Spojenými státy se přehnala bouře Sandy, která je označována jako nejničivější v historii.  Tisíce lidí se evakuovaly a další zůstali odkázáni na pomoc ve svých domovech. Mnozí si představují, co by se stalo, kdyby nějaká taková přírodní katastrofa zasáhla Čechy. Podle vedoucího oddělení krizového řízení jindřichohradeckého městského úřadu Jiřího Hrušky běsnění živlů, jakému nyní čelí USA, v takovém rozsahu v nejbližších letech v České republice nebude.

„Bohužel, menší, ale podobné přírodní pohromy nelze vyloučit ani u nás na Jindřichohradecku. V době nedávné to byl například orkán Kyril. Nedá se zapomenout ani na obrovská množství sněhu v roce 2006, kdy se pod tíhou sněhu bořily střechy budov," vypočítává okamžiky, kdy vítězila svou mocí příroda, Jiří Hruška.

Z hlediska možných povodní má město Jindřichův Hradec díky své poloze a nadmořské výšce docela štěstí.

„Nemáme zde veliký vodní tok, který by mohl vážně ohrozit životy občanů a jejich majetek. Řeka Nežárka tak představuje v případě povodně relativně pouze běžné nebezpečí. Například v roce 2006 byly postiženy povodní v Jindřichově Hradci pouze tři domy. A ty, péčí majitelů, za přispění města, v součinnosti se státní správou rozvoje bydlení, se podařilo opravit a povodňové škody bez vážných problémů odstranit," říká Jiří Hruška.

Hrozba velké vody

Zcela jinak se jistě zapsal do životů mnoha lidí zejména na Třeboňsku rok 2002,  kdy řeka Lužnice předvedla, co je schopná všechno zničit, když se nepříznivě vyvíjí meteorologická situace a začne víc pršet. „Škody by byly jistě větší, přesněji řečeno katastrofální, kdyby v těch povodňových dnech obrovským přívalům povodňových vod hráz rybníka Rožmberk neodolala a protrhla se. Díky genialitě pana Krčína, stavitele nejen tohoto rybníka, ale celého systému rybníků a propojovacích kanálů a nezměrného úsilí povodňových orgánů, rybářů a složek integrovaného záchranného systému, se tak nestalo," shrnul Jiří Hruška.

U mimořádných událostí a krizových situací podle jeho slov obecně platí, že jsou netrvalé, ale mohou se opakovat. „Lze tedy s naprostou jistotou konstatovat, že ani tato povodeň na Lužnici nebyla poslední. Naše zkušenosti a nové možnosti odpovědných orgánů krizového řízení v rámci bezpečnostního systému však zajistí ochranu občanů i v případě takovýchto extrémních přírodních pohrom," zdůrazňuje šéf krizového řízení.

Nelze ale vyloučit ani další přírodní pohromy. Například v podobě přívalových dešťů, kdy ve velmi krátké době spadne ohromné množství srážek. „Velikým problémem byla také námraza v roce 1996, kdy pod tíhou ledu se lámaly nejen stromy, ale byly potrhány dráty elektrického vedení a dokonce padaly i sloupy elektrického vedení," vzpomenul další ničivou sílu přírody Jiří Hruška a poznamenal starou moudrost o tom, že větru a dešti ještě dlouho nebudeme umět poroučet.

Když nejde proud

Následkem mnoha přírodních katastrof je i narušení dodávek elektrické energie, plynu, tepla či pitné vody. To může docela zkomplikovat nejenom náš každodenní život, ale může to vážně narušit chod obce, kraje i státu, neboť každá rozvinutá společnost je na kritické infrastruktuře velice závislá.

Přes všechny tyto negativní jevy je podle Jiřího Hrušky nutné říci, že žádný ohrožený občan nezůstane bez pomoci. Již řadu let v České republice funguje systém pomoci ohroženým a postiženým občanům. Pokud nestačí pomoc složek integrovaného záchranného systému, nastupují se svými pravomocemi starosta obce, hejtman a vláda.

„Například město Jindřichův Hradec jako obec s rozšířenou působností vykonává státní správu v přenesené působnosti v oblasti obrany, bezpečnosti a ochrany. To znamená, že musí ustanovit Bezpečnostní radu obce s rozšířenou působností, která projednává a připravuje opatření k zajištění ochrany obyvatel," vysvětluje Jiří Hruška. K tomuto účelu i město  zřídilo pracoviště krizového řízení, které shromažďuje, analyzuje a zpracovává všechny informace a data o možných mimořádných událostech a krizových situacích. Zároveň zpracovává plány obranné, havarijní, krizové, operační, epidemické a nákazové a podílí se na zpracování plánů povodňových.

Pro pomoc občanům v kritických situacích se využívá systém státní správy hmotných rezerv, která skladuje zásoby humanitární pomoci a hmotné rezervy. Ty jsou využitelné při realizaci pomoci postiženým občanům.

„Mimořádné události a krizové situace vznikají nezávisle na naší vůli. Nikdo nechce být vážně nemocen, nechce být zraněn při dopravní nehodě. Nechceme, aby nám vybuchl nebo shořel dům, byt, chata, auto. A přesto se tyto události stávají. Proto je důležité se i na takového nepříznivé, negativní události a situace připravit. Zvláště když v krizovém managementu existuje jediná jistota, že nic není jisté," dodal na závěr Jiří Hruška.