Když v práci zavře šanony s účetnictvím slapské lahůdkářské výrobny, čeká ji doma další práce. Té za čtyři roky již zcela propadla. Jejím úkolem je organizační článek činnosti skupiny vodní záchranné služby Českého červeného kříže v Soběslavi.

„K záchranářům jsem se dostala přes moje děti. Nejprve s tím začal syn a během několika dnů i dcera. Začali jsme s manželem chodit s nimi, protože rodiče v oddíle pomáhají. A už mi to zůstalo, vzala jsem na sebe organizaci soutěží a materiálové zabezpečení oddílu dětí do 18 let,“ říká kandidátka na letošní Křesadlo.

Je jednou z pravých rukou profesionální trenérky Dany Jaroňové. Předcházet by si ji měli ale také mladí záchranáři, protože právě i Zdeňka Šrůtová vybírá ty, kteří pojedou závodit. „S nimi pak musím vypilovat záchranářskou techniku,“ přibližuje svoji dobrovolnickou činnost a jedním dechem dodává, že bez pomoci dcery Kláry a pochopení manžela by se vůbec neobešla.

Zdeňku Šrůtovou by se dalo přirovnat k asistentovi režie: v malíku už má veškeré materiálové potřeby skupiny, komunikuje s rodiči dětí a přemlouvá je, aby pomohli s dopravou na závody, obchází sponzory a prosí o peníze.

„Peníze? To je velký problém. Jako snad všechny vodní záchranáře v republice mne trápí, že od státu na nás peníze nejsou. Přitom utopených přibývá,“ postěžuje si na nedocenění jejich činnosti.

„Ale moc mě to baví, mám radost, když vidím, že dětem se daří a jsou spokojené,“ dodává. Jejich oddíl loni nakupil 19 medailí z mistrovských závodů. Vodní záchranáři v Soběslavi působí už od roku 1982.