí v Lázních Aurora, kde je společně s restaurací kapacita kolem 500 lidí. Pořádaly se tam i městské plesy. Dále je tady Kulturní a kongresové centrum Roháč, které bylo stavěno jako multifunkční zařízení jak pro tělovýchovu, tak pro kulturní a společenské akce, a to pomíjím sportovní halu, kde se dají pořádat velké akce jako koncerty až pro 1000 lidí. Zrekonstruovaná Beseda má určitě význam a efekt nostalgický, proto tam chodí ráda řada místních občanů. Ale z hlediska ekonomického a možná i dobrého hospodáře si myslím, že to nebylo šťastné pojetí rekonstrukce. Nehledě na to, že částka, kterou rekonstrukce vyžadovala, přes sto milionů korun, není částkou malou a nebyly na ni získány dotace, i když jsme jako zastupitelé byli ujišťováni, že dotace vyjde. Vidím to jako záležitost zcela nehospodárnou.

S Besedou souvisí také nedořešená otázka místa pro místní loutkáře, kteří se v ní nedočkali slíbeného prostoru. Najde se pro ně nějaké řešení?
Jednal jsem už s principálem loutkového divadla Augustinem Kotilem a navrhl jsem mu, aby přišel s návrhem na dva až tři prostory, které jsou v majetku města, ve kterých bychom nějaké řešení hledali. Z jeho strany zazněl námět na využití Výstavního sálu Pod věží, ale znamenalo by to velkou investici a ztrátu výstavních prostor. Museli bychom hledat jiné prostory pro galerii. Proto budeme hledat pro loutkáře něco vhodnějšího, kam by se vešli a mohli tam zkoušet a hrát. Byl bych sice moc rád, kdyby se to povedlo už letos, ale nejpozději do roku 2013 se to určitě povede. Je to náš zájem, máme to i v našem společném koaličním programu, že vytvoříme odpovídající podmínky pro loutkové divadlo. Nechtěli bychom, aby takový unikátní soubor nějakým způsobem zanikl a určitě nějaké řešení najdeme.

Autor: Stanislava Koblihová

18.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Ilustrační foto. Pátrací akce.

Pohřešovaný pospával v lese mezi lahvemi

Je rozdíl, jestli syn vstává do školy nebo na ryby

Jindřichův Hradec – I letos se bude v českobudějovickém IGY Centru konat 6. září Kabelkový veletrh a výtěžek bude opět rozdělen mezi talentované děti z Jihočeského kraje.

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Šumava - O zákaz vstupu do lesů chce požádat Národní park Šumava dotčené obce s rozšířenou působností. V pondělí to Deníku potvrdil Jan Dvořák, tiskový mluvčí Národního parku Šumava.

OBRAZEM: Děbolínský festival završili Tři veteráni

Jindřichův Hradec - Finále tradičního festivalu divadel bylo v režii ochotníků z Pluhova Žďáru.

V pondělí chladněji, ale od středy se oteplí

Jižní Čechy – Do střední Evropy bude zasahovat výběžek vyššího tlaku vzduchu od západu a na naše území bude proudit chladný vzduch od severozápadu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení